Jak již avizoval ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD), který se na tom dohodl s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), namísto zákona o veřejné neziskové zdravotnické organizaci (VNZO) vznikne zákon o univerzitních nemocnicích. Ten ministerstvo zdravotnictví (MZ) má již hotov a včera ho poslalo do vnějšího připomínkového řízení. Potvrdilo se i to, že jde v podstatě o vypreparovanou část původního zákona o VNZO, která tvořila jakýsi samostatný celek věnovaný univerzitním nemocnicím. Na rozdíl o neziskových nemocnic, nebudou mít ty univerzitní automatický nárok na smlouvu s pojišťovnami (vzhledem k povaze těchto zařízení, není pochyb, že všechna tuto smlouvu mít budou). Jak zjistil Zdravotnický deník, ministerstvo zdravotnictví je optimistické a doufá, že zákon schválí ještě současná sněmovna a nabyde účinnosti 1. ledna 2018. Ze zákona k tomuto datu vznikne 15 univerzitních nemocnic, mezi nimi i ty, které v nedávné minulosti o svůj statut fakultní nemocnice přišly.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík se rozhodl do voleb již neprosazovat zákon o veřejné neziskové zdravotnické organizaci, protože bylo zřejmé, že by nebyl průchozí. Vzhledem k tomu, že nová podoba zákona, redukovaná pouze na univerzitní nemocnice, bude mít jednoznačnou podporu vysokých škol a špiček české medicíny, lze očekávat, že jí parlament schválí. Ostatně jak silně dokáží lobbovat právě tyto skupiny, se ukázalo tento týden v případě schváleného zákona o vzdělávání lékařů, kde byla lékařská komora, prosazující jiný názor, bez pardonu odstavena na vedlejší kolej. Novému zákonu o univerzitních nemocnicích by se tak mohly do cesty postavit pouze politické překážky. Například místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro Zdravotnický deník již avizoval, že se mu redukce zákona o neziskových nemocnicích pouze na univerzitní moc nezamlouvá, resp. takové řešení je prý „nedostatečné“. Také bude zajímavé, jakým způsobem změnu zdůvodní premiér Bohuslav Sobotka, který až dosud velmi horoval za zákon o neziskových nemocnicích mj. jako překážce privatizaci a rozpínání podnikání Andreje Babiše ve v krajském zdravotnictví.
Nejdůležitější body zákona
Univerzitní nemocnice budou speciální právní formou, definovanou svým vlastním zákonem. Zrušit, sloučit, rozdělit je bude možné zase jenom zákonem. Hlavní činností bude poskytování lůžkové zdravotní péče, ale také věda a výuka, včetně celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Každá univerzitní nemocnice bude mít svůj statut který vydá (a může měnit) ministerstvo zdravotnictví, v něm budou vymezeny poskytované služby a další činnosti.
Univerzitní nemocnice (UN) budou mít tři různé orgány: ředitele, radu univerzitní nemocnice a akademickou radu.
Ředitele, který je statutárním orgánem, jmenuje na pět let a odvolává ministr zdravotnictví na návrh rady UN (jmenování by mělo předcházet výběrové řízení, ředitel by měl mít vysokou školu). Návrh počítá s tím, že budou existovat právní jednání, k nimž bude muset mít ředitel nutný souhlas ministerstva zdravotnictví, u některých souhlas rady UN. Této radě bude také předkládat návrh koncepce a rozvoje, organizačního řádu a účetní uzávěrku, ověřenou auditorem.
Rada UN schvaluje rozpočet, účetní doklady, vyjadřuje se ke ztrátám. Věci k projednání jí může dát nejen ředitel a zřizovatel (čili MZ), ale i orgány vysoké školy, která má s nemocnicí smlouvu (rektor, děkan, akademická rada). Ředitel bude potřebovat souhlas rady UN například k nabytí či zcizení nemovitostí, zcizení movitostí hodnotnějších než 5 miliónů korun, k nájemním smlouvám na jeden milión apod. Člen rady UN může při výkonu své funkce nahlížet do všech dokladů a záznamů nemocnice s výjimkou zdravotnické dokumentace. Rada UN má 7 členů, z toho šest jmenuje ministr zdravotnictví a jednoho volí a odvolávají zaměstnanci. Z oněch šesti si polovinu nominuje ministr sám, a další mu závazně navrhuje ministerstvo financí (jednoho) a vysoká škola (dva). Funkční období je pět let. Rada by měla zasedat alespoň jedno za čtvrt roku. Volí si předsedu, rozhoduje nadpoloviční většinou, s výjimkou některých bodů jako například zřízení, rušení, změně společného pracoviště univerzitní nemocnice a vysoké školy, kdy je třeba tří čtvrtin. Členům rady UN náleží cestovní náhrady.
