Novodobá služba koronera je v Česku v provozu sotva pár let. V některých krajích by však koroneři mohli brzy skončit, tvrdí jednatel 1. Koronerské s. r. o., David Tuček. VZP jim od Nového roku změnila proplácení kilometrovného.
„Je to pro nás likvidační,“ komentuje rozhodnutí VZP Tuček. Za podraz navíc považuje, že nová pravidla plateb za kilometry k případu se dozvěděli až 22. prosince. S tím, že platit začnou od 1. ledna. „V podstatě nám snížili úhrady o 60 procent,“ odhaduje Tuček a dodává, že nechápe důvody. „Měsíčně účtujeme VZP za ujeté kilometry pro šest krajů celkem kolem 400 tisíc korun. To je, vzhledem k částkám, s jakými VZP hospodaří, kapka v moři,“ argumentuje.
Jak vysvětlil, dosud dostávají proplacené kilometry za výjezd, i když také limitované. V menších krajích je to za cestu k případu a zpět za 60 kilometrů, ve větších 120. „ Nyní bychom to měli VZP vykazovat dvěma způsoby – buďto paušálem 380 korun, což je při nákladech 12 korun za kilometr zhruba 15 kilometrů tam a 15 zpátky, nebo můžeme účtovat reálné kilometry. Ovšem jen z nejbližšího výjezdového stanoviště záchranné služby, což bereme jako velmi diskriminující a ohrožující naši firmu,“ vysvětluje Tuček s tím, že pravidla se změnila nejen u nových, ale také i u již běžících smluv.
Dražší než záchranka
A co na to pojišťovna? „VZP není dojná kráva a s veřejnými penězi musí nakládat s péčí řádného hospodáře. Koroner doposud dostával za dopravu více, než kolik dostává například záchranka. Tato nerovnost nebyla podle názoru VZP správná a rozhodla se ji napravit,“ vysvětluje mluvčí Oldřich Tichý důvod, proč se největší zdravotní pojišťovna se 160miliardovým rozpočtem k tomuto kroku odhodlala. Jak doplnil, za rok 2015, což je podle Tichého v tuto chvíli jediné uzavřené období, uhradila VZP za dopravu k prohlídce zemřelého celkem 2 miliony 323 tisíc korun.
„Data za rok 2016 nejsou v tuto chvíli k dispozici a nějaký čas ještě nebudou – zdravotnická zařízení nám mohou péči vykazovat se zpožděním až 3 měsíce. Poslední měsíce roku 2016 tedy ještě nemusí mít pojišťovna z jejich strany kompletně vykázané a data tudíž ještě nebyla zpracována,“ dodal Tichý na vysvětlenou.
Přidají kraje?
Od letošního roku zajišťuje 1. koronerská službu prohlídek těl zemřelých, které se profesionálně věnuje od října 2012, celkem v pěti krajích. Kromě Královéhradeckého, Jihočeského, Plzeňského a Středočeského nově také v kraji Moravskoslezském. Ještě loni ale plánovala rozšíření svých aktivit také do kraje Libereckého.
„S politováním konstatujeme, že vzhledem k bezprecedentnímu omezení výše úhrad cest koronera ze strany VZP pro rok 2017 (snížení výše úhrad až o 75 procent) jsme byli nuceni zastavit projekt KORONER pro Liberecký kraj,“ uvádí Tuček na webových stránkách společnosti. A na otázku, jak budou řešit situaci v ostatních krajích, kde služba již běží, odpovídá: „Budeme jednat s kraji o navýšení úhrad. Zejména v souvislosti s tím, že ostatní zdravotní pojišťovny budou i nadále kilometry proplácet podle podepsaných smluv,“ dodává jednatel 1. koronerské.
Na severu Moravy už déle než dva roky
Od Nového roku převzala společnost 1. Koronerská službu koronera také v Moravskoslezském kraji. Zde ji dosud zajišťovala Městská nemocnice Ostrava. A to od července 2014, kdy ji Moravskoslezský kraj zřídil.
