Velmi ostrou debatu vyvolala včera zejména mezi europoslankyněmi snaha o zpřísnění polských právních předpisů týkajících se interrupcí, které jsou již v současnosti velmi restriktivní. Rozprava o právech žen v Polsku reagovala na existenci kontroverzního dokumentu předloženého do polského parlamentu jako občanská iniciativa. Ve sněmovně jej v prvním čtení podpořili poslanci vládní strany Právo a spravedlnost a na protest proti tomu vyšly do ulic polských měst desítky tisíc demonstrantů. Polská premiérka Beata Szydlová se následně snažila situaci uklidnit a v úterý uvedla, že její vláda nepracuje na návrhu, který by zpřísnil zákon proti interrupcím.
Debatu v Evropském parlamentu na úvod přerušily výkřiky aktivistek, které odsuzovaly dění v Polsku. Jak následně poznamenala eurokomisařka Věra Jourová, respekt k lidským právům je součástí evropské integrace, nicméně Evropská unie nemá kompetence v oblasti politiky umělého přerušení těhotenství. Nemůže tak v tomto ohledu zasahovat do politiky členských zemí. „Nicméně doufám, že Polsko bude nadále postupovat směrem k rovném postavení mužů a žen,“ dodala.
Polská europoslankyně Barbara Kudrycká z lidovecké frakce ocenila takzvaný černý protest desetitisíců Polek, které vyšly oblečeny v černém do ulic. Na důkaz solidarity se i některé europoslankyně dnes oblékly do černé barvy. „Je to protest proti novému návrhu zákona proti potratům. Nyní chce vláda ustoupit, protože se bojí,“ uvedla. „Chcete věznit ženy kvůli interrupcím? S tím nebudeme nikdy souhlasit,“ dodala. Jak zdůraznila, i veškeré statistiky ukazují, že tvrdší zákony nesnižují počet interrupcí.
Podpořil ji i italský europoslanec Gianni Pittella z frakce socialistů, podle kterého je třeba „bojovat proti jakékoli formě porušování lidských práv“. „Doufáme, že polský parlament ten návrh zamítne,“ uvedl.
Polka Jadwiga Wiśniewská z frakce reformistů a konzervativců naopak svou vládní stranu Právo a spravedlnost bránila. „Máme za to, že naše dnešní rozprava nemá smysl. Chcete projednávat návrh zákona, který ve skutečnosti neexistuje. A chcete se vyslovovat k tématu, kde nemůžete legislativně působit,“ prohlásila s tím, že polská premiérka jasně řekla, že vláda v tomto směru nechce měnit právo. „Proč v europarlamentu neprobíhá debata o postavení žen v Německu? Vzpomeňte si, co se stalo na Silvestra,“ připomněla sexuální útoky na ženy během novoročních oslav v Kolíně nad Rýnem.
Ještě větší pobouření vyvolal polský europoslanec Michal Marusik z euroskeptické frakce ENF, který během svého vyjádření vypočítával, ke kolika potratům v Evropě dochází. „To je úplná genocida,“ uvedl.
„V Polsku se nedaří zvýšit počet narozených dětí. Chránit život se nám nepodaří jen zákazy,“ uvedla k tématu česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Já osobně jsem proti potratům a myslím si, že bychom měli udělat vše pro to, aby se ženy nemusely pro potraty rozhodovat,“ dodala.
Její kolegyně Dita Charanzová (ANO) považuje navrhovanou právní úpravu za „trestuhodný lapsus polské politiky“. „Incest, znásilnění, těžké poškození plodu, věk rodičky – nic z toho by už nebylo oprávněným důvodem pro ukončení těhotenství. Takové praktiky nepatří do 21. století, natož do střední Evropy,“ uvedla.
Podobný názor zastává i Kateřina Konečná (KSČM). „Je to obrovské narušení práv ženy. Povede to k jediné věci – obrovskému množství potratové turistiky do okolních států a může to vést i k ohrožení života žen, které včas nezískají pomoc. Je to návrat do středověku,“ řekla ČTK.
Současný zákon o interrupcích platí v silně katolickém Polsku od roku 1993 a patří mezi nejvíce restriktivní v Evropě. Umožňuje umělé přerušení těhotenství ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu.
-čtk-
