Žloutenkou se tradičně nakazí nejvíc lidí o prázdninách, souvisí to s častějším cestováním a pobytem v místech s nižším hygienickým standardem. Světový den boje proti žloutenkám, který připadá na 28. července, připomíná závazek členských států Světové zdravotnické organizace (WHO) eliminovat do roku 2030 virové hepatitidy jako celosvětovou hrozbu pro veřejné zdraví.
Se žloutenkou se na celém světě potýká 400 milionů lidí. V Česku bylo loni hlášeno 724 nových případů žloutenky A, 89 žloutenky B, 956 žloutenky C a 412 žloutenky E. Typy A a E se přenášejí tzv.orálně-fekální cestou, žloutence A se říká nemoc špinavých rukou. Typy B a C se přenášejí krví, v Česku nejvíc zasahují lidi, kteří si píchají drogy do žíly.
WHO vytvořila platformu NOhep s cílem rozšířit očkovací programy zaměřené na žloutenku B, zlepšit přístup k diagnostice a léčbě žloutenky B a C či zvýšit bezpečnost při práci s krví. Díky tomu by mohlo být do roku 2030 zachráněno na celém světě 7,1 milionu životů.
Žloutenka je nakažlivé onemocnění, které zasahuje játra. Podle odborníků je i přes nárůst počtu případů mnohdy podceňováno. Základem je prevence – ta se zaměřuje na vyloučení rizikového chování, což v případě žloutenek A a B je důsledná hygiena, v případě žloutenek B a C bezpečný sex, kontrola transfuzních přípravků a u narkomanů užívání čistých jehel.
Kampaň WHO upozorňuje i na ochranu očkováním. Jeho počátky sahají až do roku 1981. V Česku na vakcinaci přispívají zdravotní pojišťovny. Očkuje se proti žloutenkám A a B, a to jak proti každému typu zvlášť, tak i v jedné kombinované vakcíně. Očkování lze domluvit u praktického lékaře či v očkovacím centru. Proti žloutence B jsou děti očkovány v hexavakcíně, proti žloutence C očkování neexistuje.
Počty nových onemocnění virovou hepatitidou v letech 2005 až 2015:
-čtk-
