Hlasování o Brexitu vyneslo do Downing Street energickou premiérku Theresu Mayovou a připravilo o místa pět klíčových ministrů z vlády jejího předchůdce Davida Camerona. Původně se v Británii najisto počítalo s vyhazovem ještě jednoho člena vlády. On sám byl s odchodem smířen, jenže premiérka překvapila i jeho samotného. Jeremy Hunt, nejneoblíbenější ministr, „hrobař“ Národní zdravotní služby, muž, na něhož se pořádaly virtuální hony a kvůli němuž opakovaně stávkovali mladí lékaři, přežil. „Zprávy o mé smrti byly velice přehnané… Dychtivý se vracím k nejlepšímu postu ve vládě,“ napsal Hunt na svůj Twitterový účet. „Jste jeden z mála. Zbytek nás je úplně deprimovaný a kroutí hlavou, protože nemůže uvěřit…,“ zněla jedna z mírnějších odpovědí.
Nejprve to vypadalo pro odpůrce ministra zdravotnictví Hunta tak nadějně. Roznesla se zpráva, že ho Theresa Mayová z vládního týmu vyřadila. „Jeremy Hunt byl vyhozen. Díky Thereso Mayová,“ psali na Twitteru zdravotníci a doprovodili text obrázkem vítězného tance.
Radovali se pacienti. „Jsem v nemocnici se synem, čekáme na opožděnou a posunutou operaci. Právě vypukl obrovský jásot nad zprávou, že Jeremy Hunt byl vyhozen,” informoval jistý pan Bartley. Oslavy se brzy změnily v zoufalství, když se ukázalo, že nenáviděný ministr zůstává ve vládě. “To byl nejnešťastnější den pro pracovníky Národní zdravotní služby, když bylo oznámeno, že Jeremy Hunt zůstává ve své funkci,” hořekovali zdravotníci na sociálních sítích.
Odpůrce Brexitu, který zvládl olympiádu
Průměrná životnost britských ministrů zdravotnictví (ať už se tato funkce nazývala jakkoliv) je již od roku 1848 překvapivě krátká. Nejčastěji sloužili dva roky, sem tam tři, výjimečně čtyři. Rekordmanem se tak stal v letech 1924 až 1929 zdravotnický reformátor Neville Chamberlain, pozdější ministerský předseda, který prosazoval appeasement a v Mnichově zradil Československo. Jeremy Hunt je už nyní ale nejdéle působícím ministrem zdravotnictví v historii Velké Británie, tedy v podobě tohoto úřadu jakou má od roku 1988. Brzy však bude absolutním rekordmanem. Do vlády vstoupil s premiérem Davidem Cameronem v roce 2010, ale nejprve jako ministr kultury a také olympijských her, až o dva roky později jako ministr zdravotnictví. Od té doby proti sobě popudil celý rezort, NHS je v těžkém deficitu a stávky na denním pořádku. Ministr ale dokázal nemožné – ve funkci přežil. Co je to za člověka?
Jeremy Hunt se narodil v roce 1966 v rodině admirála sira Nicholase Hunta, je vzdáleným příbuzným anglické královny Alžběty II. Na Oxfordské univerzitě vystudoval filosofii, politiku a ekonomiku, prospíval výborně a získal titul bakaláře. Již při studiích se zapojil do konzervativní politiky, stejně jako jeho vrstevníci David Cameron a Boris Johnson (bývalý londýnský starosta, nyní ministr zahraničí). Po studiích byl konzultantem, pak v Japonsku učil angličtinu, po návratu do Británie se vrhl na obchod, mj. do Japonska exportoval marmelády. Později se věnoval PR službám v oblasti IT, podnikal ve sféře vzdělávání. V roce 2005 byl poprvé zvolen do parlamentu, přičemž stále je jeho členem. Podpořil Davida Camerona v roli vůdce konzervativců a stal se stínovým ministrem pro lidi s postižením, později pro kulturu, média a sport.
Tehdy také vyšla politická publikace, kde je uveden jako spoluautor, nazvaná Přímá demokracie: Agenda pro nový stranický model. V ní se mj. navrhovalo „denacionalizovat“ britskou Národní zdravotní službu (NHS) a nahradit jí všeobecným zdravotním pojištěním. „NHS bude nahrazena novým systémem poskytování zdravotních služeb, které by lidé mohli hradit přes své osobní zdravotní účty, jež by jim umožňovaly nakupovat péči od veřejných i soukromých poskytovatelů. Těm, kteří by si to nemohli dovolit, by jí hradil stát,“ uvádělo se v publikaci. Hunt ale podle Independentu odmítl, že by tento politický dokument vyjadřoval jeho mínění.
Po volbách v roce 2010 se Jeremy Hunt stal ministrem pro kulturu, olympiádu, média a sport. Zasloužil se o rozšíření lokálních televizí a podílel na obrovském úspěchu londýnských olympijských i paralympijských her. O dva roky později byl povýšen na – ministra zdravotnictví.
