Požádat o interrupci a absolvovat ji ve zdravotnickém zařízení, je pro Polky problém, i když splňují podmínky přísného protipotratového zákona. Ten povoluje provedení interrupce pouze ve výjimečných případech, kdy je ohrožen život matky, dítě je těžce postiženo, nebo bylo počato při incestu či znásilnění. V Podkarpatském vojvodství, kde žijí více než dva miliony obyvatel, dokonce není jediná nemocnice, kde provádí interrupce. Navíc měl být zákon ještě zpřísněn a až po protestech se od toho zatím upustilo. Někteří lékaři se ale už nyní chovají, jako kdyby už platila striktnější norma. Nejznámější je případ profesora Chazana, který kvůli svému katolickému vyznání, odmítl nejen ženě provést potrat těžce deformovaného plodu, ale různými kličkami těhotenství dovedl do doby, kdy by už bylo provedení interrupce nelegální.
Zpřísnění současného protipotratového zákona sice neprošlo polským sejmem, přesto vládnoucí strana Právo a spravedlnost slibuje, že bude nadále „bojovat za ochranu života“. Její předseda Jarosław Kaczyński prohlásil, že i v případě těžkého postižení plodu, by takové těhotenství mělo skončit porodem, aby dítě mohlo být řádně pokřtěno a pochováno. Vlivná iniciativa Stop aborcji (Stop potratům), která mimo jiné stála i za odmítnutým návrhem zákona, jež měl v zemi zakázat interrupce bez výjimek, nyní sbírá podpisy pod petici adresovanou prezidentovi země, aby zajistil „ústavní právo na ochranu života od početí“. Současně bojuje za to, aby polské nemocnice byly bez „potratářů“ a bylo tak zastaveno „vraždění dětí“.
Požádat o interrupci a absolvovat ji ve zdravotnickém zařízení je tak pro Polky velmi obtížné, i když splní podmínky současného přísného protipotratového zákona. Ten je v současné podobě jedním z nejrestriktivnější v celé Evropě. Polské ženy smí podstoupit interrupci pouze v případech, kdy je těhotenství ohrožuje na životě, plod je těžce postižen nebo vznikl následkem incestu či znásilnění. Jakékoliv jiné důvody nejsou přijatelné, a tak Polky podstupují interrupce ilegálně nebo za nimi vyjíždí do zahraničí.
Za provedení interrupce až 5 let vězení pro lékaře
Polský parlament odmítl úpravu protipotratového zákona, který v zemi platí od roku 1993. Ta měla vedle absolutního zákazu interrupcí bez výjimek (přijatelný by měl být zákrok jen v okamžiku přímého ohrožení života matky) měla přinést také represi. Lékařům, jež by interrupci nezákonně provedli, by hrozilo až 5 let vězení. Trestní stíhání i následný trest by hrozil i ženám samotným, pokud by se rozhodly pro interrupci. Proti tomu se před hlasováním sejmu postavila i vlivná katolická církev: „Podporujeme všechny návrhy právních předpisů, které zajistí ochranu života od početí po přirozenou smrt, ale nepodporujeme pravidla, která by vedla k trestání žen, jež podstoupí potrat,“ uvedla polská biskupská konference v prohlášení pro média.
Na protest proti zákonu vyšly do ulic tisíce Polek a Poláků, kteří se zapojili to protestních akcí po celé zemi. Tzv. Czarny protest (Černý protest), kdy polské ženy vstoupily do stávky, aby zabránily dalšímu omezení svých reprodukčních práv, přinesl konkrétní výsledek v podobě odmítnutí zpřísnění stávající legislativní úpravy. Přesto ale nelze hovořit o úplném vítězství. Vládnoucí strana Právo a Spravedlnost chce pokračovat v „boji za ochranu života“. Je tedy pravděpodobné, že se znovu objeví snahy o zpřísnění současného protipotratového zákona. „PiS nadále podporuje ochranu života, ale bude v tomto směru pokračovat dobře zváženými kroky,“ prohlásil během parlamentní rozpravy Jarosław Kaczyński, předseda PiS. Z jednání sejmu byl také stažen návrh zákona, který měl výrazně omezit provádění metod asistované reprodukce a fakticky tak vést k tomu, že by umělé oplodnění bylo pro polské neplodné páry nedostupné. Premiérka Beata Szydło současně přislíbila, že vláda uvolní více prostředků na podporu rodin s handicapovanými dětmi.
