Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), aby se snížil limit na doplatky na léky u seniorů a dětí na 1000 korun a u 70letých a starších na 500 korun. „Dopady na systém veřejného zdravotního pojištění ve výši 500 mil. Kč jsou neakceptovatelné,“ píše Babišův úřad v připomínkách k novele zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, který předložilo ministerstvo zdravotnictví. Zatímco Babišův nesouhlas se očekával, překvapuje postoj ministerstva vnitra, které vede Milan Chovanec (ČSSD). Ten požaduje nejen, aby bylo zváženo jiné řešení doplatků, než navrhuje Němeček, ale chce také posunout účinnost zákona z původně navrženého července příštího roku až na leden 2018.
Chovanec je přitom místopředsedou ČSSD, která si chystala snížení limitu doplatků na léky jako předvolební lákadlo pro volby do sněmovny. Ty proběhnou na podzim příštího roku. Návrh odpovídá dlouhodobé strategii strany ve zdravotnictví. Jiní ministři z ČSSD naopak chtějí novelu rozšířit – místopředseda vlády Jiří Dienstbier by ulevil i invalidním důchodcům a šéfka ministerstva práce a sociálních věcí Michaela Marksová by do zákona ráda vložila rozšíření možnosti umělého oplodnění, včetně zvýšení věkové hranice žen a počtu hrazených cyklů.
Nyní je roční limit doplatků na léky stanoven na 5000 korun a pro seniory nad 65 let a děti na 2500 korun. Kdo tento limit překročí a spadá do příslušné kategorie, zdravotní pojišťovna mu peníze zaplacené za doplatky nad tento limit vrátí. Jak už uvedl Zdravotnický deník, kdyby návrh prošel, měla by jedna kategorie přibýt. Pro obyvatele v produktivním věku bude nadále platit hranice 5000 korun, pro děti do 18 let se ale limit sníží na 1000 korun, stejně jako pro seniory ve věku 65 až 69 let. Lidé, kterým je přes sedmdesát, by pak měli mít limit na doplatky pouze 500 korun.
Podle propočtů ministerstva zdravotnictví (MZ) by si nová úprava vyžádala navýšené výdaje zdravotních pojišťoven o 500 miliónů korun. Kde by je měly vzít? „Zdroje k pokrytí výdajů jsou především z nárůstu výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Celkový výběr roste jednak zvyšováním platby za státní pojištěnce a také, s růstem ekonomiky, roste i výběr pojistného od pojištěnců,“ uvedl k tomu mluvčí MZ Ladislav Šticha.
Babišovy finance: to vám spočítáme
„Údajný zdroj financování, růst výběru pojistného vlivem hospodářského růstu, není dlouhodobý. Jak bude financování zajištěno v době recese?“ Ptá se ministerstvo financí (MF) ve svých připomínkách, které dopad do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 500 miliónů korun považuje za „neakceptovatelný“. Jestliže MZ všechny peníze, které nyní přicházejí do systému navíc, směřuje úhradovou vyhláškou k poskytovatelům péče a nevytváří rezervy, pak není prý jasné, kterému segmentu je chce vzít, aby finančně pokrylo snížené limity. MF se jednoznačně staví „proti dalšímu snižování spoluúčasti, která je v České republice nadprůměrně nízká oproti průměru vyspělých zemí“. V roce 2013 podle MF činila 16,2 % celkových výdajů na zdravotnictví, zatímco průměr OECD činil cca 25 %. V roce 2015 dále v ČR klesla na 15,4 %. „Toto představuje významné riziko pro dlouhodobý vývoj veřejných rozpočtů,“ varuje MF.
Andrej Babiš zřejmě návrh na snížení limitů důrazně připomene Svatoplukovi Němečkovi až se bude projednávat návrh na valorizaci plateb za státní pojištěnce. V připomínkách totiž MF píše, že požaduje „doplnění do důvodové zprávy, že z titulu tohoto návrhu zákona nebude vyžadováno navýšení vyměřovacího základu u platby pojistného za tzv. státní pojištěnce ze státního rozpočtu“. Samozřejmě také po Němečkovi žádá, aby doplnil analýzu, jak současné nastavení limitů omezuje dostupnost či kvalitu zdravotních služeb pro dotčené skupiny pojištěnců. „Odmítáme argument o sociálně zranitelných skupinách obyvatelstva, protože návrh je koncipován jako plošný, bez testování příjmové situace. Bude se týkat také vysokopříjmových pojištěnců, kteří žádnou úlevu ze sociálních důvodů nepotřebují,“ zlobí se MF.
Podobný názor jako MF má i Hospodářská komora, Svaz průmyslu a Unie zaměstnavatelských svazů. Poukazují na ohrožení ekonomiky zdravotních pojišťoven, další snižování spoluúčasti a fakt, že sociální problémy se řeší přes zdravotnictví. „Chování pojištěnců, kteří budou mít nově nižší hranici, nebude neměnné, naopak je tu velmi reálné nebezpečí změny chování směrem k vyšší spotřebě a ochotě k záměnám léků za ty s vyšší cenou i doplatky,“ obává se Svaz průmyslu.
