V dnešní Poradně si řekneme, jaký by měl být správný postup v případě, že smluvní poskytovatel zdravotních služeb plánuje vytvořit další pracoviště.
V uplynulém období řešila VZP několik případů, kdy smluvní poskytovatel zdravotních služeb požadoval změnu nasmlouvané územní oblasti, kterou by fakticky došlo k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb. Místně příslušný krajský úřad odmítal vyhlásit výběrové řízení dle ustanovení § 46 a násl. platného zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále ZVZP). Krajský úřad totiž nepovažoval rozšíření místa poskytování zdravotních služeb za rozšíření rozsahu poskytovaných služeb.
Jedná se o situace, kdy je poskytovatel zdravotních služeb v síti smluvních poskytovatelů VZP již zařazen a plánuje vytvořit další pracoviště mimo územní oblast, než pro jakou platí jeho dosavadní oprávnění pro poskytování zdravotních služeb dle platného zákona (č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování), a zároveň mimo území, pro které bylo vyhlašováno původní výběrové řízení.
Výběrové řízení dle ZVZP
Krajské úřady opíraly svoji argumentaci o ustanovení § 46 odst. 2 ZVZP, dle kterého se výběrové řízení koná před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tento doslovný a zúžený výklad institutu výběrových řízení podle ZVZP je v rozporu se samotným principem těchto výběrových řízení. Výběrová řízení ze své podstaty mají zajišťovat otevřenou soutěž poskytovatelů zdravotních služeb o přístup do systému veřejného zdravotního pojištění. Tedy v okamžiku, kdy je uvolněna určitá kapacita v síti smluvních poskytovatelů zdravotních služeb nebo se to některý z poskytovatelů domnívá, musí být všem poskytovatelům umožněno ucházet se o obsazení volné kapacity právě v procesu výběrového řízení. Umožnění vstupu do sítě smluvních poskytovatelů zdravotních služeb jen těm, kteří již smlouvu se zdravotní pojišťovnou mají, by mohlo být považováno za diskriminační.
Postoj VZP
VZP považovala a považuje výklad vyhlašování výběrových řízení vázaný pouze na existenci smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb (§ 46 odst. 2 ZVZP) za bezdůvodně izolovaný a zužující. Je nezbytné zohlednit i to, že výběrová řízení jsou vyhlašována mimo jiné i pro konkrétně vymezená území, pro která mají být zdravotní služby poskytovány (§ 47 odst. 2 písm. a) ZVZP).
S výše uvedeným výkladem VZP je ve shodě i stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR, které z pohledu rozhodovací praxe chápe za rozsah zdravotní péče nejen obor (příp. druh), ale také formu zdravotní péče a místo poskytování zdravotních služeb. Současně je třeba vždy získat příslušné oprávnění k poskytování zdravotních služeb (pro daný obor, formu a místo), popř. stávající oprávnění rozšířit ve správním řízení u místně příslušného krajského úřadu. V případě interpretace ustanovení § 46 odst. 2 písm. d) ZVZP, kdy dochází k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených zdravotních služeb, je dle Ministerstva zdravotnictví ČR toto rozšíření nutno chápat jako změnu co do místa, oboru a formy. O právním názoru Ministerstva zdravotnictví ČR byly informovány místně příslušné krajské úřady.
JUDr. Lenka Havlasová,
ředitelka Odboru smluvní politiky
