Zákon 95/2004 o postgraduálním vzdělávání má za sebou další kolo projednávání ve sněmovně. Jak se dalo očekávat, bylo jedním z hlavním témat debaty sloučení dětských praktiků s nemocničními pediatry do jednoho specializačního oboru. Jak už jsme v ZD informovali, jsou tak praktičtí lékaři pro děti a dorost v podstatě jediným oborem, který má odnést dva roky plánovanou rozsáhlou redukci oborů – při cestě sněmovnou se totiž výčet oborů totiž opětovně nafoukl prakticky na obdobný počet, který existuje nyní. Odborná společnost PLDD přitom den před druhým čtením rozeslala prohlášení, kterým před sloučením varuje – a jak ukázala včerejší sněmovní debata, někteří poslanci jí dávají za pravdu.
„Petici za zachování oboru podepsalo přes 105 000 občanů České republiky a byla předána do rukou představitelů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ročně nyní atestuje v oboru PLDD na 50 lékařů, jde tedy o atraktivní obor pro mladé lidi. V České republice je přes 2000 dětských praktických lékařů, početně je to největší obor, který chtějí poslanci novelou zrušit,“ píše Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, a Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.
Společnosti také upozorňují na prodloužení vzdělávání. „Dnes se lékaři pro primární péči o děti a dorost vzdělávají 4 roky, nově to bude 4,5 roku. Základní požadavek novely zkrácení či alespoň neprodlužování vzdělávání není splněn. Záměr jde proti požadavku mladých lékařů na zkrácení předatestační přípravy. Zároveň se zkracuje délka praktické výuky nutné pro vykonávání dětské praxe. V nově navrhovaném všeobecném oboru pediatrie, tak jak o něm mluví předkládaná novela zákona č. 95/2004 Sb, nebude prostor pro dosavadní jednoroční přípravu v praxi praktického lékaře pro děti a dorost,“ stojí v prohlášení.
K tématu dětských praktiků se proto už v úvodu diskuse vyjádřil ministr Svatopluk Němeček (ČSSD). „Na ambulantní péči o naše děti se pro rodiče nic nezmění. Už dnes lékař ve specializační přípravě v oboru praktické lékařství pro děti a dorost absolvuje tři roky na dětských lůžkových odděleních a jeden rok praxe v zařízení praktického lékaře. Z více než dvou tisíc praktických lékařů pro děti a dorost v České republice je pro specializační vzdělávání akreditováno přibližně jen dvě stě ambulancí praktických lékařů. Takto není dostatečným způsobem zajištěna praxe v ambulanci praktického lékařství ani pro lékaře ve specializační přípravě v základním oboru PLDD, a to ani přes poskytování dotace na rezidenční místo. K tomuto tématu chci též podotknout, že lékaři, kteří dnes působí v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, absolvovali dřívější stupeň vzdělávání, kdy existovala jednotná pediatrie,“ zdůrazňuje Němeček.
Podobně věc vidí zpravodaj tisku David Kasal (Ano). „Změna odpovídá i duchu celého zákona. V celém zákonu jde o to, aby došlo k zjednodušení, zastupitelnosti a prostupnosti jednotlivých oborů. V současné době nemohou lékaři z nemocnic pracovat v terénu, nemohou pracovat v ambulanci. Zajímavé ale je, pokud si praktický lékař pro děti a dorost potřebuje vybrat dovolenou, tak mu jsou vhodní i lékaři z oddělení, kteří nemají ani kmen, tzn. mají třeba rok praxe. Naopak praktický lékař pro děti a dorost nemůže dle platné legislativy samostatně pracovat v nemocnici, což je velký problém při zajišťování např. pohotovostních služeb v nemocnicích a tím péče o naše pacienty v nočních hodinách,“ uvádí Kasal.
Jenže podle odborné společnosti i sdružení změna nijak personální situaci nezlepší. „Prosté sloučení stávajících oborů praktické lékařství pro děti a dorost a dětské lékařství nemůže vyřešit personální situaci v oblasti péče o děti a dorost. Nedostatek lékařů se již nyní projevuje i na dětských odděleních, za dětskými specialisty dojíždějí rodiče s dětmi desítky a někdy i stovky kilometrů. Důkazem je personální situace na sousedním Slovensku, která je při jednom oboru pediatrie stejná,“ stojí v prohlášení. Připomeňme také, že PLDD mají nejvyšší věkový průměr ze všech odborností, a to 58 let. Je pak otázka, zda zmíněné prodloužení vzdělávání o půl roku trendu nějak zabrání.
Změny bez jasného vysvětlení
Dětských praktiků se naopak zastávají například Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), Bohuslav Svoboda (ODS), Soňa Marková (KSČM) či Jiří Štětina (Úsvit). „Je to věc, která, myslím, do značné míry souvisí s jistou mírou nevraživosti, možná někdy až osobní, mezi pediatry ze zařízení a pediatry v terénní službě. U mne jako zdravého člověka s více dětmi je ale v podstatě jediný styk se zdravotnictvím právě prostřednictvím praktických lékařů pro děti a dorost,“ zdůrazňuje Marek Benda (ODS) to, jak problém vnímá laická veřejnost.
