Během služby se často nestíhají ani najíst a napít, trpí poruchami spánku, musí pracovat pod neustálým tlakem a jejich vztahy s rodinou i přáteli jsou vážně narušené. Takový je podle průzkumu, který si nechala zpracovat britská odborná společnost Royal College of Anaesthetists, život mladých nemocničních lékařů. Ačkoliv právě anesteziologové hrají klíčovou roli v péči o dospělé i dětské pacienty v kritickém stavu či během operací, sami jsou často na pokraji vyhoření.
Ačkoliv je jim mezi dvaceti a třiceti lety a jsou teprve na začátku svého profesního života, už nyní se potýkají s velmi vážnými důsledky své náročné práce. Mladí anesteziologové a anestezioložky pracují pod neustálým tlakem a v podmínkách, které negativně ovlivňují kvalitu jejich práci. Ukazuje to výzkum vypracovaný pro Royal College of Anaesthetists, do něhož bylo zapojeno 2 300 mladých zdravotníků ve Velké Británii. O jeho výsledcích informoval deník The Guardian. Takřka dvě třetiny respondentů tvrdí, že mají kvůli své práci poškozeno psychické i fyzické zdraví v důsledku toho, že pracují pod nesnesitelným tlakem ze strany britské Národní zdravotní služby (National Health Service). Dokonce 85 % mladých lékařů a lékařek je pak ohroženo syndromem vyhoření. Nejčastěji považují za příčiny svého stavu to, že musí pracovat mnoho hodin v kuse, cítí obavy o stav svých pacientů, náročné podmínky během nočních služeb i dlouhé dojíždění do nemocnic. Přitom to jsou právě anesteziologové, kteří pečují o pacienty před operacemi, během a také po nich, a současně se starají o nemocné a zraněné v kritickém stavu.
Mnoho z mladých anesteziologů a anestezioložek je natolik zaneprázdněno, že se během mnohahodinové služby nestíhají najíst a ani napít, další trpí silným stresem, pociťují stavy vyhoření, cítí se vyčerpaní a mají potíže se spánkem. V důsledku práce a nepravidelného režimu také mají problémy ve vztazích s rodinou a přáteli. Současně se ale musí vyrovnávat s tím, že je jejich povinností ošetřit velké množství pacientů. Podle průzkumu Royal College of Anaesthetists tak 64 % účastníků uvedlo, že trpí jejich fyzické zdraví a mají tělesné problémy, a 61 % se potýká s negativními dopady na psychické zdraví.
Jsme vyčerpaní, frustrovaní a vyhořelí
Průzkum ukázal i další alarmující zjištění. Podle sesbíraných dat, 62 % mladých anesteziologů a anestezioložek v posledním měsíci sloužila tak, že neměli možnost se najíst, 75 % z nich se pak nemohlo dostatečně napít, aby dodrželi svůj pitný režim. Prakticky všichni (95 %) pak zůstávají v nemocnici i po skončení své služby, 68 % pracovalo až o dvě hodiny déle během posledního měsíce a 28 % odpracovalo alespoň dvě hodiny neplacených přesčasů. Chronický nedostatek zdravotnického personálu, se kterým se britské zdravotnictví potýká, vede k tomu, že jsou lékaři a lékařky běžně žádáni, aby sloužili o šest služeb navíc kvůli pokrytí provozu oddělení. „Jsme vyčerpaní, frustrovaní a vyhořelí. Každý den vidím pochybení v oblasti bezpečnosti, i když se o to nikdo nestará. Není dost peněz a ani zaměstnanců,“ popsal své zkušenosti jeden z respondentů průzkumu. „Dostal jsem se do bodu, kdy je moje fyzické i psychické zdraví vážně poškozeno. Chtěl bych vědět, zda trpím syndromem vyhoření,“ uvedl podle deníku The Guardian další.
I ostatní popisují své zkušenosti velmi negativně. Stěžují si například na to, že nemají čas ani místo, kde by se mohli v klidu najíst. Chybí lékařské pokoje, a tak není možnost ani chvíli odpočívat. „Jsem úplně otrávený ze současného systému. Ráno musím přijít velmi brzy, abych zkontroloval své pacienty, a odcházet velmi pozdě, abych věděl, že jsou v pořádku. Svou práci mám opravdu rád, ale cítím, jak si bere stále víc a víc, a naopak míň a míň dostávám,“ přibližuje svou situaci další z mladých lékařů. Další uvedli, že v důsledku značné nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem uvažují o odchodu z nemocnic, ať už o přesunu do zahraničí, například do Austrálie, nebo o tom, že by úplně opustili medicínu. „Tato práce a zkoušky s ní spojené si berou dlouhé hodiny, a tak mi zbývá jen velmi málo času na mou rodinu a přátele,“ konstatuje další. Být se svými blízkými je tak pro mladé lékaře a lékařky obrovský problém, protože jim práce zabírá většinu jejich času a současně je velmi vyčerpává. „Můj hektický pracovní život mi bere tolik času, že jsem se dostal do bodu, kdy si skoro myslím, že mít rodinu je zločin,“ obává se jeden z respondentů. Někteří také uvedli, že cítí, že už jsou blízko stavu, ze kterého už není návratu.
Odborná společnost je v šoku
Výsledky průzkumu velmi nepříjemně překvapily prezidenta Royal College of Anaesthetists Liama Brennana: „Jsem šokovaný některými výsledky tohoto průzkumu. Zprávy o zhoršujícím se fyzickém i psychickém zdraví a syndromu vyhoření u mladých lékařů na začátku kariéry jsou velmi závažné. Je zřejmé, že pracujeme v systému pod neustálým tlakem, který je příčinou těchto znepokojivých zjištění.“ The General Medical Council, tedy britská lékařská komora, varovala, že situace okolo mladých lékařů a lékařek se může negativně projevit v kvalitě péče o pacienty. „Tyto výsledky v mnohém odráží naše dřívější zjištění, které vzbuzují obavy nejen na straně mladých lékařů a lékařek, ale také pacientů a zaměstnavatelů. Tlak National Health Service vede k obrovskému stresu pro lékaře, zkracuje čas na jejich přípravu, rozvoj a také nezbytné obnovení sil,“ uvedl pro The Guardian Charlie Massey, předseda komory s tím, že pokud nebudou mít mladí lékaři odpovídající podmínky proto, aby se mohli rozvíjet a získávat zkušenosti a potřebné dovednosti, poškodí to nakonec všechny lékaře. Nyní začínající mladí lékaři se za pár let stanou těmi, kdo by měl své znalosti a zkušenosti předávat nastupující generaci. V konečném důsledku tak budou poškozeni pacienti.
Britské ministerstvo zdravotnictví se podle The Guardian odmítlo ke zjištěním průzkumu přímo vyjádřit. „Personál ve frontové linii pracuje opravdu tvrdě a my jej podpoříme tím, že ve srovnání s rokem 2010 přibude 1 500 nových anesteziologů a více než 3 500 je pak každý rok v odborné přípravě. Také investujeme 10 miliard liber, z toho 4 miliardy v letošním roce, do National Health Service, aby došlo ke transformaci služeb a zlepšení péče o pacienty,“ uvedl mluvčí ministerstva.
Ludmila Hamplová
