Česko by během nejbližších týdnů mohlo mít schválenou strategii elektronizace zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví dokončuje vypořádání připomínek a strategie by tak měla brzy zamířit na vládu. Spolu s plánem, kdy by se měly jednotlivé složky eHealth realizovat, už má přitom ministerstvo také návrh financování. Z evropských peněz by podle něj na elektronizaci mělo jít zhruba 2,5 miliardy korun.
Vypořádat se s připomínkami k dokumentu nebylo jednoduché. Když byla na konci června strategie předložena v rámci vnitřního připomínkového řízení, dostalo ministerstvo kolem tří set připomínek odborných společností a profesních organizací. V polovině srpna pak byla třetí pracovní verze dokumentu uvolněna do meziresortu, kde se k ní vyjadřovala Česká lékařská společnost, komora, ICT Unie, SÚKL či pojišťovny. Vypořádání jejich připomínek se nyní dokončuje a v nejbližších týdnech by měla být strategie předložena na vládu.
Vedle plánu, který vymezuje, kdy by jednotlivé okruhy měly být naplňovány, už má ministerstvo i nástřel financování. Na iniciační financování Národního centra elektronického zdravotnictví (které má začít fungovat do konce roku) by měl být zaměřen projekt Strategické řízení rozvoje elektronického zdravotnictví v rezortu MZ. Na ten by mělo putovat 49 milionů korun z Operačního programu Zaměstnanost (prioritní osa 4) a v polovině září už ho podpořil PROP, tedy orgán schvalující financování z OPZ. V rámci IROP je s ministerstvem pro místní rozvoj projednávána také sada projektů v celkové hodnotě 1,58 miliardy. Z měkkých peněz by pak měly být financovány projekty za celkem 599 milionů korun, z toho 316 milionů má jít na DRG na ÚZIS. Nezařazené projekty za celkem 310 milionů se budou týkat kybernetické bezpečnosti či ePreskripce.
Co už je hotovo? Celé snaze předcházela studie proveditelnosti mapující současný terén, tedy to, co už funguje, jako je ePACS, ReDiMed či výměna obrazové zdravotnické dokumentace. „Během rok a půl trvajících diskusí jsme pak vycizelovali témata, která jsou ve strategii. Ta tedy vznikají už na základě toho, co tady bylo,“ přiblížil minulý týden na sněmovním zdravotnickém výboru Jiří Borej, koordinátor Národní strategie elektronického zdravotnictví.
Vydefinováno tak bylo 19 témat, mimo jiné národní registry a jejich provázanost na služby eGovernmentu, řešení identit, ePreskripce či portál na podporu informovanosti ve zdravotnictví. Následně pak bylo provedeno posouzení proveditelnosti cílů strategie, a to zejména v rámci posouzení legislativních vazeb. Na jednotlivých tématech přitom dělá sedm pracovních skupin (více jsme psali zde), které letos v červnu předložily podklady pro výstupní dokumenty strategie. V tuto chvíli je jejich činnost utlumena (s výjimkou ePreskripce), počítá se ale se znovunastartováním ve chvíli, kdy se témata budou rozpracovávat do implementačních plánů. Základní implementační plán prioritních témat by přitom měl být hotový do konce roku. Činnost skupin by zároveň měla kontinuálně přejít do Národního centra elektronického zdravotnictví.
S výstupy by měli pomoci také zahraniční odborníci. „Podařilo se nám spojit se špičkovými zahraničními odborníky z Dánska, Estonska, Norska a WHO, kteří procesem prošli. Například Dánsko má vzorové národní centrum elektronického zdravotnictví pro celou Evropu, jinými slovy je to nejlepší projekt, jaký je znám. Jeho zakladatel nám slíbil, že nám udělá oponenturu a velmi rád s námi bude spolupracovat, stejně jako se na nás přijede podívat nejvyšší představitel WHO, který má na starosti elektronizaci. I s těmito odborníky bychom se tedy chtěli konfrontovat, jestli něco neděláme špatně,“ říká Borej.
Kvůli povinné ePreskripci bude nutná změna zákona
K dalším výsledkům dosavadní práce patří také spolupráce s Krajem Vysočina na podání projektu do výzvy v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) na řešení NCP eHealth, tedy Národního kontaktního místa elektronického zdravotnictví – konkrétně jde o přeshraniční výměnu zdravotnické dokumentace. V pracovní skupině k ePreskripci se také povedlo formulovat podmínky pro zavedení povinných elektronických předpisů. „Stanovujeme šest podmínek pro to, aby elektronická preskripce byla povinná. V tuto chvíli tyto podmínky formulujeme do legislativního znění. Pokud se nám to podaří v rámci horizontu několika týdnů, chtěli bychom návrh předložit,“ říká Jiří Borej ohledně připravované novely zákona o léčivech.
Prioritami v nejbližší době budou registry, které mají fungovat od příštího roku, dále vyřešení elektronické identity zdravotnických pracovníků, elektronická preskripce, ustanovení Národního centra elektronického zdravotnictví a získání finančních zdrojů z evropských fondů. „Nechceme předkládat nějaké nesmysly, ale všechny projekty opírat o promyšlenou architekturu a zejména to koncipovat tak, aby měly rozumný přínos, tedy abychom plnili to, co lékařská obec a pacienti vyžadují,“ dodává Borej.
Každý, kdo chce práci na elektronizaci podrobněji sledovat, má nyní možnost na novém webu NSeZ.cz.
Harmonogram naplňování jednotlivých bodů:
Michaela Koubová
