Na první pohled působí jako obyčejné „nachlazení“, jenže do 24 až 48 hodin může být pacient mrtvý. Pokud přežije, tak mnohdy s doživotními následky v podobě ztráty končetiny, poškození mozku, ztráty sluchu či epilepsie. Proto je naprosto zásadní, aby se nemocnému včas dostalo odborné péče. Upozorňuje na to i letošní Světový den meningitid, který připadá na 24. dubna.
Malý červený flíček na čele, který vypadal jako možný začátek planých neštovic, a k tomu horečka, takto nenápadně začala bakteriální meningitida u sedmiměsíční Pavlíky. „Bylo to ráno, když nás z pohotovosti poslali domů s tím, že malé nejspíš začínají neštovice. Během dne ale zvracela, objevila se jí modrá rýha na čele, a tak jsme večer jeli na pohotovost znovu,“ vypraví Veronika Kirvejová, matka dnes dvouleté holčičky. Následující vývoj událostí byl velmi rychlý, za pár hodin dítěti začaly selhávat plíce i ledviny. Infekce postupovala a bylo nutné provést amputaci pravé nohy nad kolenem. V nemocnici nakonec holčička strávila několik měsíců. Nemoc zasáhla a poškodila i její mozek. „Dnes Pavlínka vidí jen asi na 40 centimetrů, rozpozná světlo od tmy, ale nevíme, jak vlastně vidí. Mentálně je ve dvou letech na úrovni půlročního dítěte,“ popisuje mladá žena, která do okamžiku, kdy bakteriální meningitida zasáhla do života rodiny, o meningokoku nic nevěděla.
Nachlazení nebo meningokoková infekce?
Bakteriální meningitidu nejčastěji způsobují meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy, nebo jako septikémie, krevní infekce. V obou případech ale infekce postupuje velmi rychle, kdy zasáhne člověka mnohdy v plném zdraví, který po pár hodinách doslova bojuje o život. Tato zákeřná infekce ovšem nemá v počáteční fázi žádné „typické“ příznaky, a tak se prakticky nedá rozlišit od jiných mnohem méně závažnějších. „Jen génius dokáže mezi desítkami dětí, které ošetří během jednoho dne na pohotovosti poznat to, které má meningokoka. Klinický obraz je jednoznačný až v okamžiku, kdy je infekce rozvinutá,“ upozorňuje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. „V okamžiku, kdy se objeví krvácivé projevy na kůži a typické skvrny, každý lékař, ale než k tomuto dojde, běží pro pacienta kritický čas,“ doplňuje.
První projevy meningokokové infekce jsou zaměnitelné s běžným „nachlazením“, objevuje se horečka či nevolnost. Brzy se přidávají další příznaky, které už mohou signalizovat vážnější problém, a to citlivost na světlo, ztuhlost šíje a silné příznaky. K typickým projevům septikémie, kdy infekce zasáhla krev, pak patří bolesti končetin, tedy svalů a kloubů, třes, bledá nebo skvrnitá kůže a malé nachové body, případně vyrážka, které se rozvinou do větších červených nebo nachových lézí. „Meningokokové infekce umíme léčit a máme k dispozici účinná antibiotika, ale jakmile se infekce rozvine, tak i když děláme, co můžeme, nezabráníme nástupu kaskád dalších dějů,“ vysvětluje primářka Roháčová s tím, že naprosto rozhodující je, jak rychle se pacient dostane do odborné péče. „Už při podezření na infekci, je povinností zdravotníků zasáhnout a podat antibiotika ještě před tím, než je pacient hospitalizován,“ dodává.
I když se meningokoková infekce nemusí „typicky“ projevit, je zcela na místě na ni myslet. I proto je motem letošního Světového dne meningitid, který připadá na 24. dubna, „důvěřuj svému instinktu“. „Nečekejte, až meningitida ohrozí někoho, na kom vám záleží. Naučte se se rozeznat varovné příznaky a důvěřujte svému instinktu,“ upozorňují webové stránky světového dne s tím, že k těmto příznakům patří horečka, vyrážka, zvracení, bolesti hlavy, citlivost na světlo a ztuhlost šíje.
Mohlo by vás zajímat
Meningokok se šíří kapénkovou infekcí. Část obyvatel je přitom bezpříznakovými nosiči meningokoků, sami tedy neonemocní, avšak mohou nakazit své okolí.
