Ministerstvo zdravotnictví (MZ) vypořádalo připomínky ke svému návrhu na zabezpečení letecké záchranné služby (LZS) po roce 2020 a postoupilo jej vládě. Ta už tento bod zařadila na pondělní jednání 21. srpna. Ministerstvo navrhuje LZS zcela postátnit, přičemž překládá materiál ve variantní podobě – buď vznik nového státního podniku, nebo využití již existující dceřiné firmy státního podniku Řízení letového provozu, která se jmenuje Czech Aviation Training Centre, s.r.o. – CATC (psali jsme zde a o připomínkách k materiálu zde). Větší šance na schválení má druhá možnost, protože na zřízení nového podniku a získání všech povolení je třeba cca 3 roky a tolik času již k dispozici není. Přesto ale ministerstvo ponechalo klíčové otázky otevřené. Dořešeno není legislativní ukotvení (je třeba změnit zákon), kolize s evropským právem (nedovolená veřejná podpora), ani majetkové otázky. Pokud jde o náklady, hýří MZ optimismem, prý nový model provozování LZS nezatíží státní rozpočet, i když připouští, že bude třeba koupit vrtulníky a tedy počítat s počáteční investicí ve výši 1,6 miliardy korun. Odhadům ministerstva nevěří například Asociace krajů, ale její požadavek, aby byl materiál přepracován, předkladatel neakceptoval a posílá jej do vlády s několika tzv. rozpory.
„Navrhované řešení nemá žádný dopad do státního rozpočtu (nepředpokládá se, že by došlo k navýšení ročních nákladů na zabezpečení LZS oproti stávajícímu stavu). Bude pouze nezbytné řešit způsob financování počátečních investic státního podniku na pořízení vybavení (zejména 10 ks vrtulníků), odhadované ve výši cca 1,6 mld. Kč. To však lze řešit různými způsoby bez přímého dopadu do státního rozpočtu (úvěr, leasing),“ píše se v materiálu v reakci na připomínku ministerstva financí (MF). To požadovalo i jasně uvést, jak budou finanční prostředky převáděny na firmu CATC (půjde o dotaci nebo postup podle zákona o státním podniku?) a z jaké kapitoly. MF připomnělo, že zakladatelská práva k Řízení letového provozu má ministerstvo dopravy. Ministerstvo zdravotnictví míní, že finanční prostředky na pokrytí nákladů na zabezpečení LZS jsou v současné době zajištěny v příslušné kapitole (335) státního rozpočtu. Ovšem způsob jejich převodu ke státnímu podniku Řízení letového provozu, případně jeho dceřiné společnosti bude teprve konkretizován, a to v rámci „plánu potřebných kroků k realizaci daného návrhu“. Vládě se navrhuje zaúkolovat minstra zdravotnictví, aby takový plán předložil do 31. října, tedy v termínu po volbách.
Nicméně navrhovatel je si vědom, že vztah mezi ministerstvem zdravotnictví a společností CATC s.r.o. bude nutné řešit legislativní změnou, konkrétně pak novelizací paragrafu 22 č. 374/2011, o zdravotnické záchranné službě. „Zamýšlená novelizace by umožnila, aby zajištěním provozu letadel pro zdravotnickou záchrannou službu byla určená pověřená organizace, kterou by byla právnická osoba zřízená nebo založená státem nebo státní organizací. I nadále by pak platilo, že náklady na provoz letadel pro zdravotnickou záchrannou službu budou financovány ze státního rozpočtu,“ zdůvodňuje MZ.
Nedovolená podpora? Zeptáme se Evropské komise
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyslovilo obavu, že převezme-li provozování LZS v plném rozsahu stát, ať již za využití jakékoli organizační formy, budou ze soutěže zcela vyřazeny soukromé podnikatelské subjekty. „Nebude tak docházet ke konkurenčnímu boji, díky kterému by se mohly snižovat náklady na provoz LZS,“ varuje a požaduje doplnit vliv na podnikatelské prostředí. Požadavek odbylo MZ konstatováním, že takový dopad nepředpokládá, „neboť materiál řeší stav po roce 2020, kdy v současnosti není stejně zřejmé, kdo bude provozovatelem.“
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
Vyřazení soukromníků ze soutěže může kolidovat s evropským právem. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj již na podzim 2016 upozornil, že pokud má provoz vrtulníků pro LZS, včetně osob, které je obsluhují, zajistit státní podnik, „jedná se o ekonomickou činnost spočívající v nabízení zboží a/nebo služeb na trhu (v konkurenci se soukromými provozovateli) a vzniká tak riziko možné veřejné podpory“. Rafaj poukazuje na riziko podání stížnosti ze strany stávajících provozovatelů k Evropské komisi na nedovolenou veřejnou podporu. „Financování či majetkové vybavení uvedeného podniku ze státních či jiných veřejných zdrojů by s ohledem na předpokládanou výši nákladů nebylo možné vztáhnout pod žádnou z dostupných výjimek z obecného zákazu poskytování veřejné podpory,“ píše.
U varianty s firmou CATC navíc ÚOHS upozorňuje na riziko protiprávního křížového subvencování, které vzniká v případě, kdy příjemce podpory vyvíjí i jiné činnosti než ty, na které byla poskytnuta podpora. Rafaj proto doporučuje projednat záměr na změnu zabezpečení LZS s Evropskou komisí, konkrétně Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž. MZ tento návrh akceptovalo, nicméně to může znamenat, že vláda sice materiál schválí, ale Evropská komise s ním bude mít zásadní problém. Jak by pak postupovala vláda dál, není v materiálu popsáno ani to jaké šance by měli stávající soukromí provozovatelé, kdyby si na nedovolenou podporu skutečně stěžovali.
