Nejvíce chtějí nastupovat do praxe studentky VOŠ, nejméně ty ze středních zdravotnických škol. Ukázal to barometr mezi studenty zdravotnických škol, který provedl HealthCare Institute. Ten také přinesl několik pozitivních zpráv. Jednou je, že se většina budoucích sestřiček nijak nehrne do práce v zahraničí, druhá pak, že nejčastější volbou, kam studentky po škole chtějí zamířit, jsou nemocnice. Většina jich přitom očekává nástupní plat mezi 15 a 25 tisíci korun. Vedle výše odměny ale hraje roli i další věc – totiž vztahy v pracovním kolektivu.
„Výsledky mě mile překvapily, protože ne všechny absolventky středních a vyšších zdravotních škol mají zájem pracovat v zahraničí. Potěšilo mě také to, že kritériem nejsou jen platové podmínky v zařízeních, ale také tým a pracovní kolektiv, i to, že je zájem pracovat v lůžkových zařízeních. Od roku 2010 do 2015 totiž vnímáme trend, kdy v nemocnicích ubylo 800 úvazků,“ říká náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.
Jak anketa probíhala? Šlo o kvantitativní průzkum metodou anonymního elektronického dotazníku, které byly sbírány během posledních dvou měsíců loňského roku na 63 středních zdravotnických školách (třetí a čtvrté ročníky), 29 vyšších odborných školách a 17 vysokých školách (u obou první až třetí ročníky). Celkem se zapojilo 1583 respondentů, z nichž 61 procent pocházelo z vysokých škol, 13 procent z vyšších odborných škol a 26 procent ze středních zdravotnických škol. 87 procent respondentů byly ženy.
Vzhledem k projednávané novele zákona 96/2004, která má umožnit absolventům středních zdravotnických škol rychlejší dostudování na všeobecnou sestru, byla velmi důležitá otázka, co chtějí studenti dělat po škole – zda plánují dál studovat, nebo si zvolí nástup do praxe. Mezi studenty středních zdravotnických škol bylo jasným favoritem další studium. To volí celkem 53 procent z 414 respondentů SŠ; dalších 32 procent by chtělo studovat i pracovat zároveň a jen 15 procent se chystá nastoupit do praxe. Pokud bychom se přitom zaměřili jen na studenty posledního ročníku, kterých bylo 263, ti se ještě trochu – o dvě procenta – posouvají z kategorie pracovat do kategorie studovat. U 212 respondentů VOŠ je ovšem situace opačná. Těch se do praxe chystá 56 procent, 39 procent chce vedle práce studovat a další studia plánuje šest procent dotazovaných. Mezi studenty vysokých škol, kterých se do průzkumu zapojilo 957, jich 44 procent volí práci spolu se studiem, 39 procent práci a 17 procent pouze studium.
Zjištění tak jsou trochu jiná než to, co se proklamovalo při prosazování novely zákona o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků – totiž že se studentům středních zdrávek do dalšího studia tolik nechce a raději by nastupovali do praxe. „Navštívila jsem několik středních zdravotnických škol a mluvila jsem se studentkami čtvrtých ročníků. Zhruba tři čtvrtiny z nich na můj dotaz, zda by šly hned po střední škole do praxe, reagovaly kladně,“ uvedla loni v létě pro ZD poslankyně Jana Pastuchová (Ano).
Mohlo by vás zajímat
„Dle jednotlivých typů škol a studentů, kteří byli osloveni, nám vychází, že ani ne polovina všech studentů má zájem po dostudování nastoupit do nemocnic. Konkrétně chce do nemocnic nastoupit 42,5 procenta vysokoškoláků, 35,5 procenta studentů vyšších odborných škol zdravotnických a 33,5 procenta studentů asistentského povolání, tedy studentů středních zdravotnických škol. Zbylá procenta studentů buď chtějí pracovat v ambulantním sektoru, farmacii, nebo do českého zdravotnictví nemají v plánu vstoupit vůbec. Důvody k nenastoupení do pracovního procesu v českém zdravotnictví jsou plánované vycestování nebo špatná volba povolání. Z této analýzy vyplývá, že připravovaná změna v pregraduálním vzdělávání všeobecných sester zřejmě nepřinese zvýšený počet absolventů do nemocnic, které se nejvíce potýkají s nedostatkem právě tohoto povolání, když už studenti nemají zájem do nemocnice nastoupit,“ říká k tomu Tomáš Válek, předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků.