„Smlouva s Městskou nemocnicí Ostrava platila do konce prosince, proto kraj vyhlásil na zajištění prohlídek těl zemřelých v regionu v letech 2017 a 2018 novou veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 12,92 milionu korun bez DPH, to je 1700 korun bez DPH za jednu prohlídku. 1. Koronerská s.r.o., uspěla se svou nabídkovou cenou 1695 korun bez DPH za jednu prohlídku těla zemřelého,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer.
Jak doplnil, hlavními důvody, proč se před více než dvěma roky kraj rozhodl učinit tento v Česku tehdy ojedinělý krok a vypsal veřejnou zakázku na krajského koronera, byly zejména stížnosti policie, popřípadě pozůstalých. „Mnohdy museli čekat i několik hodin na vystavení listu o prohlídce zemřelého,“ podotkl Gebauer s tím, že dalším důvodem byla i klesající ochota praktických lékařů vykonávat ohledání za stávajících podmínek v rámci lékařské pohotovostní služby.
„Máme pozitivní ohlasy na včasnost dojezdu, odbornost a přístup k pozůstalým jak ze strany pozůstalých, tak policie i personálu zdravotnických zařízení a ústavů. Za celou dobu fungování koronera v Moravskoslezském kraji jsme řešili pouze dvě stížnosti,“ hodnotí službu vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Vratislava Krnáčová.
Třináct tisíc kilometrů za měsíc
Městská nemocnice Ostrava zajišťovala na severu Moravy a ve Slezsku službu koronera až do konce loňského roku. Za dva a půl roku, kdy ji provozovali, ohledali celkem 8 888 osob. „Výjezdy se hodně lišily. Byly dny, kdy ohledaných bylo i dvacet. To byl i zřejmě maximální počet v jednom dni, ale běžně koroner vyjížděl k 10 až 15 osobám denně,“ říká mluvčí Městské nemocnice Ostrava David Račák. A pro názornost doplňuje, že měsíčně koroner najezdí 13 200 kilometrů.
„Vzhledem k tomu, že naše zdravotnické zařízení poskytuje především akutní a plánovanou zdravotní péči, byla služba koronera spíše organizační zátěží,“ nastínil důvody, proč se nemocnice v loňském roce do výběrového řízení kraje už nehlásila. „Věděli jsme, že o zajištění má zájem soukromá společnost 1. koronerská, jejíž je toto hlavní činnost, kdežto pro nás to byla činnost jedna z mnoha. Myslíme si, že službu koronera nemá provozovat nemocnice našeho typu. V případě potíží s nalezením nového provozovatele jsme ale byli připraveni, po dohodě s úřadem Moravskoslezského kraje, tuto službu provozovat i nadále. V žádném případě bychom nenechali pozůstalé v našem kraji bez pokrytí koronerem,“ doplňuje Račák.
I nadále především povinnost praktiků
Prohlídky těl zemřelých jsou ze zákona o zdravotních službách povinni zajišťovat u svých registrovaných pacientů praktičtí lékaři, a to v rámci provozní doby a v rozsahu provádění návštěvních služeb. Tuto povinnost má i poskytovatel, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí, a poskytovatel zdravotnické záchranné služby v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Kraj nemůže tuto povinnost danou zákonem praktickým lékařům odejmout, krajský koroner proto nesupluje jejich činnost. Vystavovat list o prohlídce zemřelého budou svým registrovaným pacientům tedy i nadále především praktičtí lékaři.
„U kritických či sporných případů má krajský úřad možnost ordinaci praktického lékaře zkontrolovat. Vítěz veřejné zakázky 1. koronerská s. r. o. bude, stejně jako její předchůdce – MNO, ohledávat mimo jejich ordinační a návštěvní hodiny,“ uzavírá mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová.
-ova-