Polská liberální přesto opozice očekává, že se obdobný návrh protipotratového zákona pravděpodobně objeví znovu. „Musíme zůstat ostražití, protože nevíme, co přinese budoucnost na poli interrupčního zákona. Nemůžeme si být jisti, že PiS nepřijde s novým návrhem,“ uvedla pro agenturu Reuters Joanna Schmidt, poslankyně za liberální stranu Nowoczesna. Jak dále uvádí Reuters, nepřijetí zákona je pro PiS prvním výrazným neúspěchem na domácí politické scéně. PiS přitom vyhrála loňské parlamentní volby díky tomu, že se straně podařilo oslovit i jiné než tradiční voliče, tedy spíše chudší a méně vzdělané obyvatele venkova. Mezi novými voliči PiS byli zejména ženy a mladí lidé. Ti jsou nyní rozčarovaní. Zklamání a vztek však cítí i ti, kteří PiS podporovali právě proto, že se staví za práva rodin a jednoznačně odmítá interrupce. „Sejmuli svoje masky. To, jak se zachovali, je pro nás všechny překvapení. Doufali jsme, že když se dostanou k moci, nic nezmění na svém přístupu k ochraně života,“ popsala své pocity Anna Kiljan, vysokoškolská studentka magazínu Newsweek Polska. Podle ní představitelé strany, kteří dříve prosazovali úplný zákaz interrupcí, otočili právě pod vlivem nedávno proběhlých protestů.
Donošeno a pokřtěno má být každé dítě, tvrdí Kaczyński
Sám Kaczyński už dal najevo, že na svých názorech ohledně „ochrany života“ nic nemění. V rozhovoru pro polskou tiskovou agenturu PAP v polovině tohoto října prohlásil, že bude i nadále prosazovat, aby těhotenství končila porodem bez ohledu na stav dítěte: „Budeme i nadále usilovat o to, aby i těhotenství, které je velmi obtížné, kdy je dítě odsouzené k smrti, vážně postižené, skončilo porodem, aby dítě mohlo být pokřtěno a pochováno. Chceme, aby to bylo možné díky skutečné pomoci, která bude poskytnuta také z veřejných prostředků,“ popsal své záměry politik. Jedinou přijatelnou výjimkou je podle něj situace, kdy těhotenství ohrožuje život matky. V rozhovoru také uvedl, že je jeho cílem, aby interrupce v zemi vůbec nebyly. „Legálních interrupcí je ročně okolo tisíce, z nichž velká část kvůli Downovu syndromu. Doufáme, že tomu tak už nebude, to je náš cíl. Je ale třeba se na to připravit, přesvědčit veřejnost, zejména ženy,“ dodal.
Tento přístup však může mít vážné následky v podobě omezení zdravotní péče pro ženy. Tu už v současnosti výrazně ovlivňuje náboženské přesvědčení nejen politiků, ale zejména konkrétních lékařů. Získat hormonální antikoncepci nebo absolvovat některá screeningová vyšetření v těhotenství, která mají odhalit vrozené vady plodu, může být v zemi s výrazným vlivem katolické církve problém. Zpřísnění protipotratové zákona by situaci pravděpodobně ještě zhoršilo. O tom je přesvědčená gynekoložka Teresa Kowalczyk-Korba, která se zapojila do protestů proti přijetí zákona ve městě Płock: „Když zjistíme mimoděložní těhotenství, které je obvykle ve vejcovodu, nabídneme ženě zákrok s cílem zachovat její plodnost. Podle navrhovaného zákona bychom ale museli čekat, než dojde k poškození vejcovodu a masivnímu krvácení, a teprve poté, bychom mohli vejcovod odstranit. Jinak by nám hrozilo vězení,“ popsala serveru PortalPłock. Navíc by ženy byly nuceny donosit i těžce postižený plod, u kterého by bylo zřejmé, že zemře ještě v děloze nebo krátce po narození.