„Průzkum prokázal, že s přibývajícím věkem a prodlužující se délkou studia je představa, kde následně chtějí studenti pracovat, jasnější. Střední škola je všeobecně vzdělávací, kde se teprve utváří představa o tom, co vlastně chtějí dělat. Nemyslím si přitom, že jde o specifikum zdravotnického povolání, ale že jde trend o ve všech oborech. Mladí lidé nechtějí po maturitě nastupovat do praxe, chtějí dále studovat,“ dodává prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
Nemocnice by čekaly v praxi více zdravotnických asistentů
Pokud bychom se podívali na to, kde jednotliví studenti vidí svou budoucnost, 63 procent středoškoláků chce pracovat v Česku, 22 procent v zahraničí a 15 procent v jiném segmentu. Důvody těch, kdo se chystají ze zdravotnictví odejít, jsou v 35 procentech finanční, ve 32 procentech si špatně zvolili obor a osm procent uvádí jako důvod neadekvátní prestiž povolání. Respondenti z VOŠ by volili práci v ČR v 81 procentech, v 17 procentech v zahraničí a ve dvou procentech v jiném segmentu. Vysokoškoláci zamýšlejí zůstat v Česku v 76 procentech, v 18 procentech by dali přednost práci za hranicemi a v šesti procentech v jiném segmentu. U studentů třetích ročníků VOŠ a VŠ ovšem chuť pracovat v českém zdravotnictví klesá o osm a pět procent ve prospěch druhých dvou kategorií. Pokud bychom to tedy sečetli, v českém zdravotnictví plánuje pracovat 63 procent studentů středních zdravotnických škol, 81 procent studentů VOŠ a 76 procent vysokoškolských studentů.
Ti středoškolští studenti čtvrtých ročníků, kteří se rozhodli pro práci v českém zdravotnictví, by v 56 procentech šli pracovat do nemocnic, v 19 procentech do ambulancí a 24 procentech jinam, například do farmacie či administrativy (jedno procento nemá jasno). Třeťáci z VOŠ chtějí do nemocnic ve 49 procentech, v sedmi procentech do ambulancí a ve 44 procentech jinam. Vůbec nejvíc pak lákají nemocnice třeťáky z vysokých škol, kteří v nich spatřují svou budoucnost v 64 procentech, v 18 procentech plánují práci v ambulancích a v 18 procentech jinde.
„Co mě trochu zaráží, je střední škola, obor zdravotnický asistent. Z praxe bychom trochu předpokládali, že nám po maturitě nastoupí a doplní diferencovanou péči, kterou poskytujeme pacientům. Jsem trochu skeptická, protože se ukázalo, že se chystá nastoupit 60 procent. Od ředitelů zdravotnických škol ale víme, že část ani nesloží maturitu. My tedy netušíme, kolik jich nastoupí, a navíc je další věc, že moc nechtějí nastupovat na lůžková zařízení. Dnes se mluví o generaci Y, která chce vyvážit pracovní čas s osobním volnem,“ konstatuje Jana Nováková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ve FN Motol.
Největší platové nároky mají středoškoláci, nejmenší studenti VOŠ
A čím se studenti budou řídit, až si budou volit, kam nastoupí? Lidé ze středních a VOŠ označují za hlavní faktor plat, pak pracovní kolektiv a na třetím místě lokalitu nemocnice ve smyslu její dostupnosti. Vysokoškoláci mají obdobná kritéria s tím rozdílem, že na prvním místě je pro ně pracovní kolektiv, až na druhém plat.
Představy o odměně při nástupu pak mají studenti středních škol takové, že by 41 procent chtělo 20 až 25 tisíc hrubého bez přesčasů, odměn a služeb, 37 procent by chtělo 15 až 20 tisíc a 15 procent 25 až 30 tisíc. Studenti VOŠ by si ve 46 procentech představovali 15 až 20 tisíc, ve 40 procentech 20 až 25 tisíc a v deseti procentech 25 až 30 tisíc. 45 procent vysokoškoláků by chtělo 20 až 25 tisíc, 32 procent 15 až 20 tisíc a 18 procent 25 až 30 tisíc.
„Co se týká žebříčku preference oboru v rámci nástupu u nelékařů, ten se může měnit dle zaměření studentů, a to v každém roce. V souvislosti s našimi zkušenostmi je rozdílná úvaha a realita u studentů ze středních zdravotnických škol, kteří mají zájem pracovat ve zdravotnictví. Obvykle v rámci nástupu nezaznamenáváme tak vysoké číslo,“ říká k tomu Nina Peloušková, personální ředitelka AGEL a.s.
„Z výsledků jednoznačně vyplývá, že mladší studenti mají jen ve velmi malém procentu chuť nastoupit do praxe, s narůstajícím věkem a délkou studia pak toto procento pomalu narůstá. Starší studenti mají rovněž daleko bližší představu o platech, de facto se pomalu blíží reálnému stavu ve Fakultních nemocnicích a nemocnicích zřizovaných kraji,“ dodává k tomu v tiskové zprávě Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků.
