Dívky, které jako nezletilé absolvovaly interrupci, pravděpodobně dosáhnou vyššího vzdělání a budou méně závislé na sociálních dávkách ve srovnání s dívkami, které jako mladistvé porodily. Ukazuje to finská studie publikovaná v žurnálu Human Reproduction. Tato retrospektivní longitudinální se zaměřila na dopady interrupcí a porodů u mladých žen, které jako náctileté prošly těmito zkušenostmi.
„Tento výsledek jsme čekali,“ uvedl profesor Oskari Heikinheimo, jeden ze spoluautorů studie, který působí na Helsinské univerzitě. Podle něj jsou závěry studie významné vzhledem k tomu, jaké mýty panují okolo interrupcí a jak tyto zkreslené postoje ovlivňují rozhodování politiků.
Finská studie zahrnula všechny ženy narozené v zemi v roce 1987 a sledovala jejich vývoj až do roku 2012. Celkem se jednalo o 29 041 žen. Vědecký tým analyzoval socioekonomický status, výskyt psychiatrických poruch a také rizikového chování ve věku 25 let u žen, které jako náctileté podstoupily interrupci, a těch, které jako nezletilé porodily. Studie tak zkoumala 1041 mladých žen se zkušeností s potratem a 394 žen se zkušeností s porodem před dosažením dospělosti. Jako referenční skupina ve studii posloužily všechny ženy, které před dosažením 20. roku věku neotěhotněly, tedy 25 312 žen.
Srovnatelný psychický stav, ale nižší vzdělání
Studie neukázala žádné významné rozdíly v psychickém zdraví žen, které porodily a které absolvovaly interrupci. Riziko rozvoje psychiatrických poruch bylo v obou skupinách srovnatelné. Stejně tak bylo zjištěno srovnatelné riziko úmyslných a neúmyslných otrav/předávkování léky či drogami. Nicméně obě skupiny žen, které jako mladistvé otěhotněly, bez ohledu na to, zda jejich těhotenství skončilo interrupcí nebo porodem, vykazovaly vyšší míru psychických poruch i rizikového chování ve srovnání s běžnou populací, a to před otěhotněním i po něm. Obě skupiny dívek také pocházely z rodin s horším ekonomickým a sociálním zázemím a jejich rodiče měli nižší vzdělání.
Rozdíl byl však popsán v dosaženém vzdělání a také socioekonomické situaci. U mladých, které v minulosti podstoupily interrupci, bylo prokázáno, že dosahují lepších školních výsledků a vyššího vzdělání, než ty, které jako mladistvé porodily. Ty naopak byly častěji závislé na sociálních dávkách. „Je zřejmé, že ve skutečnosti jediným rozdílem bylo, že mladé ženy, jejichž těhotenství pokračovalo a ony porodily, dosáhly celkově nižší úrovně vzdělání, než ty, které se rozhodly pro interrupci,“ popsal pro agenturu Reuters profesor Heikinheimo. „A to samozřejmě dává smysl,“ dodal.
Podle údajů amerického Centres for Diseases and Prevention se v USA v roce 2014 narodilo celkem 249 tisíc dětí matkám ve věku od 15 do 19 let. Pouze 50 procent mladistvých matek však do svých 22 let dosáhne středoškolského vzdělání. Pro srovnání, stejného stupně vzdělání dosáhne 90 procent dívek, které neporodily. „Mateřství u nezletilých dívek je spojeno s mnoha nepříznivými dopady v pozdějším životě, včetně nízkého stupně dosaženého vzdělání a horšího fyzického i psychického zdraví,“ konstatují autoři studie. Motivací k jejich výzkumu bylo zjistit, zda interrupce mají na životy mladých dívek a žen stejné dopady či nikoliv.
Interrupce jsou spojeny s dezinformacemi a mýty
„Jsem velmi rád za tyto výsledky, protože stále je zde mnoho dezinterpretací ohledně interrupcí, zejména v americkém politickém diskursu,“ je přesvědčený profesor Heikinheimo. Jak dále upozorňují autoři studie, v rozvinutých zemích končí velká část těhotenství u náctiletých dívek interrupcí. Ve Švédsku se jedná o 77 procent těhotenství, ve Finsku o 59 procent těhotenství, avšak ve Velké Británii se jedná o 43 procent a v USA o 30 procent těhotenství. Finská politika a stejně tak postoj společnosti k reprodukčním možnostem je podle profesora Heikinheima liberálnější než v jiných zemích. „Služby plánování rodiny by měly být dostupné všem, kdo je potřebují,“ dodal gynekolog. Současně je podle něj nezbytné, aby dívky, které se rozhodnou své dítě donosit a porodit, měly možnost dokončit vzdělání.