K obdobné situaci už v Polsku došlo a to několikrát. Například před dvěma lety byli manželé Jacek a Agnieszka donuceni k tomu, aby přivedli na svět své těžce postižené dítě, které zemřelo krátce po narození. Ačkoliv žena tehdy žádala o provedení interrupce, která by byla podle zákona legální vzhledem k vážnému postižení plodu, byla odmítnuta. Lékař specialista, který o ní na základě doporučení pečoval, známý polský gynekolog profesor Bogdan Chazan, odmítl provedení interrupce s ohledem na svou příslušnost ke katolické církvi. Místo toho prováděl zbytečná vyšetření a testy, aby těhotenství pokračovalo do doby, kdy je provedení interrupce s ohledem na stáří plodu v zemi nelegální. S ohledem na „konflikt svědomí“ odmítl také ženu předat do jiného zdravotnického zařízení, aby se tak nepodílel na pro něj nepřijatelné interrupci. S odstupem dvou let Jacek a Agnieszka promluvili o svých pocitech pro polskou televizi TVN, důvodem k tomu, že se rozhodli zveřejnit detaily svého příběhu, jsou právě snahy o další zpřísnění protipotratového zákona. „Právě proto, že jsme svoje dítě milovali, chtěli jsme ho ušetřit bolestí. Nakonec nám někdo v jedné větě řekl „ne“,“ popsala žena, která se třináct let marně snažila otěhotnět, a zažila i spontánní potrat. O to víc se strachovala, aby její vytoužené těhotenství dopadlo dobře.
„Bála jsem se i kýchnout, a proto jsem od začátku těhotenství zůstala doma. Nechtěla jsem dělat vůbec nic. S manželem jsme se dohodli, že pokud dítě nebude moci přežít, chceme, aby odešlo co nejrychleji a bez bolesti. Proto jsme se rozhodli pro ukončení těhotenství,“ vzpomínala s tím, že šlo o nejtěžší rozhodnutí jejich života. Svoje těhotenství i čas po porodu prožívala jako „noční můru“ s tím, že místo toho, aby plánovala výbavičku, plánovala pohřeb svého dítěte. „Když jsem se probrala na porodním sále, chtěla jsem vědět, zda moje dítě žije. Když jsem slyšela, že ano, necítila jsem úlevu, ale zděšení. Jak dlouho bude trvat, než zemře,“ řekla. Dítě se narodilo těžce postižené a znetvořené, už od narození dostávalo dávky morfia, aby netrpělo tak silnými bolestmi. Když dítě zemřelo, rodiče podle svých slov cítili úlevu, protože věděli, že už netrpí.
Nechceme „potratáře“ v nemocnicích, vyzývá hnutí Stop aborcji
Polští lékaři smí uplatnit tzv. výhradu svědomí, kdy jim zákon umožňuje odmítnout provedení určitého zákroku či úkonu, pokud to odporuje jejich přesvědčení. V praxi to znamená například odmítnutí provést interrupci, i když žena splní podmínky dané zákonem. Jak letos na jaře upozornil televizní pořad stanice TVP Wiadomości v Podkarpatském vojvodství, kde žijí více než dva miliony obyvatel, tak legálně interrupce neprovádí žádné zdravotnické zařízení. Problémem je i získání kontaktu na jiné zařízení v okolních regionech, kde je možné zákrok podstoupit. Mezi nemocnicemi, které odmítají interrupce je i nemocnice Pro-Familia ve městě Rzeszow. Podle ředitele nemocnice Radosława Skiby všichni lékaři podepsali klauzuli, podle které nebudou provádět interrupce. Současně mají právo odmítnout předat informace o zařízení, kde zákrok provádí. „Máme jasný zákaz mluvit o této otázce,“ popsal v pořadu jeden z nemocničních lékařů. Každá z pacientek nemocnice má podle Skiby právo na péči v podobě týmu složeného z psychologa, lékaře, porodní asistentky a také duchovního, současně jsou jí předány kontakty na hospic pečující o těžce postižené nenarozené děti a jejich rodiče.
Podle polského ministerstva zdravotnictví sice všechny nemocnice, které nabízí péči hrazenou ze zdravotního pojištění, měly zajistit kompletní péči, a možnost výhrady svědomí se vztahuje pouze na jednotlivé lékaře, nikoliv na celé instituce, avšak není možné, aby ministerstvo připravilo seznam zdravotnických zařízení, kde se interrupce provádí. Nejde prý o povinnost ministerstva. Ženám tedy nezbývá nic jiného než se spolehnout samy na sebe. Iniciativa Stop aborcji, která se dlouhodobě snaží o úplný zákaz interrupcí v zemi, v současnosti vyzývá své podporovatele v celé zemi, aby tlačili nemocnice k tomu, aby interrupce vůbec neprováděly a současně vyvíjeli tlak na zákonodárce. V celém Polsku přitom ročně proběhne legálně asi tisíc interrupcí. Po „skandálním odmítnutí“ zákona musí hnutí pracovat ještě intenzivněji, aby dosáhlo svého. Lékaři podle něj provádí „vraždy nevinných dětí“, a proto je nutné, aby nemocnice byly „bez potratářů“.
Ludmila Hamplová
