Dosud největší studie zaměřená na stenty (zjednodušeně tenké trubičky, které pomáhají udržet průchodnost cév), naznačila, že jejich nákladné verze, kdy jsou potaženy léčivem (resp. potaženy vrstvou, z níž se lék uvolňuje), nenabízejí lepší dlouhodobé výsledky léčby v podobě delšího přežívání pacientů, než levnější varianta z „holého“ kovu. „Důkazy pro upřednostňování moderních stentů potahovaných léky oproti nepotahovaným kovovým stentům nejsou tak silné, jak se myslelo,“ uvedl autor studie dr. Kaare Harald Bonaa z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu. Kardiologové však varují před přeceňováním závěrů zbrusu nové studie.
Nepotahované stenty se používaly, když se vůbec s tímto druhem léčby začínalo. Jenže cévy mají často tendenci se okolo stentu znovu uzavírat. Kardiochirurgové je proto musejí znovu zprůchodnit, tedy tzv. revaskularizovat. Novější stenty jsou potaženy polymerní látkou, která obsahuje léčivo, z něhož se uvolňuje léčivá látka, bránící opětovnému uzavírání cév. Obvykle se jedná o nějakou látku proti srážlivosti krve. Cena těchto výrobků je však obvykle, přinejmenším v USA, dražší o několik tisíc dolarů, než „holé“ stenty. Také u nás se v uplynulých letech vedly diskuse o příliš vysokých nákladech na potahované stenty, ovšem v poslední době se podařilo VZP dosáhnout prudkého snížení cen všech typů stentů a tak šetřit peníze pojištěnců, Zdravotnický deník o tom informoval zde.
Nová a dosud nejrozsáhlejší studie se znovu podívala na otázku srovnání účinnosti nepotahovaných a léčivem potahovaných stentů. Tým doktora Bonaa podrobil analýze data získaná za šest let od více než 9 tisíc pacientů. Těm byl zaveden stent buď při vracející se bolesti na hrudi (angina pectoris) anebo při příhodě jako je srdeční infarkt. Studie nezjistila statisticky významný rozdíl mezi potahovanými a nepotahovanými stenty jak v celkové úmrtnosti pacientů, tak dokonce ani v parametru kvality života. Pacienti, kteří dostali stent s léčivem podle očekávání měli menší potřebu revaskularizace, ale ne v takové míře jakou chirurgové předpokládají, když se rozhodují, jaký materiál použijí. „Třicet pacientů potřebuje být léčeno stentem potaženým lékem spíše než nepotahovaným stentem, aby se předešlo jedné opakované revaskularizaci,“ uvedl dr. Bonaa. Celkově byla míra provedení revaskularizačního zákroku nízká v obou skupinách: 16,5 procenta v „lékové“ skupině a 20 procent v skupině „holých“ stentů.
Shrnuto podle dr Bonaa: „Poučení je, že pacienti léčení stenty potahovanými léky nežijí déle nebo lépe, než pacienti léčení nepotahovanými kovovými stenty. „Ještě jsme nerozřešili otázku, jak naše zjištění mohou změnit současnou praxi,“ dodává vědec. Podle něj je třeba brát v úvahu nejen vyšší cenu lékových stentů, ale i náklady na přeci jenom o něco častější revaskularizaci u těch „obyčejných“.
Kardiologové podle portálu Medical News Toady ovšem varují před přeceňováním závěrů nové studie. Například profesor intervenční kardiologie z britské bristolské univerzity Andreas Baumbach míní, že právě díky prevenci znovu uzavření cév jsou stenty potahované léky pro většinu pacientů nejlepší volbou.
„Nová studie neřekla, že tu vůbec není skupina pacientů, která by nepotřebovala potahované stenty, ale řekla, že není zločin použít nepotahovaný kovový stent. Výsledky jsou dobré zvláště u nové generace těchto stentů. Výsledky nepotahovaných kovových stentů jsou OK, ale stále to se stenty potahovanými léčivem jde lépe,“ uzavírá své stanovisko prof. Baumbach
Doktor Bonaa představil výsledky studie minulý týden na výročním setkání Evropské kardiologické společnosti v Římě. Současně byly publikovány v časopise New England Journal of Medicine.
-cik-
