Evropská komise odhaduje, že více než třetina obchodníků na internetu nedodržuje unijní předpisy. Navrhla proto nové nařízení, o jehož výsledné podobě nyní jednají Parlament a členské státy. Vybrané národní instituce pravděpodobně do dvou let dostanou nové pravomoci, například aby vypnuly závadný e-shop.

“Podle odhadů Evropské komise 37 % obchodníků na hlavních internetových trzích nedodržuje právní předpisy Unie z oblasti ochrany spotřebitele, čím spotřebitelům ročně způsobují škodu ve výši 770 milionů eur (asi 20,8 miliardy Kč, pozn. red.),” píšou komisaři Věra Jourová (Češka) a Frans Timmermans (Nizozemec). Společným dopisem odpověděli české Poslanecké sněmovně, která má obavy, aby nová legislativa neporušovala zásadu subsidiarity (řešit problémy co nejblíže občanům).

Debatu vyvolalo “nařízení o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele”, které navrhla Evropská komise a nyní projedná Parlament se členskými státy. Nová regulace pravděpodobně začne platit do dvou let.

„Dozorové orgány napříč Evropou budou moci vyžadovat, aby byla internetová stránka okamžitě pozastavena, pokud závažně ohrožuje zájmy spotřebitele a provozovatel odmítá zjednat nápravu,” říká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která je pro jmenovaný dokument hlavní zpravodajkou za celý Parlament.

Mohlo by vás zajímat

Tuzemská Asociace pro elektronickou komerci (APEK) v zásadě není proti. “S větší flexibilitou v boji proti podvodným stránkám souhlasíme. Dávám důraz na termín podvodné stránky, občas se v médiích objeví termín podvodné e-shopy a to je z principu definice nesmysl a zavádějící,” říká výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. Prostudujme tedy nejzajímavější pasáže chystaného právního aktu.

[mn_protected]

Mračna se stahují hlavně nad podvodníky

Komise chce, aby odpovědné orgány mohly zasáhnout “rychle a účinně, zejména tam, kde obchodník prodávající zboží nebo služby skrývá svoji totožnost nebo se s cílem vyhnout se vymáhání práva přemísťuje v rámci Unie nebo do třetí země”.

Olga Sehnalová konkrétněji upozorňuje na prodejní weby, napsané lámanou češtinou pod doménou prvního řádu .cz, kde chybějí jakékoli údaje o odpovědné osobě.

Potenciální důsledky vyplývají také pro firmu, která problematický e-shop hostí na svém serveru. Odpovědný státní orgán bude totiž moci požadovat, aby poskytla související informace “v jakékoli formě či formátu, bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, a na místě, kde jsou uloženy”.

Pokud spotřebitelům hrozí “závažná a nenapravitelná újma”, následuje v krajním případě “pozastavení webové stránky, domény nebo podobné digitální lokality, služby nebo účtu”.

Odpovědné orgány mohou také například nařídit “vrácení zisků získaných v důsledku porušování práva”.

Větší pravomoci zřejmě získá ČOI nebo ČTÚ

Europoslankyně Sehnalová předpokládá, že nové pravomoci v tuzemsku získá Česká obchodní inspekce (ČOI) nebo Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Odpovědné orgány všech členských států potom mohou vyzvat Evropskou komisi, aby byla koordinátorem vzájemné spolupráce.

ČOI průběžně varuje, že anonymové prostřednictvím internetu prodávají podivné zboží: například magnety proti kuřácké závislosti, elektrický spotřebič na snižování spotřeby elektřiny, šampón na omlazení vlasů apod.

Prakticky totožné weby běží nejenom na českých, ale i na dalších evropských doménách, v příslušných národních jazycích. Spotřebitelské recenze (například ZDE, ZDE, ZDE) ukazují, že nelegální nabídka nachází poptávku, ale výrobky neplní deklarovaný účel a reklamace obvykle není možná, protože zákazník nezná prodejce. Stopa končívá nejblíže v Polsku nebo na Slovensku, někdy ale až v Africe nebo Americe.

“Navrhovaná opatření se týkají pouze případů s přeshraničním rozměrem, které nemohou členské státy řešit samostatně,” píšou komisaři Jourová a Timmermans.

[/mn_protected]

Petr Woff