Akademická rada je poradním orgánem ředitele a rady univerzitní nemocnice, která vydává stanoviska ke koncepci, výroční zprávě, smlouvě o spolupráci, k zřízení, rušení, změnám odborných pracovišť. Vyjadřuje se ke grantům, vědě, výuce aj. Členy akademické rady jmenuje a odvolává ředitel univerzitní nemocnice a děkan určené fakulty. Počet členů akademické rady a určení, kolik z nich jmenuje jeden, či druhý stanoví smlouva o spolupráci.
Klíčovým stavebním prvkem univerzitních nemocnic pak má být (veřejnoprávní) smlouva o spolupráci nemocnice s vysokou školou, která má lékařskou nebo farmaceutickou fakultu. Škola se zaváže, že bude učit, nemocnice, že jí to umožní. Smlouva upravuje například rozsah, strukturu výuky, společná pracoviště, podmínky využití majetku nemocnice při uskutečňování výuky (a opačně majetku školy při poskytování zdravotních služeb), podmínky vědecké spolupráce a toku peněz mezi oběma institucemi. Ve smlouvě budou zakotveny minimální odborné požadavky na přednosty a další vedoucí zaměstnance UN, kteří se podílejí na výuce studentů a pravidla výběrového řízení pro obsazování míst přednostů. Spory ze smlouvy o spolupráci řeší ministerstvo zdravotnictví.
Zákon dále definuje společná pracoviště UN a vysoké školy, jimiž mohou být také univerzitní kliniky, univerzitní ústavy, univerzitní lékárny a další pracoviště. Společná pracoviště zřizuje, mění a ruší ředitel univerzitní nemocnice po dohodě s děkanem určené fakulty po předchozím souhlasu rady univerzitní nemocnice. V čele kliniky a ústavu stojí přednosta, jmenovaný (i opakovaně) na 5 let na základě výběrového řízení. Také univerzitní lékárna má svého přednostu.
Důležitým je ustanovení, které říká, že univerzitní nemocnice má vůči vysoké škole právo na úhradu nákladů za uskutečňování praktické výuky studentů, a to do výše přímých a účelně vynaložených nákladů.
Z ustanovení o hospodaření vypíchněme, že za dluhy vzniklé z činnosti UN ručí stát a že její majetek nemůže být předmětem insolvenčního řízení podle insolvenčního zákona. Univerzitní nemocnice využívá zisk po zdanění nejprve k úhradě případné ztráty z minulého období a k financování hlavní činnosti. Musí tvořit rezervní a sociální fond, jejich zůstatky může převádět do následujícího roku. Do rezervního fondu si nemocnice odkládá nejméně 5 % ze zisku po zdanění a přijaté peněžní dary. Z fondu pak hradí ztráty, sankce a jiné mimořádné výdaje. Daňový režim UN bude obdobný veřejné vysoké škole.
Univerzitní nemocnici je zapovězeno zakládat či řídi jinou právnickou osobu, nebo v ní nabýt nějakou majetkovou účast. Může si ovšem sjednat smlouvu o úvěru, což je aspekt, o který ředitelé současných fakultních nemocnic velmi stojí. K sjednání smlouvy se vyžaduje předchozí souhlas ministerstva.
Zákon bude chránit označení „univerzitní nemocnice“, i „univerzitní klinika“, „univerzitní ústav“ nebo „univerzitní lékárna“. Kdo je neoprávněně použije, může dostat přestupkovou pokutu až 500 tisíc korun.
Které nemocnice se přemění na univerzitní?
Zákon obsahuje přílohu, kde je uveden seznam 15 zdravotnických zařízení (dnes státních příspěvkových organizací), které se stanou k 1. lednu 2018 univerzitními nemocnicemi:
Fakultní nemocnice Brno – Univerzitní nemocnice Brno
Fakultní nemocnice Hradec Králové – Univerzitní nemocnice Hradec Králové
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady – Univerzitní nemocnice Královské Vinohrady
Fakultní nemocnice Olomouc – Univerzitní nemocnice Olomouc
Fakultní nemocnice Ostrava – Univerzitní nemocnice Ostrava
Fakultní nemocnice Plzeň – Univerzitní nemocnice Plzeň
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Univerzitní nemocnice u sv. Anny v Brně
Fakultní nemocnice v Motole – Univerzitní nemocnice v Motole
Nemocnice Na Homolce – Univerzitní nemocnice Na Homolce
Thomayerova nemocnice – Thomayerova univerzitní nemocnice
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – Všeobecná univerzitní nemocnice v Praze
Nemocnice Na Bulovce – Univerzitní nemocnice Na Bulovce
Tato zdravotnická zařízení budou mít také právní formu univerzitní nemocnice, i když zůstane zachován jejich původní název:
Institut klinické a experimentální medicíny
Masarykův onkologický ústav
Ústav pro péči o matku a dítě
-cik-