V nedávném referendu o Brexitu podporoval setrvání Británie v Evropské unii. Zaujaly jeho výroky, například: „Lidé, kteří pracují v NHS, nechtějí, abychom opustili EU – protože tlak přichází převážně od stárnoucí populace a nikoliv od mladých EU migrantů.“ Nebo: „Čistý příspěvek EU by zajistil provoz NHS pouze na 19 dní, ale dalších 346 dní NHS potřebuje silnou ekonomiku a ne recesi z Brexitu.“
Po odstoupení premiéra Camerona se v médiích objevilo mezi možnými nástupci i Huntovo jméno. Ale jenom na chvilku.
Jak financovat kolos s 1,5 miliónu zaměstnanců?
Když přestupoval z kultury do zdravotnictví, byl opatrně vítán jako ten, s nímž by se mělo dát dobře spolupracovat. Již tenkrát ale zazněly kritické hlasy, zejména z Britské lékařské asociace (British Medical Association, BMA). „Jeremy Hunt je nový ministr zdravotnictví – katastrofa v NHS pokračuje. Obávám se, že toxičtější pravé křídlo přijde s privatizační agendou,“ prohlásil v The Daily Telegraph viceprezident BMA dr. Kailash Chand.
Na začátku svého ministrování Hunt čelil i nařčení, že bude prosazovat homeopatii a omezení potratů. K homeopatii se nakonec ani moc nehlásil, dokonce vyjádřil názor, že může být nabízena pacientovi pouze ve výjimečných případech, kdy jí výslovně doporučí praktický lékař. V otázce umělého přerušení těhotenství ovšem zaujal vcelku jasný postoj, když se postavil za snížení hranice z 24 na 12 měsíců.
Ministr Jeremy Hunt musí ve svém rezortu řešit ožehavé problémy v několika oblastech, které spolu úzce souvisejí: deficit NHS, krize na pohotovostech a urgentních příjmech nemocnic, zajištění služeb o víkendech, kontrakty s mladými lékaři a následné stávky. Problémy pravicového ministra vyplývají ze skutečnosti, že zdravotnictví Velké Británie je státní. On je defacto jeho hlavou. Národní zdravotní služba (National Health Service, NHS) je obrovský kolos, který zaměstnává více než 1,5 miliónů lidí, což jí řadí mezi pět největších zaměstnavatelů na světě, spolu s americkým ministerstvem obrany, firmami McDonalds a Walmart a také Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou (ta má 2,3 miliónu aktivních vojáků). Největší částí systému je NHS England, která zajišťuje péči o 54,3 miliónu obyvatel za přispění 1,2 miliónů zaměstnanců, z toho více než 150 tisíc lékařů, dalších 40 584 praktických lékařů, 315 tisíc sester, 18,8 tisíc záchranářů, 111 tisíc hygieniků, dentistů a dalších…
NHS je financována z daní. Když v roce 1948 začínala, její rozpočet činil 437 miliónů liber (zhruba 15 miliard liber v dnešní hodnotě). Pro fiskální rok 2015/16 dosáhl rozpočet NHS zhruba 116,4 miliardy liber (3,7 bilionu korun, zhruba tři rozpočty celé ČR a cca 12krát větší rozpočet na zdravotnictví než ČR, která má ovšem jen 6,4krát méně obyvatel).
Financovat NHS není snadné ani pro bohatou Velkou Británii. Výsledky posledního finančního roku nejsou příliš dobré, deficit, nejvyšší v historii NHS dosáhl 1,85 miliard liber (59 miliard korun). Podle Health Service Journal se v posledních letech část deficitu ve výši 900 miliónů liber ročně umazávala kreativním účetnictvím, což však prý nelze dělat do nekonečna. Nedávno vyšla zpráva King´s Fund, která varuje vládu před riziky, jež vysoký deficit přináší. V systému se utrácí více, než na co jsou zdroje a příčina prý nevězí ve špatném managementu, ale jedná se o systémový problém, kdy již není nadále možné zachovat standardy péče za stávajícího rozpočtu. Je třeba vést veřejnou debatu o tom, jaké zdravotnictví a za jakých podmínek Britové chtějí. Guardian navrhuje dokonce podobnou diskusi, jaká se vedla o Brexitu. „Když jsme mohli mí celonárodní debatu o EU, nepochybně můžeme mít taky jednu o tom, jaké chceme zdravotní a pečovatelské služby, jaké chceme stáří a co jsme za to připraveni zaplatit,“ píše komentátor Richard Vize v Guardianu. Podle expertů z King´s Fund lze zefektivnit zdravotnictví, ale nikoliv ze dne na den, ale v průběhu několika let. Zlepšením klinické praxe a redukcí plýtvání by se dalo do cílového roku 2021 takto ušetřit prý až 2,2 miliardy liber.