Už není argumentem cena, ale výchova pilotů
Zajímavé je zdůvodnění celé změny. Až dosud se ponejvíce argumentovalo cenou, například šéf hnutí ANO Andrej Babiš měl – ještě jako člen vlády – pocit, že soukromníci jsou příliš drazí. Jak už jsme ale v ZD uvedli, v připomínkovém řízení pravá ruka A. Babiše ministr životního prostředí Brabec překvapivě požadoval do materiálu doplnit porovnání nákladů na LZS mezi stávajícími soukromými i a budoucím státním provozovatelem, aby bylo „zřejmé, že nové řešení skutečně nepřinese – a to ani při započítání různých vstupních a jednorázových investic – výrazné navýšení nákladů“. Ministerstvo zdravotnictví v reakci na tuto připomínku nyní píše: „Celkové náklady této služby nemohou být významně závislé na formě jejich provozování. Existuje jejich objektivní (obvyklá) výše, která je závislá na rozsahu a požadované kvalitě služby. Jejich výše odpovídající popisovanému rozsahu a kvalitě je odhadnuta v kalkulaci uvedené v materiálu. Nelze proto očekávat, že realizace některé z navržených variant řešení povede po roce 2020 k výraznějšímu snížení nákladů na provozování LZS oproti dosavadnímu stavu. Toho by bylo možné dosáhnout pouze redukcí stávajícího rozsahu nebo snížením požadovaných kvalitativních parametrů“.
Pokud hlavní důvod, pro který vláda rozbila dosavadní model provozování letecké záchranky, tj. cena, padl, jaký jiný silný argument hovoří pro její postátnění?
„Hlavním argumentem ve prospěch zabezpečení LZS státem kontrolovanou entitou je státní garance zajištění této strategické služby. Jedním z nejvýznamnějších rizik z hlediska budoucího provozu je problematika personálního zajištění LZS a to zejména v kategorii pilotů, která patří ke klíčovým otázkám při posuzování schopnosti zabezpečit provoz této služby,“ píše MZ. Z analýzy personální situace prý vyplývá, že i při využití stávajících na trhu dostupných pilotů, je pro zajištění potřebného počtu pilotů nezbytného k zajištění služby LZS, vychovat v průměru cca 1,5 pilota ročně. „Pokud by však piloti k novému provozovateli nepřešli (závislost na konkrétních podmínkách i celkové situaci na trhu v Evropě, kde vzhledem k prudkému rozvoji letecké dopravy lze obecně předpokládat velký nedostatek pilotů) bude potřeba výchovy nových pilotů úměrně větší. Vzhledem k tomu, že výchova pilota trvá až 4 roky a celkové náklady se pohybují v úrovni cca 10 mil. Kč (pro získání potřebné licence musí nalétat 1.000 hodin). Realizace takovýchto investic do výchovy bez jistoty dlouhodobého kontraktu (což při zajištění soukromými subjekty s nutností opakovaných tendrů není) je problematická a může být pro budoucí schopnost zajištění LZS značným rizikem. Toto riziko je pak možné účinně eliminovat pouze v rámci státem kontrolované entity,“ napsalo doslova ministerstvo zdravotnictví. Toto zdůvodnění je poněkud zvláštní v kontextu České republiky. Soukromé firmy provozující LZS u nás založili nadšenci z řad záchranářů a dokázali jí za uplynulá léta dostat na špičkovou úroveň, včetně výchovy pilotů. Posledních deset let LZS fungovala bezchybně a stát se nemusel starat o to, zda má pilotů málo nebo dost. Nyní, zbouráním dosavadního modelu, mohou piloti využít jiných nabídek, než pracovat pro stát a ten je pak bude velice obtížně shánět. Když posléze už na trhu nebudou, jak si s tím „státem kontrolovaná entita“ poradí tak, aby nedošlo k výpadku služby, nebo ke zhoršení její kvality?
Náklady a přetrvávající nejistota
V předběžné kalkulaci nákladů, kterou vypracovalo Řízení letového provozu, se uvádí, že bude třeba pořídit deset vrtulníků pro 8 základen, které celkem nalétají dohromady 3430 hodin. Jeden vrtulník by vyšel na 164,7 miliónu korun, deset by jich stálo 1,647 miliardy korun, odepisovány by byly 16 let. Na mateřské základně by seděl ředitel podniku s platem 100 tisíc korun měsíčně, s asistentkou a dalšími 14 lidmi. Pilotů by firma zaměstnávala 30 s platem 90 tisíc korun měsíčně, techniků 24 (35 tisíc). Celkem by ve firma zaměstnala sedmdesát lidí s ročními osobními náklady téměř 70 miliónů korun. Celkové roční náklady na provoz deseti základen LZS by činily 347,7 miliónů korun (náklady na jedno stanoviště 43,5 miliónu korun).
Jak dopadne pondělní hlasování ve vládě lze těžko odhadnout. Například místopředseda vlády Pavel Bělobrádek upřednostňuje variantu s firmou CATC, kdežto ministr obrany Martin Stropnický vznik úplně nového podniku. Kromě výběru varianty budou členové vlády posuzovat, zda materiál dostatečně odpovídá na všechny nejasnosti a zda je vůbec ke schválení „zralý“. O konečné podobě LZS po roce 2020 ale zřejmě rozhodne vláda až po volbách a protože bude potřebné provést i související legislativní změny, neobejde se bez parlamentu v novém složení. Osud letecké záchranky ještě není zpečetěn. Nejistota trvá.
-cik-
[/mn_protected]