Zdravotní sestřičky by se měly v dohledné době dočkat menšího množství administrativy. Na jednání zdravotnického výboru to včera řekla politická náměstkyně za ČSSD na ministerstvu zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Jde o jeden z kroků, jak řešit personální krizi v nemocnicích, na kterou cílí také novela zákona 96/2004 o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Její projednávání včera výbor přerušil.
„Chceme sestrám ulehčit práci. V současné době máme ve vnitřním připomínkovém řízení vyhlášku o činnostech. Chtěli bychom část práce všeobecných sester převést na praktické sestry. K tomu je nyní vedena diskuse. Pak je tu ulehčení v oblasti administrativy, zejména ve vedení ošetřovatelské dokumentace, kdy bychom chtěli zredukovat vyhlášku o zdravotnické dokumentaci tak, aby sestry neměly práci spojenou s administrováním a mohly se věnovat pacientům,“ slibuje Lenka Teska Arnoštová s tím, že by vyhláška měla začít platit v první polovině roku 2017.
Právě administrativní zátěž je také věcí, kterou vnímá jako zásadní problém většina členů zdravotnického výboru včetně jeho šéfa Rostislava Vyzuly (Ano) či Davida Kasala (Ano). „V pracovní skupině se jasně řeklo, že k tomu, aby to mělo nějaký smysl, je třeba papírování zmenšit o 40 až 50 procent,“ zdůrazňuje Kasal.
V souvislosti s přetěžováním sester pak padl dotaz také na změnu personální vyhlášky, k níž začala již před poměrně drahnou dobou zasedat pracovní skupina. „Je to skupina složená ze zástupců odborů, zaměstnavatelů a ministerstva zdravotnictví, přičemž najít konsenzus mezi těmito skupinami není úplně jednoduché,“ říká k (neexistujícím) výsledkům náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp.
Mohlo by vás zajímat
Na sjednocení platů a mezd to zatím nevypadá
Řeč přišla i na rozdíl mezi odměňováním ve státních a soukromých nemocnicích, který u sester dosahuje až pěti tisíc korun. Odbory proto dlouhodobě usilují o to, aby byly sestry ve všech nemocnicích odměňovány platem. Ministerstvo se tématem zabývá přes rok, i zde je však obtížné najít se všemi zapojenými, tedy mj. odbory a zaměstnavateli, společnou řeč. „Jde ale o řešení, které by se muselo přijmout zákoníkem práce. To má pod svou gescí MPSV. V tuto chvíli nebyl nalezen ani konsenzus na úrovni tripartity,“ poukazuje Philipp. „Máme stanovisko MPSV, které nám říká, že novelizace paragrafu 109 zákoníku práce s doplněním zdravotnických zařízení, které by měly být odměňovány dle zákona o platu, považují za nekonformní, dokonce za neústavní,“ doplňuje náměstkyně Teska Arnoštová.
Diskuse se včera pochopitelně točila také kolem asi nejskloňovanějšího problému spojeného s novelou, a tím je obava ze snížení kvality vzdělání sester ze středních zdravotnických škol, které místo tří let VOŠ budou mít jen jeden.
„V roce 2004, kdy jednorázově došlo k degradaci zdravotních sester, přestaly být střední zdravotnické školy prestižními a výběrovými. Zhoršila se tak kvalita děvčat, které na nich začaly studovat,“ konstatuje Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Volá proto po úpravě toho, co a jak se na středních zdravotnických školách učí.
A problém je i s návazným studiem. „Chtěla bych vznést připomínku k podobě jednoročního vzdělávacího programu pro všeobecné sestry. Zákon prochází legislativním procesem v době, kdy neznáme, jak bude jednoroční podoba vypadat. Když je situace středních zdravotnických škol taková, jak ji přednesl pan poslanec, a my na ni nastavíme jednoroční studium, o němž nevíme, jak bude vypadat, velmi se obáváme snížení kvality ošetřovatelské péče,“ zdůrazňuje Martina Šochmanová, šéfka České asociace sester.
Na místě je hlavně zvýšení kompetencí středoškolsky vzdělaných zdravotníků
A co na to ministerstvo zdravotnictví? „Jsme v jednání s ministerstvem školství a dohoda je taková, že poté, co se odešle vyhláška o kompetencích, budeme jednat, abychom na ni navázali kurikula škol,“ reaguje Teska Arnoštová, podle níž by se dle nově dohodnutých pravidel mělo učit už ve školním roce 2017/18. „Na vyšší odborné škole nepůjde o žádné nové studium nebo speciální kurz, ale zohlední se středoškolské vzdělání a uchazeč nastoupí do vyššího ročníku. Je to tedy stávající vzdělání,“ připomíná náměstek pro legislativu Radek Policar.
K návrhu má připomínky také Leoš Heger (TOP 09). „Princip, který se porevolučně řešil, byl, že velmi homogenní skupina sester se přirozeně potřebovala diferencovat na sestry vyššího a nižšího typu. Diferenciace byla provedena směrem k vyšším povoláním, protože zdravotnický asistent se, jak ukázala praxe, moc nepovedl. V tento moment bylo potřeba zvýšit kompetence zdravotnických asistentů, aby v bazální ošetřovatelské činnosti mohli pracovat samostatně. Místo toho se zvolilo jít níže se vzděláváním sester rozšířením o extendované střední zdravotní školy, zatímco povolání praktická sestra asi příliš realizováno nebude,“ domnívá se Heger s tím, že snadné dostudování většinu středoškoláků v oboru zdravotnický asistent/praktická sestra přiměje k pokračování na všeobecnou sestru.
Podle poslance Bohuslava Svobody (ODS) by přitom právě navýšení kompetencí středoškolsky vzdělaných zdravotníků (k němuž skutečně má dojít, není ale zatím jasné, do jaké míry) mohlo napomoci úrovni středních zdravotních škol. „Jestliže nezačneme od toho, že nově nastupujícím bude jasné, že mají jiné kompetence, nepřitáhneme kvalitnější uchazeče. To je poptávka a nabídka – poptávka nebude, když nebude nabídka kvalifikované práce na konci,“ domnívá se Svoboda.
Michaela Koubová
