Výrazně se mu nedostává sester z důvodu finančního ohodnocení, navíc ho trápí limitované úhrady odrazující od ošetřování náročných pacientů. Segment domácí péče, kterému navíc roste klientela vzhledem ke stárnutí populace a zkracujícím se hospitalizacím, ovšem ani letos neuspěl v dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami. Poskytovatelé se přitom obávají, že pokud zůstanou úhrady zakonzervovány na úrovni letošního roku, bude to mít dopad na dostupnost péče.
„Prohlubující se personální devastace v oblasti nelékařských zdravotnických pracovníků dopadá na segment domácí péče velmi nepříznivě i z toho důvodu, že úhrada domácí péče z veřejného zdravotního pojištění neumožňuje navyšovat mzdy tak, jak tomu dochází v lůžkových zdravotnických zařízeních. Přestože došlo k desetiprocentnímu navýšení tarifních platů, analogickému navýšení mezd pracovníků ve zdravotnictví a dalšímu plánovanému nárůstu v roce 2017, je celkové rozdělení deklarovaných 13 miliard pro rok 2017 v jednotlivých segmentech nerovnoměrné a vůči segmentu domácí péče diskriminační,“ píše se ve zdůvodnění návrhu, který zdravotním pojišťovnám v dohodovacím řízení předložili poskytovatelé. „Práce sestry v domácí péči má svá specifika a zvýšenou náročnost v tom, že kromě samotné práce všeobecné sestry musí všeobecná sestra zvládnout i dopravu za pacientem (vykonává práci řidiče) a komunikaci s rodinou, včetně edukace pacienta a jeho rodiny, s cílem dosáhnout co nejvyššího možného stupně sebepéče, která v konečném důsledku šetří prostředky veřejného zdravotního pojištění. Tato náročná činnost vyžaduje vzdělané a zkušené všeobecné sestry, které však velmi často volí práci v nemocnici nebo v jiné profesi, která jim umožní vyšší mzdové ohodnocení,“ dodává odůvodnění.
Poskytovatelé proto žádají, aby odbornost 925 (sestra v domácí zdravotní péči) a 914 (psychiatrická sestra) měly dle seznamu výkonů hodnotu bodu ve výši 1,08 Kč, doprava by pak měla být na hodnotě bodu 1 Kč. Regulaci celkové úhrady by přitom bylo podle segmentu na místě nastavit na úroveň počet pojištěnců x průměrná úhrada x 1,19, péče o pacienta v terminálním stadiu by ovšem měla být počítána zvlášť. „Tento návrh považuje segment jednohlasně v danou chvíli pro udržení kvality a dostupnosti hrazené domácí péče za minimální,“ stojí v odůvodnění.
Návrh, který předložily zdravotní pojišťovny, je ovšem značně odlišný. Za výkony přepravy v návštěvní službě stanovují hodnotu bodu 0,90 Kč, u odborností 916 (nutriční terapeut) a 921 (porodní asistentka) je bod na úrovni 0,90 Kč (SZP navíc podmiňuje poskytováním péče 24/7, jinak se hodnota bodu snižuje na 0,80 Kč), u odbornosti 914 0,95 Kč a u 925, tedy sestry v domácí péči, 1,02 Kč. Úhrada je pak limitována počtem unikátních pojištěnců roce 2016 x průměrná úhrada 2016 x 1,01 u VZP nebo 1,03 u SZP.
„Kompromis nebyl možný. Takto nastavené parametry neumožňují navyšovat mzdy tak, jak tomu dochází v lůžkových zdravotnických zařízeních,“ napsala nám Ludmila Kondelíková, prezidentka Asociace domácí péče ČR a zástupkyně segmentu v dohodovacím řízení. „Ač neustále deklarováno, nejsou vytvořeny srovnatelné mzdové podmínky pro zdravotní sestry v lůžkových zařízeních a v domácí zdravotní péči. Pokud by současná stagnace příjmů do segmentu domácí zdravotní péče pokračovala, hrozí reálně omezování přístupu pojištěnců k domácí zdravotní péči,“ doplňuje.
Regulace u indikované péče nejsou dle segmentu na místě
Asociace proto dlouhodobě požaduje zrušení regulace v podobě maximální průměrné úhrady na unikátní rodné číslo stanovené podle referenčního období, které je určeno zdravotními pojišťovnami jeden či dva roky zpětně. „Tato regulační omezení neumožňují žádné zohlednění případného nárůstu vyžádané zdravotní péče dle potřeb pojištěnců, nehledě na to, že regulační omezení u péče indukované je zcela nevhodné. Jedná se o péči vyžádanou, kterou naše odbornost při dostatečné personální kapacitě nesmí odmítnout. Většina poskytovatelů si sama nemůže péči indikovat a tedy rozsah péče a počet pacientů ovlivnit,“ zdůrazňuje Kondelíková s tím, že v současnosti dochází ke zvyšování požadavků na domácí zdravotní péči z důvodů zkracování pobytu pacientů v lůžkových zdravotnických zařízeních, a to jak z hlediska objemu požadované péče, tak diagnostické náročnosti.