Po zapracovnání, tedy po jednom roce, opět bez přesčasů, služeb a odměn, si 48 procent středoškoláků představuje svou odměnu ve výši 20 až 30 tisíc korun, 33 procent 30 až 40 tisíc korun a osm procent 40 až 50 tisíc hrubého. Studenti VOŠ by v 64 procentech chtěli 20 až 30 tisíc, ve 29 procentech 30 až 40 tisíc a čtyři procenta méně než 20 tisíc. Přesně polovina vysokoškoláků očekává plat ve výši 20 až 30 tisíc, 38 procent 30 až 40 tisíc a sedm procent 40 až 50 tisíc.
Za část zbytečné administrativy si nemocnice mohou samy
Průzkum by přitom měl být zohledněn – alespoň dle Lenky Tesky Arnoštové – při dalších změnách týkajících se nelékařského zdravotnického personálu. „Výsledky jsou důležité i pro přípravu prováděcích předpisů. Nyní pracujeme na kompetencích všech zdravotnických pracovníků, což bude velmi důležitý předpis,“ poukazuje Teska Arnoštová s tím, že vyhláška o činnostech by měla jít během měsíce do připomínkového řízení. „Usilujeme o to, aby změnou kompetencí ve vyhlášce o činnostech zdravotnických pracovníků došlo i ke změně katalogu prací a tím ke zlepšení ohodnocení zdravotnických pracovníků. Dnes jsou zdravotní sestry při nástupu devátá platová třída a zdravotničtí asistenti osmá. Ten, kdo bude moci být bez odborného dozoru, by měl mít lepší platovou třídu,“ uvádí Lenka Teska Arnoštová.
Jak ovšem na konferenci upozornila Lenka Šnajdrová z Ošetřovatelství.info, po schválení novely zákona 96/2004 bude v praxi pět druhů sester s různými typy vzdělání, které všechny budou všeobecnými sestrami. Podle Tesky Arnoštové by pak měly být kompetence rozdělovány dle výkonu jednotlivých pracovníků. „Podle mě si řekne zaměstnavatel a management v rámci nemocnic, protože bude vědět, jaké činnosti která sestra v rámci ošetřovatelského týmu zastává. Tomu bude odpovídající její ohodnocení,“ říká k tomu náměstkyně Teska Arnoštová.
Nejsou to ale jen změny týkající se kompetencí a peněz, které ministerstvo chystá pro to, aby se personální situace v nemocnicích stabilizovala. „Jedna z velmi důležitých věcí, na kterých Česká asociace sester spolu s ministerstvem zdravotnictví pracuje, je snížení administrativní zátěže. To je velmi důležitým aspektem práce sester. My jsme teď odevzdali návrh vyhlášky a metodický pokyn. Jsme za jedno, že by našim sestrám velmi pomohlo, kdyby se zrušily různé administrativní úkoly, které postrádají smysl. Popravdě řečeno je ale celá řada těchto úkonů dílem daného zdravotnického zařízení. Mnohdy sestry musí vykonávat činnosti, které nejsou dány žádnou legislativou, ale je to jen zvyklostí zařízení. Apeluji proto na managementy, aby se zamyslely nad tím, co vlastně po nelékařích požadují,“ zdůrazňuje Martina Šochmanová. Lenka Teska Arnoštová k tomu dodává, že vyhláška by mohla platit od 1. července. Jak šéfka asociace sester, tak náměstkyně ovšem zdůrazňují, že zdravotnická dokumentace sama o sobě není zátěž – jde o něco, co má chránit jak pacienta, tak daného zdravotníka v případě soudu.
Snad tak uvedené kroky alespoň trochu napomohou k tomu, aby sestry nebyly přetěžované, z nemocnic neodcházely a naopak se do nich začaly vracet. V tuto chvíli je totiž situace velmi napjatá. Například motolská nemocnice, které chybí 140 z 2200 sester, se proto snaží získávat budoucí pracovníky tak, že umožňuje praxi studentům v pregraduálním vzdělávání. Pořádá také dny otevřených dveří a snaží se shánět pracovníky i jinými cestami, zatím se jí ale nedaří (o problematice jsme psali také zde).
„Spolupracujeme i s nemocnicemi, které se snaží aktivně oslovovat studenty zdravotnických i lékařských fakult. Personální marketing je důležitý, a když mají studenti možnost vidět, jak může vypadat praxe v nemocnici, je to pro ně zajímavější a mají pak možnost se s tím víc ztotožnit. Má to také vliv na kvalitu a nasazení v rámci jejich studia,“ dodává zakladatel HealthCare Institute Daniel Vavřina s odkazem na soutěže Medik roku (psali jsme zde či zde) či Sestra roku.
Kam směřují studenti zdravotnických škol:
Zdroj: POUZP, HCI
Michaela Koubová
