O přítomnosti kapavky ve svém krku nemocní vůbec nemusí vědět. O to je tato pohlavně přenosná choroba zákeřnější, protože současně roste její rezistence vůči dostupným antibiotikům. Kapavka přitom patří k vůbec „nejchytřejším“ bakteriím, které si jsou schopné rychle vytvořit odolnost vůči antibiotické léčbě. Podle informací WHO se dokonce objevily zcela neléčitelné případy kapavky, kdy neexistuje způsob, jak pacientům pomoci.
Patří k vůbec nejčastějším sexuálním praktikám, které se lidé s oblibou věnují. Přináší rozkoš, ale i určitá zdravotní rizika. O nich ale řada lidí bez ohledu na sexuální orientaci či preference netuší, nebo si je spíš nechce připustit. Také orální sex je rizikový z hlediska možné infekce pohlavně přenosnými chorobami, což platí i o riziku přenosu kapavky, která má stále lepší schopnosti odolávat dostupným antibiotikům. Bakterie Neisseria gonorrhea je schopna zasáhnout nejen genitálie, anální oblast, ale také krk, kdy k nákaze dojde právě při orálním sexu. Podle Marka Lawtona, lékaře působícího v British Association for Sexual Health and HIV, kterého oslovil britský zpravodajský portál BBC News, je pravděpodobné, že lidé, u nichž se infekce dostala do krku, neví o tom, že jsou nemocní, a tak kapavku šíří dál právě při orálním sexu.
Kapavka je velmi chytrá infekce
Podle britského výzkumu sexuálního chování National Survey of Sexual Attitudes and Lifestyles se během mezi lety 1990-1991 a 1999-2008 zvýšil podíl mužů u žen, kteří se věnovali orálnímu sexu. V letech 1990-1991 se jednalo o 69,7 procenta mužů a 65,6 procenta žen, kteří buď poskytovali, nebo přijímali orální sex od partnera opačného pohlaví. Mezi lety 1999-2001 se jednalo už o 77,9 procenta mužů a 76,8 procenta žen. Britský zpravodajský portál BBC News připomíná obdobný výzkum z USA, podle něhož dvě třetiny mladých lidí ve věku 15 až 24 let mají zkušenosti s orálním sexem.
„Mým poselstvím pro všechny je: nechte se otestovat, ať víte, na čem jste. Pokud se ukáže, že jste nemocní, alespoň o tom budete vědět,“ doporučuje Mark Lawton. I při orálním sexu s neznámým partnerem je pak vhodné použití kondomu, což ale mnoho lidí nedělá. Často si myslí, že je to zbytečné, nebo že tato aktivita není riziková z hlediska možného přenosu infekce. Navíc hrdlo může být místem, které umožní bakteriím kapavky získat ještě lepší odolnost vůči antibiotikům. To je možné také díky tomu, že nemocní o infekci ve svém těle neví. Podle Teodory Wi, specialistky Světové zdravotnické organizace (WHO) pro oblast lidské reprodukce, dochází ke vzniku antibiotické rezistence u kapavky například tehdy, když se infekce usídlí v krku a pacient je léčen antibiotiky, protože má běžné bakteriální onemocnění projevující se bolestmi hrdla. Nemocný se sice zbaví například angíny nebo jiné bakteriální infekce, ale kapavka zůstává přítomná.
„Kapavka je velmi chytrá infekce. Pokaždé, když představíte novou řadu antibiotik pro její léčbu, stává se proti nim odolná,“ uvedla doktorka Wi s tím, že WHO zaznamenala tři případy kapavky, které jsou zcela neléčitelné, protože použití dostupných antibiotik nemělo žádný efekt a pacienty není možné infekce zbavit. Tyto případy se objevily v Japonsku, Španělsku a Francii. „Může to být jen špička ledovce, protože v rozvojových zemích, kde je kapavka častější, chybí systémy pro diagnostikování a hlášení případů neléčitelných infekcí. Navíc je možné další šíření infekce, kdy nemocní infikují jiné,“ citoval odbornici britský deník The Independent. Podle analýzy WHO, která zahrnovala údaje z celkem 77 zemí světa, je antibiotická rezistence u kapavky velmi rozšířená. To v praxi znamená, že pokud člověk onemocní kapavkou, bude jeho léčba obtížnější než v minulosti. V krajním případě se pak může stát, že léčba bude zcela nemožná. Každý rok přitom na celém světě onemocní kapavkou zhruba 78 milionů lidí.
Ve vývoji jsou jen tři nové léky, zda zaberou, není jasné
Kapavka způsobená bakterií Neisseria gonorrhea se přenáší při nechráněném vaginálním, análním a orálním sexu. K jejím příznakům patří hnisavý výtok z močové trubice a bolesti při močení, avšak nemoc může probíhat bezpříznakově, zejména u žen, což ještě více umožňuje její šíření. Nemocní o infekci ve svém těle nevědí, mylně se považují za zdravé, a tak ji šíří dál. Neléčená infekce přitom může vést k neplodnosti, v těhotenství navíc může ohrozit i vyvíjející se plod. „Současná situace je velmi ponurá. Ve vývoji jsou pouze tři kandidáti na nové léky, avšak nemáme žádnou záruku, zda nakonec budou účinné,“ řekl pro BBC News Manica Balasegaram, který se jako lékař podílí na projektu Global Antibiotic Research and Development Partnership, což je iniciativa WHO s cílem vytvořit nová antibiotika účinná navzdory rostoucí antibiotické rezistenci.
„Od zavedení penicilinu, který byl považován za rychlou a účinnou léčbu, si vytvořila kapavka rezistenci vůči všem terapeuticky dostupným antibiotikům. Nyní jsme se dostali do stavu, kdy používáme léky poslední volby. Bohužel se však objevují znepokojivé signály, protože už bylo zdokumentováno selhání léčby u multirezistentních kmenů kapavky,“ varoval profesor Richard Stabler, který působí na ondon School of Hygiene & Tropical Medicine.
Ludmila Hamplová