Současné nastavení tak podle poskytovatelů vede k preferování ošetřovatelsky méně náročných pojištěnců, u kterých nehrozí překročení referenčního limitu a v důsledku toho omezení úhrady skutečně odvedené práce.
„Za provedenou práci náleží mzda – je diskriminační limitace mzdy za vyžádanou práci! Tento trend, který jednoznačně směřuje k omezování přístupu k domácí hrazené péči u ošetřovatelsky náročných pojištěnců, lze zastavit pouze zakotvením možnosti navýšení úhrady nad stanovený limit v odborně odůvodněných případech. Do této kategorie nepochybně spadají pacienti v terminálním stadiu nemoci. Tito pojištěnci však nejsou zdaleka jediní, u kterých je indikována ošetřovatelsky náročná péče. Patří sem i nevyléčitelně nemocní pacienti vyžadující paliativní péči, kteří však zatím nesplňují kritérium „terminálního stadia nemoci“, dále pacienti v akutním stavu s potřebou pravidelných a častých ošetřovatelských návštěv a další,“ stojí v odůvodnění návrhu na výši úhrad.
Ludmila Kondelíková přitom poukazuje, že když agentura domácí zdravotní péče překročila v uplynulých letech regulace, byla zdravotní péče nad stanovenou hranici hrazena sníženou hodnotou bodu. Loni byl ale tento parametr vypuštěn jak zdravotními pojišťovnami, tak ministerstvem. Agenturám s diagnosticky náročnými pacienty, kteří potřebují větší frekvenci návštěv a spotřebují více zdravotnického materiálu, ve výsledku nebyly uhrazeny významné finanční částky.
Na hranici nákladovosti
Výše koeficientu navyšujícího referenční limit, který by poskytovatelé chtěli v hodnotě 1,19, je pak zdůvodněna rozšířením prostoru pro zvyšování mezd všeobecných sester v domácí péči. Úhradová vyhláška pro letošek totiž navyšuje úhradu proti referenčnímu období 2016 o čtyři procenta. K nim by pak chtěl segment navýšení limitu úhrady o dalších 15 procent, takže by se do mezd promítla navrhovaná hodnota bodu 1,08 Kč. Současně by se tak snížil tlak na preferenci méně náročných pacientů.
„V rámci argumentace jak písemné, tak zdůvodňované při osobních jednáních věříme, že zástupci MZ ČR projeví snahu tento trend směřující k omezování přístupu k hrazené domácí zdravotní péči u ošetřovatelsky náročných pojištěnců zastavit a minimálně bude v úhradové vyhlášce pro rok 2018 formulace, že lze v průběhu roku požádat zdravotní pojišťovnu v odůvodněných případech o navýšení úhrady. Vzhledem ke katastrofálnímu nedostatku zdravotních sester, který se v domácí zdravotní péči projevuje mnohem výrazněji než v lůžkových zařízeních, doufáme, že bude při navyšování prostředků pamatováno i na zdravotní sestry v domácí péči, které pracují také v průběhu 24 hodin a o víkendech i svátcích. Musí samostatně rozhodovat a reagovat na složité situace bez možnosti okamžité konzultace s lékařem,“ zdůrazňuje Ludmila Kondelíková.
„Předložený návrh zohledňuje návrh ceny práce nositelů výkonů zakotvený v seznamu zdravotních výkonů s účinností od 1. 1. 2016, který není možné bez skutečně odpovídajícího navýšení úhrad v praxi realizovat. Zohledňuje rovněž nárůst nákladovosti domácí péče, který je způsoben demografickým vývojem populace, respektive fenoménem „prodlužování života v nemoci“, přičemž dlouhodobě roste i počet pacientů, kteří volí „domácí hospitalizaci“ v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci. Regulace maximální úhradou podle referenčního období bez jakékoliv možnosti kompenzace neumožňuje žádné zohlednění individuálních potřeb pojištěnců a „konzervuje“ výši úhrad na velmi nízké úrovni minulých let. Úhrady v segmentu domácí péče se tak ocitají na samé hranici nákladovosti péče,“ uzavírá odůvodnění návrhu úhrad.
-mk-
