Vítězství Donalda Trumpa vymazalo obavy z cenové regulace léků. Akcie farmaceutických firem přidaly od středy i více než deset procent.
Investoři, kteří drží akcie farmaceutických firem, triumf Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách jistě řádně oslavily. Po oznámení výsledků se napříč celým sektorem rozlila obrovská úleva a vlna optimismu. Zatímco navážení se do bankovních domů bylo populární mezi ostatními demokraty, Hillary Clintonová strávila poslední rok honem na výrobce léků. Trnem v oku jí byly zejména ceny léků. Clintonová dávala jasně najevo, že v případě vstoupení do Bílého domu hlavním vchodem s jejich zdražováním zatočí.
Pozitivní překvapení Trump
Naproti tomu Donald Trump se k problematice cen léčiv během prezidentské kampaně prakticky nevyjadřoval. Namísto toho často opakoval svůj záměr zrušit zákon o dostupné zdravotní péči, který známe jako Obamacare. Kromě toho přišel Trump s návrhem uvolnit dovoz levnějších léků ze zahraničí. Zatím to však nebral nikdo vážně.
„Jeho plány pro zdravotnictví měly v předvolební kampani o něco méně výrazné kontury, než tomu bylo u Clintonové,“ řekl listu Financial Times Brian Abrahams, analytik investiční skupiny Jefferies. „Trumpovy návrhy na otevření amerického trhu lékům z dovozu jsou obecně nepopulární nebo jen těžko proveditelné,“ dodal.
Přesto se středa a čtvrtek nesly ve znamení poměrně silného posilování akcií farmaceutických firem poté, co už bylo jasné, že Bílý dům je Trumpův. Například Pfizer zpevnil do konce týdne o 10 procent, Allergan o 11 a Merck o 7. Biotechnologický index newyorské burzy poskočil dokonce o 12 procent. „To jen ukazuje, jak negativní očekávání ve farmaceutickém průmyslu byla spojena s variantou vítězství Hillary Clintonové,“ řekl listu Financial Times jeden z dlouholetých investorů. „Všichni se báli, jak to s cenovou regulací léků bude,“ dodal.
Postrach Clintonová a Sanders
Demokratická prezidentská kandidátka si vzala farmaceutický sektor poprvé na paškál loni v září. Příčinou byl Martin Shkreli, „zlý chlapec“ farmabyznysu. Ten totiž zvýšil cenu léku Daraprim proti parazitárním onemocněním jako je toxoplazmóza, která ohrožuje lidi s oslabenou imunitou, tedy zejména pacienty s rakovinou nebo AIDS, a to z 13,5 na 750 dolarů (psali jsme zde). Clintonové tažení proti cenové politice výrobců léčiv znamenalo pokles jejich tržní hodnoty celkem o 38 miliard dolarů. Dá se tedy očekávat, že nyní se ceny akcií farmafirem budou navracet na své původní úrovně.
Kdykoli se Clintonová v kampani vyjádřila na adresu sektoru, akcie poklesly. Naposledy nejvíce v případě společnosti Mylan, která zdražila pero Epipen, jimž se dávkují léky pro léčbu nejrůznějších alergií. A nešlo pouze o Clintonovou. Zástupci farmabyznysu se velmi obávali také Bernieho Sanderse, který by s největší pravděpodobností zastával vlivnou funkci v nové Clintonové administrativě. I on je známý svým nesmlouvavým postojem k vývoji cen léků.
Nejspíše by vznikla dozorová komise, která by měla pravomoc udělovat farmaceutickým firmám pokuty za neodůvodněné zdražování svých produktů. V tichosti prý vznikal návrh zákona o snížení cen léků, který by je snižoval plošně a na federální úrovni.
Vše bude jinak a lepší
Nyní je však situace jiná. Analytici očekávají, že Kongres v dohledné době přijme několik zákonů, které zreformují celý daňový systém a prakticky výrobcům léků umožní „beztrestně“ repatriovat zhruba 100 miliard dolarů, které jsou momentálně „uvězněny“ mimo USA. S tím by ruku v ruce mohla přijít nová vlna fúzí a akvizic a investice do amerického farmaprůmyslu by se tak mohly začít jen hrnout. Velká biotechnologická společnost Amgen má podle investiční banky Evercore ISI v zámoří uschováno 34 miliard dolarů, Merck 21 miliard a Gilead 25 miliard dolarů.
Zdá se, že investoři také poněkud přimějí zmírnit Trumpův odmítavý postoj k uvolňování mezinárodního obchodu, i když velké obchodní dohody zachovají ochranu amerických patentů. „Je to jen taková bouře ve sklenici vody,“ řekl na adresu Trumpovým výpadům například proti TTIPu šéf jednoho z investičních fondů. „Trump je typický obchodník s realitami – vyjedná si pár ústupků a to bude celé,“ dodal.
Donald Trump pár konkrétních návrhů pro zdravotnictví během své kampaně představil. Jedním z nich je zrušení Obamacare, což by z hlediska prosazení neměl být žádný problém. Republikáni totiž budou nejméně ještě dva roky ovládat jak Sněmovnu reprezentantů, tak Senát. Většina farmaceutických firem to podle Financial Times jen uvítá a pro velké zdravotní pojišťovny to prý také nebude žádná komplikace.
Podle Any Gupteové, analytičky bostonské investiční banky Leerink specializující se na zdravotnický sektor, bude Trumpovo prezidentství pro zdravotní pojišťovny přínosné, protože prý urychlí privatizaci Medicare – vládního programu zdravotní péče pro penzisty. „Pod republikánskou administrativou očekáváme méně regulované prostředí,“ řekla Gupteová listu Financial Times.
Petr Musil
