Slovensko plánuje vyčlenit až 585 milionů eur (15,4 miliardy Kč) na oddlužení zdravotnických zařízení, jejichž závazky po lhůtě splatnosti vystoupily na nejvyšší úroveň za poslední roky. Novinářům to včera řekl ministr zdravotnictví Tomáš Drucker. Pravidla oddlužení počítají s tím, že věřitelé nabídnou slevu a zadlužená zdravotnická zařízení vypracují ozdravný plán. Podnikatelé podmínky oddlužení kritizovali.
Dluhy po splatnosti zdravotnických zařízení na Slovensku loni vzrostly o 17,7 procenta na 647,24 milionu eur (17 miliard Kč). Dosáhly tak nejvyšší úrovně nejméně od roku 2012.
Připravovaný vládní program oddlužení, jehož první kolo by se mělo uskutečnit ještě letos na podzim, bude postaven na dobrovolném principu. V rámci oddlužení budou muset věřitelé zdravotnických zařízení, mezi které patří dodavatelé zdravotnického materiálu, léků či státní Sociální pojišťovna, nabídnout slevu z nominální hodnoty pohledávky. To znamená, že věřitel dostane méně peněz, než činí hodnota jeho pohledávky vůči zdravotnickému zařízení. Podle pravidel by výše slevy měla být nejnižší u nejstarších dluhů zdravotnických zařízení.
„Cílem oddlužení je vytvořit možnosti, aby byli uspokojeni věřitelé, které lze považovat za rukojmí systému. Mechanismus není nastaven tak, že všechno budeme oddlužovat v jeden den a v jeden měsíc. Neočekávám, že hned po oddlužení přestanou (zdravotnická zařízení) tvořit nové dluhy,“ řekl Drucker.
Pravidla oddlužování kritizovala Slovenská asociace dodavatelů zdravotnických pomůcek. „Nastavit ceny zdravotnického materiálu na nejnižší ceny v regionu, čtyři a více let nezaplatit a pak chtít slevu z ceny 2,5 až 20 procent je nemorální a velmi sporné z pohledu udržení nejmodernějších pomůcek a technologií ve slovenském systému,“ sdělila ČTK výkonná ředitelka asociace Patrícia Kubicová. Odmítla rovněž plány slovenského ministra zdravotnictví na další snížení regulovaných cen zdravotnického materiálu.
Zdravotnické zařízení, které se zapojí do programu oddlužení, bude muset vypracovat ozdravný plán s cílem dosáhnout v průběhu pěti let vyrovnaného hospodaření. V případě nedodržení ozdravného plánu nebudou moci instituce zvyšovat platy vyšším tempem než předpokládá zákon, ani čerpat další peníze na oddlužení a stát jim bude moci uložit pokutu či vyměnit vedení.
V průběhu letošního roku plánuje ministerstvo zdravotnictví snížit dluh zdravotnických zařízení vůči soukromým dodavatelům o 80 milionů eur (2,1 miliardy Kč) a vůči Sociální pojišťovně, které nemocnice dluží na povinných odvodech, o 140 milionů eur (3,68 miliardy Kč).
Kromě oddlužení nemocnic ministerstvo také počítá s uvolněním dalších zhruba 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč) do zdravotnictví v rámci plateb zdravotního pojištění státu za děti, důchodce či nezaměstnané.
Slovensko již zdravotnická zařízení v minulosti opakovaně oddlužovalo, například v roce 2011 na tento účel vynaložilo 300 milionů eur (7,9 miliardy Kč).
Slovensko podle dřívější analýzy tamního ministerstva financí vynakládá na zdravotnictví s ohledem na výkon ekonomiky více peněz než sousední země visegrádské čtyřky (V4; Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), efektivnost slovenského systému je ale nižší než v České republice a Polsku. Ve srovnání s ostatními zeměmi V4 má Slovensko například vyšší počet úmrtí, která by bylo možné odvrátit včasnou a odpovídající zdravotní péči a léčbou.
Špatný stav slovenského zdravotnictví i aféry ohledně předražených nákupů techniky se na Slovensku dostaly do centra pozornosti i před loňskými parlamentními volbami.
-čtk-