Nezletilé dívky však nejsou skupinou žen, které interrupce podstupují nejčastěji. „Nejvíce interrupcí je prováděno u žen ve věku 20 až 35 let, které již mají jedno nebo více dětí,“ konstatuje Christian Fiala, ředitel a zakladatel vídeňského Muzea antikoncepce a interrupcí, který se jako gynekolog specializuje právě na oblast reprodukčního zdraví a plánování rodičovství, včetně interrupcí. V Severní Americe tvoří dívky mladší 19 let 18 procent žen, které podstoupí interrupce, v Evropě je jejich podíl 11 procent a v Austrálii kontaktuje Pregnancy Advisory Center v ženských nemocnicích pouze 7,1 procenta žen, jimž je méně než 18 let. Naopak 90 procent kontaktujících jsou ženy ve věku 18 až 40 let. „U mladých dívek je stejně nízké riziko komplikací jako u žen jakého jiného věku,“ uvádí Fiala.
Podle něj je důležité si uvědomit, že největším rizikem je v případě interrupce to, pokud je prováděna ilegálně, tedy často v nevyhovujících hygienických podmínkách a nedostatečně vzdělaným a zkušeným personálem. „Interrupce patří k vůbec nejbezpečnějším chirurgickým zákrokům v medicíně, pokud je prováděna legálně. Ilegálně prováděné interrupce jsou však velmi nebezpečné,“ upozorňuje gynekolog. Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) Unsafe abortiton publikované v roce 2004 zemře v případě nelegálně prováděných interrupcí 50 žen z sto tisíc. Pro srovnání: u legálního zákroku je riziko úmrtí padesátkrát nižší. Podle studie publikované v žurnálu Lancet zemře na celém světě každoročně 47 tisíc žen v důsledku ilegálně prováděných potratů a dalších sedm milionů žen je takto provedeným zákrokem poškozeno.
Interrupce neovlivňuje budoucí plodnost
„Bohužel existuje mnoho špatných mýtů o interrupcích. Jejich smyslem je zmanipulovat ženy, aby pokračovaly v nechtěném těhotenství,“ domnívá se Fiala. Podle něj tyto mýty šíří nejčastěji lidé a organizace, které však nemají dostatečné odborné znalosti, protože interrupce neprovádí. „Mnoho těchto mýtů šíří církve, které vidí jako povinnost pro ženy rodit tolik dětí, kolik je jen možné,“ říká rozhodně.
Častým mýtem je například to, že žena bude po provedené interrupci neplodná, tedy že ztratí šanci na to, aby se mohla stát matkou. „Ženy, které absolvují interrupci, jsou plodné a mohou otěhotnět (aspoň se svým současným partnerem). K další ovulaci u nich dojde v průběhu dvou týdnů po zákroku a ony okamžitě mohou otěhotnět znovu. Proto je tak důležité, aby měly k dispozici účinnou antikoncepci,“ dodává Fiala. Podle něj většina mladých lidí jednoduše neví, zda jsou plodní či nikoliv, což ale může svádět k tomu, že nepoužijí účinnou antikoncepci.
Podle profesorky epidemiologie Carol J. Hogue, která působí na Emory University v americké Atlantě, nejsou interrupce spojeny s vyšším rizikem sekundární neplodnosti, pokud žena již před zákrokem netrpěla některou z pohlavně přenosných chorob, která u ní nebyla správně léčena. Proto je nezbytné profylaktické podávání antibiotik po zákroku. Stejně tak nebylo zjištěno vyšší riziko samovolných potratů, předčasných porodů a nízké porodní hmotnosti plodu u žen, které otěhotněly po provedené interrupci.
Velmi problematické je podle Carol J. Hogue také interpretovat interrupce jako příčinu následných psychických problémů. „Rizikové faktory pro velké psychické problémy zahrnují již existující psychické onemocnění, stejně jako okolnosti vedoucí k interrupci, jako například nátlak, ochromující rozpolcenost nebo rozhodnutí pro interrupci z genetických a zdravotních důvodů u vytouženého těhotenství,“ shrnuje ve své práci Hogue. Výrazné psychické problémy se vyskytují u jednoho procenta žen po interrupcích, avšak u deseti procent žen po porodu. To však neznamená, že by ženy po provedené interrupci neprožívaly pocity ztráty či viny. Nicméně studie publikovaná v žurnálu JAMA Psychiatry, která mapovala psychické dopady interrupcí na životy žen, ukázala, že 80 procent žen není po zákroku depresivních, 70 procent žen je zpětně spokojeno se svým rozhodnutím a 72 procent uvádělo, že interrupce jim více přinesla, než vzala.
Ludmila Hamplová
