Země subsaharské Afriky bohatnou a poptávka po zdravotní péči roste. Afrika se tak stává pro zdravotnický byznys velmi atraktivním trhem.
Malá drogerie v centru Nairobi je víc než jen místo, kde si lidé vyzvedávají léky na recept, nakupují sirup proti kašli, šampón nebo repelent proti komárům. V jednom rohu nenápadného obchodu můžete najít malou ordinaci, kde mohou zákazníci absolvovat jednoduché zdravotní testy nebo konzultovat své potíže.
Za padesát centů vám zde změří tlak, za dva dolary zjistíte hladinu krevního cukru nebo za deset dolarů dokonce hladinu cholesterolu. Takové malé lékárny rostou po celé Africe jako houby po dešti. Zákazníci v nich využívají nejrůznějších služeb od výživového poradenství až po testy na HIV nebo malárii.
Třicet miliard dolarů do pěti let
Pomalu ale jistě se ze zdravotnictví v Africe stává lukrativní byznys. S tím, jak v jednotlivých zemích dochází k urbanizaci, mění se i struktura nemocí, kterými lidé trpí. Stále více z nich je schopno a ochotno za zdravotní péči platit nebo se nechávat zdravotně pojistit. Soukromé společnosti v tom cítí velkou příležitost.
Zpráva Mezinárodní finanční korporace (součást Světové banky) z roku 2012 odhadovala, že zdravotnický trh v Africe do roku 2016 zdvojnásobí svůj obrat na 35 miliard dolarů (875 miliard korun). Do roku 2022 pak prý bude nutné do zdravotní péče investovat 25 – 30 miliard dolarů (625 – 750 miliard korun), včetně nemocnic a klinik.
Podle Farida Fezouy, šéfa africké pobočky GE Healthcare však analytici příležitosti zdravotnického byznysu podcenili. „Když jsme do Afriky před pěti lety přišli, byli jsme varováni, že jsme připraveni na léčení nepřenosných nemocí, zatímco celá Afrika je o chorobách přenosných. Jenže to se mění a rychle vyvíjí,“ řekl Fezoua listu Financial Times.
Nástup civilizačních chorob
S tím, jak se mění životní styl a životní úroveň roste, šíření nemoci a virů jako například HIV se pomalu stabilizuje, zatímco takzvané choroby „hojnosti“ jako cukrovka nebo onemocnění kardiovaskulárního systému prudce rostou. Světová zdravotnická organizace předpovídá, že do roku 2030 bude v Africe na rakovinu umírat téměř jeden milion lidí ročně.
To představuje příležitosti pro soukromé poskytovatele zdravotní péče, protože většina afrických zdravotnických systému se začíná rozvíjet ze žalostně nízké úrovně. GE Healthcare například tvrdí, že v celé subsaharské Africe instalovala pouhé čtyři PET skenery. Aby bylo možné zdravotní péči nabídnou větší části populace začala GE aplikovat byznysmodel založený na spolufinancování vzdělání a výcviku praktických lékařů. Ty navíc vybavuje přenosnými přístroji, jež dokážou odhalit některé komplikace, které by zůstaly bez povšimnutí.
V Keni nedávno GE podepsala PPP kontrakt v hodnotě 230 milionů dolarů (5,75 miliard korun) na dodávku diagnostického zařízení jako je ultrazvuk nebo EKB do 98 nemocnic. K tomu bylo zapotřebí vychovat skoro stovku odborného personálu, který bude schopen přístroje obsluhovat. „Není to jen o prodeji nějakých kovových krabic,“ říká Fezoua, podle něhož jsou PPP projekty cestou k rozvoji zdravotnictví i v dalších zemích.
Číhající fondy
Svou příležitost v africkém zdravotnictví vycítily také soukromé investiční společnosti. Nizozemský fond Investment Funds for Health in Africa, který spravuje 710 milionů dolarů (bezmála 18 miliard korun), již investoval do tuctu společností, které zajišťují zdravotní péči nebo distribuují léky a zdravotnické zařízení. Kromě toho má v portfoliu ještě na čtyřicet klinik a tři soukromé nemocnice v zemích jako Nigérie nebo Jihoafrická republika.
Globální investiční společnost LeapFrog Investments již alokovala více než 1 miliardu dolarů (25 miliard korun) do 17 rovněž zdravotnických firem. Felix Olale, spolumajitel LeapFrog Investments a dřívější lékař říká, že africký zdravotnický trh mu připomíná vývoj v zemích jihovýchodní Asie, jako Vietnam nebo Filipíny „Veřejné zdravotnictví potřebuje investice, ale samo to nezvládne. Je to obrovská šance pro soukromé investory,“ potvrdil listu Financial Times.
Přesto se v Africe ještě v mnoha případech investuje spíše v malém. Britský startup Babylon pro africký trh vyvinul aplikaci „AI lékař“, kterou začal na trhu nabízet spolu s chytrými telefony. Prodeje utěšeně rostou, ačkoli ve Rwandě s ročním příjmem na osobu ve výši 1760 dolarů (44 tisíc korun) bude ještě nějakou dobu trvat, než se Babylonu šedesátimilionová investice vrátí.
Peníze přicházejí z Egypta
Ale pozor, Afrika neleží v centru pozornosti jen investorů a farmaceutických firem přicházejících z rozvinutých západních ekonomik. V subsaharské Africe najdeme také egyptský konglomerát Mansour Group, jehož roční tržby přesahují šest miliard dolarů (150 miliard korun). Působí ve čtrnácti zemích, kde kromě hamburgerů a bagrů prodává také zdravotnické zboží.
„Nigérie má téměř 200 milionů obyvatel a v celé zemi jsou k dispozici jen čtyři magnetické rezonance,“ řekl listu Financial Times Mohamed Mansour, šéf celé skupiny. Pro začátek si brousí zuby na vybudování center pro testování krve v Nigérii a Keni. „Není to žádná velká věda vidět najít v Africe příležitosti,“ uzavřel Mansour.
Petr Musil