Nejvíce ohrožení jsou malé děti a mladí dospělí
V roce 2016 bylo zjištěno v České republice v programu surveillance celkem 43 invazivních meningokokových onemocnění (nemocnost 0,4/100 000 obyv.). Ze 43 onemocnění 6 skončilo úmrtím – celková smrtnost v roce 2016 stoupla ve srovnání s předchozím rokem z 6,2 % na 13,9 %. „Je třeba si uvědomit, že meningokokové infekce patří k onemocněním, kterých jsme se nezabavili. Přestože počet případů tohoto onemocnění není vysoký, v posledních letech se obvykle objeví zhruba u 50 pacientů, stále bohužel dochází k úmrtí,“ konstatuje profesor Roman Prymula, předseda Vakcinologické společnosti ČLS JEP a současně náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči.
Nejvíc onemocnění bylo v roce 2016 ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 9) a 15–19 let (8 osob), ve věkové skupině 0–11 měsíců 6 dětí. Nejvíc zemřelo dětí ve skupině 0–11 měsíců (z 6 nemocných 3). V roce 2017 podle předběžných dat surveillance od začátku roku k 14. kalendářnímu týdnu onemocnělo celkem 21 osob, nejvíc ve věkové skupině 1–4 roky (celkem 5) a 0–11 měsíců (4), zatím jsou hlášena 2 úmrtí. „Za poměrně krátké období letošního roku jsou data dost vysoká, vlastně odpovídají polovičním hodnotám loňského roku,“ popisuje Pavla Křížová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu s tím, že je nutné počkat na další vývoj, který SZÚ monitoruje.
Infekce může postihnout kohokoliv, ale nejohroženější jsou zejména dvě skupiny obyvatel, a to mladé děti ve věku do pěti let a pak dospívající i mladí dospělí. Důvodem je to, že se často pohybují ve velkých kolektivech, ať už to jsou mateřské školy, volnočasové aktivity nebo internáty, koleje, diskotéky či různé hudební festivaly. K infekci může dojít také při cestě do zahraničí nebo může být importována. Podle údajů SZÚ se tak v loňském roce stalo ve dvou případech, v jednom byla infekce dovezena z Polska, v druhém z Maďarska.
Objeví se v očkovacím kalendáři?
Meningokové infekce patří k preventabilním onemocněním, kterým je možné zabránit pomocí očkování. „Občas se v novinách objeví, že nějaké dítě zemřelo kvůli meningokoku, ale dál se to většiny lidí netýká. Jako zdravotníci jsme ale konfrontováni s tím, že pacienti, o které se staráme, na tuto infekci umírají. I proto jsme všichni na klinice očkování a očkováni jsou také členové mojí rodiny,“ popisuje primářka Roháčová. K dispozici jsou očkovací látky proti všem nejčastějším sérotypům. Většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním. „Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ dodává profesor Prymula. Ochranu proti nejčastějším sérotypům pak poskytuje kombinace dvou vakcín.
Podle doporučení Vakcinologické společnosti ČLS JEP je očkování vhodné zejména pro děti ve věku do dvou let, děti mezi 13 až 15 lety, adolescenty a mladé dospělé, zejména před vstupem na vysokou školu, zařízení internátního typu a s ohledem na zvážení individuálního rizika (účast na hudebních festivalech, hromadných akcích, pobyt ve velkých kolektivech). Očkování je na místě také u cestovatelů a u těch, kteří jsou v profesionálním riziku nákazy. Ke zdravotním indikacím k očkování patří také porušená nebo zaniklá funkce sleziny, porucha komplementu, imunodeficity, již prodělaná bakteriální meningitida a septikémie či blížící se zahájení biologické léčby. Obdobné je také doporučení amerického Centers for Disease Control and Prevention s tím, že by očkování měli být také armádní rekruti, HIV pozitivní osoby či studenti, kteří nastupují na střední či vysokou školu a budu bydlet na internátech a kolejích. Právě nově se formující kolektivy jsou v tomto ohledu největším rizikem. „Je otázkou, zda se v budoucnu očkování proti meningokokům neobjeví v očkovacím kalendáři. Nyní jednáme se zdravotními pojišťovnami také o této možnosti a podali jsme pozměňovací návrh, který by měl umožnit hradit ze zdravotního pojištění toto očkování imunosupresovaným jedincům,“ shrnul profesor Prymula.
Ludmila Hamplová