Ministr Hunt minulý týden dostal direkt i od parlamentu, ten si totiž vytvořil komisi, která měla ověřit skutečné výdaje státu na NHS. Komise Huntovu reformu a způsob, jakým o ní informuje veřejnost, tvrdě zkritizovala. Oproti tvrzení vlády, že vloží do NHS do roku 2020/2021 navíc 8,4 miliardy liber, zpráva parlamentu tvrdí, že reálné číslo se pohybuje někde kolem 4,5 miliardy liber. Podle komise používá vláda odlišnou definici výdajů, a proto jí čísla pak vycházejí tak, že navýšení bude z její strany vyšší. Také prý velké množství peněz použila na krytí deficitů, způsobených překročením rozpočtů, nikoliv jako nové injekce do první linie výdajů. Konzervativci zkrátka nedávají do zdravotnictví tolik peněz, kolik původně slibovali a ještě tento fakt zamlžují, míní parlamentní komise.
Jsem v práci Jeremy
Jeremy Hunt nabídl mladým lékařům novou smlouvu, která jim sice zajišťují zvýšení základních platů, ale snižuje počet hodin, za které je možné získat odměny, včetně reklasifikace hodin odpracovaných v sobotu na „normální“ hodiny. Svůj úmysl Hunt poprvé představil vloni v květnu a vypomohl si přitom tvrzením, jímž lékaře rozpálil do běla. Prohlásil totiž, že opatřením zabrání 6 tisícům úmrtí pacientů, jimž se dá předejít, protože jsou důsledkem kultury „od pondělí do pátku“, neboli nedostatečného zajištěné lékařské péče během víkendů. Lékaři se naštvali a na sociálních sítích začali sdílet přes hashatag JsemvpráciJeremy (#I’matWorkJeremy) fotografie, kde je vidět, jak o víkendu pracují. Experti začali zpochybňovat ministrova čísla. Ukázalo se, že Hunt je použil tak, jak je pochopil z předběžných výsledků nepublikované a zejména nerecenzované studie. Jeho interpretaci oficiálně odmítla NHS England. Šéfredaktorka British Medical Journal Fiona Godlleeová ministra obvinila, že studii zkreslil jak v parlamentu, tak před veřejností. Postupně se v médiích ozvali další odborníci – zdravotničtí statistici, slovutní profesoři a dokonce i autoři studie. Všichni dokládali vytíženost personálu během víkendu i údaje svědčící o zajištění plnohodnotné péče.
Mladí lékaři pak letos skutečně kvůli nové smlouvě několikrát stávkovali. Poprvé 12. ledna, když poskytovali pouze urgentní péči. Další stávka, plánovaná na 26. a 27 ledna byla odvolána BMA. Druhým dnem stávky se tak stal až 10. únor, kdy byla poskytována opět jenom urgentní péče. Lékaře v jejich počínání podporovalo podle průzkumu veřejného mínění 66 procent veřejnosti. Hunt v únoru v anketě získal titul „nejméně oblíbený britský politik“. Ministr ale tlaku nepodlehl a oznámil, že nové smlouvy pro mladé lékaře prosadí. BMA kontrovala hrozbou, že proběhnou tři 48hodinové stávky (jedna v březnu, dvě v dubnu). Situace se během stávek vyostřila. BMA začala říkat, že při poslední ze tří plánovaných stávek lékaři nenastoupí ani na urgentní příjmy. Ministr na eskalaci reagoval prohlášením, že záležitost je uzavřena a nic novou smlouvu nezastaví. Lékaři splnili své výhružky a při poslední stávce v dubnu nenastoupili na pohotovosti. Vláda se rozhodla ještě vyjednávat. V polovině května bylo dosaženo dohody mezi ministrem a vyjednavači BMA. Jenže mladí lékaři o dohodě hlasovali a zamítli ji.
Hunt aktuálně oznámil, že novou smlouvu pro 50 tisíc mladých anglických lékařů zavede od října. Odvolává se na to, že nové podmínky již byly dojednány s BMA, souhlasila s nimi i Královská lékařská společnost a dokonce i Johann Malawana, jenž šéfuje sekci mladých lékařů BMA. Jenže Malawana poté, co dohodu lékaři hlasováním odmítli, rezignoval.
Silou to nepůjde
Hunt upozorňuje, že prodlužování stávající situace ohrožuje Národní zdravotní službu, kterou čekají dost možná složité měsíce a roky až Británie definitivně opustí Evropskou unii. Co se stane, když přestane být atraktivní zemí pro zdravotníky z jiných evropských zemí, na jejichž práci je závislá? Obě strany musí opustit silová řešení, protože jinak ztratí všichni, nabádá lékaře i ministra deník Guardian.
Britští komentátoři se všeobecně shodují, že si Theresa Mayová k sobě vybrala talentovaného politika, který však bojuje současně na příliš mnoha frontách najednou. Komentátor v Telegraphu Huntovi proto radí, aby ze všeho nejdříve ukončil spory s mladými lékaři. Na rozdíl od problémů, které přinese Brexit, se prý lze stávkám zdravotníků přeci jenom vyhnout.
Tomáš Cikrt
Foto: Twiter, Flickr, Wikimedia
P.S. Na obrázku níže si i vy můžete zatroubit na Jeremyho Hunta, je z britské stránky jeho „fanoušků“. Je to taková slovní hříčka, jenom přehozené jméno a příjmení „Hunt Jeremy“, znamená Lov Jeremyho (hunt znamená lov, hon).