„S návrhem zákona bylo spojeno velké očekávání, že dojde k nápravě změn ve vzdělávání lékařů, které se udály v roce 2004. Já si dovolím pochybovat. Ze stávajících 46 oborů je nyní v návrhu 43 specializačních oborů. A to se na začátku říkalo, že dojde k zásadní změně a návratu před rok 2004. Zrušena byla angiologie, pracovní lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost splynulo pod obor pediatrie. A traumatologie a nukleární medicína splynula do oboru radiologie a zobrazovací metody a přibyla maxilofaciální chirurgie. Kromě velmi problematického a diskutabilního zrušení oboru praktické lékařství pro děti a dorost, které může mít zásadní dopad na zajištění péče pro děti a dorost v České republice, k avizované zásadní redukci počtu specializačních oborů prakticky nedošlo a žádná z těchto změn není blíže vysvětlena. Zrušení základního onkologického kmene není vysvětleno, přitom k chirurgickému kmeni přibyly kromě neurochirurgického a ortopedického také dva nové další kmeny, kardiochirurgický a maxilofaciálně chirurgický. Základní kmeny by rozhodně neměly být chápány jako bývalé první atestace a jejich počty by neměly být zvyšovány, ale naopak redukovány. Opět chybí jakékoli vysvětlení tohoto manévru. Například zavedení základního maxilofaciálního chirurgického kmene a maxilofaciálního oboru jako základního specializačního oboru nedává v kontextu novely zákona vůbec žádný smysl,“ shrnuje vyznění novely Hovorka. Absurditu zařazení maxilofaciálního kmene a oboru z odborného hlediska opětovně vysvětlil Rom Kostřica (TOP 09), který deset let působil jako předseda společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku.
Poslanci Pastuchová a Štětina požadují základní obor pracovní lékařství
Pozornost včera poslanci věnovali také oboru pracovní lékařství, o jehož zařazení do seznamu základních (neboli nově specializačních) oborů usilují Jiří Štětina či Jana Pastuchová (Ano). „Zachování oboru pracovního lékařství v základních specializačních lékařských oborech je ve většině zemí Evropské unie. Pracovní lékařství jako obor primární prevence poškození z práce je specifické tím, že je vázáno na podnikovou sféru. Je to jediný obor, jehož základ tkví v pracovním prostředí, je specifický svým zaměřením na vztah práce a zdraví, a proto bývá vnímán zkresleně. Kromě pracovně lékařských služeb zajišťuje i diagnostiku nemocí z povolání podle zvláštních právních předpisů. Vzdělávání v tomto oboru není možné podle mezinárodní komise zdraví při práci jako certifikovaný kurz či nástavbu na jiné obory právě také pro specifickou vazbu na zaměstnaneckou sféru,“ poukazuje Pastuchová, která proto v tomto smyslu podává pozměňovací návrh.
Pozměňovací návrhy, kterých bylo včera celkem 18 a přihlásilo se k nim devět poslanců, se týkaly i dalších oblastí. Šlo mimo jiné o kompetence IPVZ, změny týkající se nejdříve vyškrtnutých a posléze rehabilitovaných funkčních kurzů, souběh vzdělávání, kontrolní činnosti ministerstva zdravotnictví, získávání specializované způsobilosti v nástavbovém oboru nemocniční lékárenství či pravomoci profesních komor. Poslanec David Kasal by pak chce také upravit dohled a dozor nad lékaři, kteří ještě nemají způsobilost.
„Tento pozměňovací návrh je odůvodněn tím, že upřesňuje činnosti lékaře s odbornou způsobilostí ve vztahu k institutům odborného dohledu a dozoru, a to tak, aby v průběhu specializačního vzdělávání mohl být brán větší zřetel na individuální schopnosti a znalosti jednotlivých školenců. Máme samozřejmě školence, kteří jsou velmi schopní a připravovali se více v rámci pregraduálního vzdělávání, a jsou školenci, kterým nebude stačit ani ta doba, která by je opravňovala k tomu, aby mohli samostatně sloužit a pracovat. Bude tedy na školiteli, aby určil, které činnosti je již jeho školenec schopen vykonávat pouze pod odborným dohledem, nikoli jen odborným dozorem. Tato úprava může současně vést k menšímu zatížení lékařů se specializovanou způsobilostí, kteří nyní musejí vykonávat dozor nad lékaři s odbornou způsobilostí i v případech, kdy ho není ve skutečnosti potřeba,“ vysvětluje poslanec Kasal.
Ten by také chtěl usnadnit život lékařkám v oblasti pediatrie (ty ambulantní ovšem už rozzlobil tím, že intenzivně prosazuje výše popsané sloučení oborů). „Feminizace v oboru pediatrie se blíží 90 až 95 procentům. Jde o doplnění ustanovení o to, že pokud taková lékařka má ve své péči dítě, o které se stará, míněno, že ho porodí, tak to, co se naučila včetně například laktační poradny či zjišťování infekcí u malých dětí a kojenců, se počítá do vzdělávání. Účelem je tedy přispět k lepšímu sladění profesního a rodinného života lékařů zařazených ve specializačních vzděláváních oborů pediatrie,“ dodává Kasal.
Michaela Koubová
