Ministerstvo financí se nechce podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové zavazovat k pevným sumám určeným na sociální služby. Připravovanou novelu, která včera byla stažena z jednání vlády, proto chce ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš projednat na koaliční radě. Marksová novinářům řekla, že chce, aby se na programu vlády předloha znovu objevila nejpozději za dva týdny.
„Ministerstvo financí zásadně nechce, aby nějaké minimum výdajů na sociální služby byl mandatorní výdaj, to znamená, že vláda by rozhodla, že pro nějaký počet let by nějaká suma byla automaticky ve státním rozpočtu určena na sociální služby,“ uvedla Marksová. Sama má návrh za naprosto legitimní, protože poskytovatelé služeb by měli mít jistý výhled pro hospodaření.
Podle ministerstva zvýší jistota pravidelného příjmu jistotu financování a stabilitu systému. Změnit by se měla i pravidla registrací služeb. Do zařízení, kde by kontrola zjistila vážná pochybení a porušování práv klientů, by ministerstvo práce mohlo dosadit svého nuceného správce. Upravit se má i vzdělávání sociálních pracovníků.
Novela o sociálních službách zahrnuje například také návrh navýšení příspěvku na péči pro lidi, kteří se bez pomoci neobejdou. Nejvyšší by mohl příští rok vzrůst z 13.200 na 19.200 korun.
Návrh počítá také s tím, že rodiče, jimž se narodí trojčata či čtyřčata, by mohli mít nárok na bezplatnou pečovatelku. Mezi sociální služby by se mohly zařadit paliativní péče a také klokánky a podobná zařízení. Zařízení pro pomoc dětem by měly podle novely být financovány podle počtu lůžek.
Výhrady k předloze ministerstva práce a sociálních věcí má osm resortů, úřad vlády, polovina krajů, ombudsmanka i zaměstnavatelé. Pokud se autorům návrhu nepodaří vyjednat podporu, je pravděpodobné, že ho Sněmovna nestihne projednat do říjnových voleb. Za poslední termín pro projednání legislativních návrhů ve vládě označil premiér Bohuslav Sobotka konec března.
Zákon o sociálních službách začal platit v roce 2007. Podle autorů novely už některá ustanovení neodpovídají potřebám a do praxe je potřeba zavést „aktuální požadavky“.
Zásadní připomínky má osm ministrů, úřad vlády, Praha a sedm krajů, ombudsmanka i zaměstnavatelé. Ministerstvu financí vadí růst výdajů. Ostatní mají výhrady k zařazení péče o ohrožené děti mezi sociální služby či k zavedení paliativní a pastorační služby.
-čtk-