Zaměstnavatelé: cestování za léky efekt limitu vyruší
Unie zaměstnavatelských svazů navíc upozorňuje, že je třeba přesně definovat, které doplatky se do ochranného limitu budou započítávat a které nikoliv. Pacient by mohl být ekonomicky poškozen tím, že lék s nejnižším doplatkem, který se do limitu započítává plně, není vždy dostupný v „jeho“ lékárně například z důvodu, že jí ho nedodá monopolní výrobce, který zásobuje jenom vybrané lékárny. Takový pacient by byl nevýhodě, protože by musel cestovat tam, kde by lék měli a náklady na cestu by mu zhatily výhody limitu. Problém prý řeší pozměňovací návrhy poslanců k zákonu o léčivech, ale pokud by neprošly, měl by být zohledněn do zákona o zdravotním pojištění.
Unie také navrhuje nad rámec navrhované novely změnit zákon 48/1997.o veřejném zdravotním pojištění ještě ve dvou oblastech. Jednak navrhuje sjednotit praxi zveřejňování všech smluv uzavíraných zdravotními pojišťovnami tak, aby běžely podle jednoho zákona a jednak chce upřesnit oznamovací povinnost policie, státních zastupitelství a soudů vůči pojišťovně. Dle současné právní úpravy má zdravotní pojišťovna právo na náhradu nákladů na péči vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání na pojištěnci. Zákon ale neupravuje oznamovací povinnost správních orgánů u přestupků, tedy u méně závažných případů, jichž ale většina (dopravní nehody a fyzická napadení). Pojišťovny jsou nuceny o výsledky správních řízení v každém jednotlivém případě žádat a složitě se k nim dostávat.
Chovancovo vnitro: zvažte jinou variantu a posuňte účinnost
Ministerstvo vnitra (MV), jemuž velí místopředseda ČSSD Milan Chovanec, požaduje komplexní přehodnocení nákladů a přínosů variant včetně hodnocení celkových finančních dopadů na zdravotní pojišťovny. Poukazuje na počet osob, které překročí stanovený limit doplatků, jenž samo MZ odhaduje na 950 tisíc za rok. To představuje jak přímé náklady 500 miliónů, tak i dalších 100 miliónů korun na administrativní náklady (pokud půjdou doplatky poštou). Chovancovo ministerstvo argumentuje podobně jako Babišovo. „Absentující kompenzace zvýšených nákladů zdravotních pojišťoven může vzhledem k dlouhodobému podfinancování zdravotnictví vést k zesílení tlaku na navýšení platby státu za státní pojištěnce, což by již rozpočtové důsledky mělo,“ píší z MV, které také postrádá vyhodnocení alternativ k navrhovanému řešení. „Navrhujeme proto zvážit i jiná možná řešení pomoci dotčených skupinám obyvatelstva, např. v systému sociálního zabezpečení“, uvádí se v připomínkách ministerstva vnitra.
A ve finále MV doporučuje posunout navrhovanou účinnost novely zákona z 1. července 2017 na 1. ledna 2018. Jinak prý hrozí, že „zdravotní pojišťovny nebudou mít dostatek času k přípravám na důsledky novely zákona a zároveň nebudou mít dostatek času k plánování dorovnání finančního výpadku, který novela zákona přináší“.
Dienstbier: I invalidní důchodci. Marksová: Více umělého oplodnění!
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier považuje novelu „za potřebnou a přínosnou“. Okruh osob, jimž by byl limit snížen, chce rozšířit „o poživatele invalidních důchodu pro invaliditu třetího stupně a občany, kteří byli uznáni invalidními ve druhém nebo třetím stupni, avšak tento důchod jim nebyl přiznán pro nesplnění podmínky doby pojištění“. Zdravotní stav těchto pojištěnců je podle Dienstbiera „minimálně stejně těžký, mnohdy ještě těžší a komplikovanější, než zdravotní stav seniorů“. S ohledem na svůj zhoršující se zdravotní stav jsou ve velmi tíživé ekonomické situaci a „nadále nejsou schopni hradit doplatky na všechny pro ně potřebné léky“, míní ministr.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová využila otevření zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění k prosazení kontroverzních bodů své agendy a připravila doplnění paragrafů týkajících se umělého oplodnění (in vitro fertilizace – IVF). Navrhuje:
- navýšení věku, do kterého bude cyklus in vitro fertilizace hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to o pět let (z 39 na 44 let),
- zvýšení počtu hrazených cyklů na nejvíce čtyřikrát za život (dosud je třikrát), nebo bylo-li v prvních třech případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, šestkrát za život (nyní bylo v prvních dvou případech čtyřikrát),
- navýšení počtu cyklů IVF hrazených ze zdravotního pojištění ze tří cyklů na čtyři hrazené cykly, a to tak, aby byly umožněny čtyři pokusy směrem k dítěti (tím se myslí, že čtyři proplacené cykly u ženy by platily vždy na jedno dítě, v případě, že by žena využila IVF pro další dítě, budou jí proplaceny nové čtyři cykly, celkem tedy na dvě děti osm cyklů).
- úhradu veškerých léčivých přípravků ze zdravotního pojištění při podstoupení IVF za splnění podmínek věku ženy a počtu hrazených cyklů.
-cik-
