Lidé, kteří se musí postarat o vážně nemocné příbuzné, by mohli mít na péči až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. S nepřítomností na pracovišti by ale musel souhlasit jejich zaměstnavatel. Předpokládá to vládní novela o nemocenském pojištění, kterou po dnešním úvodním kole Sněmovna poslala k posouzení sociálnímu výboru. Poslanci budou navrhovat některé změny předlohy.
Novela by měla podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) odstranit překážky, které lidem znemožňují pečovat o rodinné příslušníky v domácím prostředí. Vedle příjmu by jim zajistila i ochranu pracovního místa, uvedla ministryně.
Ošetřovné by mohlo podle předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Z nemocenského pojištění by dostávali 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Týkalo by se to například lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích nebo po těžkých nemocech.
Opozičním TOP 09 a Úsvitu ani koaliční KDU-ČSL se podmínka nejméně týdenní hospitalizace nelíbí, podle poslankyně Jany Hnykové (Úsvit) to povede k podvodům. Lidovec Vít Kaňkovský označil podmínku za nelogickou a diskriminační, bude žádat její zrušení. Úsvit a KSČM navíc zpochybňují souhlas zaměstnavatele, komunisté navrhnou jeho vypuštění. „Může vést k nerovnému přístupu,“ řekla poslankyně KSČM Alena Nohavová.
Naopak TOP 09 na souhlasu zaměstnavatele trvá, chce, aby byl v novele uveden výslovně. Zejména menší firmy s nižším počtem zaměstnanců by mohly mít s ošetřovatelským volnem problémy, řekla Gabriela Pecková (TOP 09). Lepší než zavádět novou dávku by podle ní byla úprava příspěvku na péči. Rovněž TOP 09 ale bude podávat pozměňovací návrhy.
Předlohu zpochybňuje ODS, její poslanec Vladislav Vilímec ale nakonec návrh na její vrácení vládě k přepracování nepodal. Vilímec upozorňoval na dopady na zaměstnavatele i na to, že norma není provázaná s podporou terénních služeb a nepropojuje ani zdravotní a sociální systém.
O příbuzné by se mohli postarat podle předlohy synové, dcery, vnoučata, manželé a manželky, prarodiče, registrovaní partneři a partnerky, druhové a družky, ale i sourozenci, zeťové a snachy či synovci a neteře. Mohly by to být i ti, kteří nejsou příbuznými, ale bydlí s ošetřovaným.
Ročně by si podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí volno vybralo asi 30.000 lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění. Celkem asi 32 milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř 60 lidí, kteří by se agendě věnovali.
-čtk-
