Pokud v nemocnicích stávkují zdravotní sestry, má to na zdraví a životy pacientů větší dopady, než když se ke stávce přihlásí lékaři. Jsou to právě sestry, kdo je v intenzivním kontaktu s nemocnými a zároveň jim poskytuje vysoce kvalifikovanou péči. Přesto není jejich stávkám věnována taková pozornost, jako když stávkují lékaři.
Jen máloco dokáže vyvolat tolik neklidu a nejistoty jako chystaná stávka lékařů. Mnoho pacientů se obává, kdo se o ně v nemocnicích postará, a zda stávka nebude znamenat zhoršení zdravotní péče. Naproti tomu stávkám středního zdravotního personálu není ze strany médií a ani veřejnosti věnována tolik pozornosti, a tak se odehrávají tak trochu stranou. Jenže hned několik studií ukazuje, že stávky zdravotních sester a bratrů jsou pro pacienty v nemocnicích horší než stávky lékařů a lékařek.
Vypjaté emoce, obavy a přesuny operací
Dopady stávek středního zdravotního personálu analyzovali profesoři Ray Fisman, který se věnuje behaviorální ekonomii a působí na Boston University, a Michael Luca, jenž pracuje na Harvard Business School, pro americký magazín Slate.com. Mimo jiné zmínili nedávnou vypjatou situaci v bostonské Brigham and Women’s Hospital, kde na konci června 2016 hrozila stávka zdravotních sester, které více než 10 měsíců neúspěšně vyjednávaly o zvýšení svých platů. Stávku, jež měla být vůbec největší v historii státu Massachusetts, se nakonec podařilo odvrátit jen těsně. Reálně ale hrozilo, že jedna z předních amerických nemocnic zůstane bez personálu, který pečuje o novorozence, pacienty na jednotkách intenzivní péče nebo chronicky nemocné seniory. Nemocnice tedy musela pracovat s krizovým plánem pro případ, že 3 300 zdravotních sester a bratrů, které zdravotnické zařízení zaměstnává, nenastoupí do práce. V praxi to znamenalo zrušit některé plánované operace, další plánované zákroky přesunout a stejně tak se připravit na to, že bude nutné některé pacienty odeslat jinam. Nemocnice oznámila, že bude schopná zvládnout jen asi 60 % obvyklého objemu pacientů a to jen díky tomu, že si najme personál externě. Celkem se mělo jednat o zhruba „náhradních“ 700 pracovníků. „Bylo to jako horská dráha emocí a zároveň zdroj zbytečných rizik pro pacienty a jejich rodiny, kteří se stali pěšáky ve zdlouhavých jednáních nemocnice,“ shrnuje situaci magazín Slate.com.
V okamžiku, kdy se vás stávka sester osobně dotkne, začnete ji vnímat zcela jinak. Stane se třeba to, že je nutné na poslední chvíli odložit dlouho plánovanou náročnou operaci, protože chybí nezbytný personál, a prožíváte vztek, bezmoc i obavy. A tak postupně začnete chápat význam středního zdravotního personálu v celém zdravotnickém systému. Zdravotní sestry a bratři už dávno nejsou těmi, kdo pacientům měří tělesnou teplotu a stelou postele, ale naopak jde o vysoce kvalifikované pracovníky vykonávající velmi specializovanou práci, což mimo jiné ukazuje i rozhodnutí Brigham and Women’s Hospital o zrušení nebo přesunutí některých operací, pokud bude střední zdravotní personál stávkovat. „Mnoho sester je vysoce kvalifikovanými odborníky, kteří vykonávají velmi důležitou práci od podávání léků až po péči o zranění. Mají přehled o vašich vitálních funkcích, pokud se ocitnete na jednotce intenzivní péče,“ popisují oba autoři.
Větší riziko úmrtí pacientů, pokud stávkují sestry
Jak upozorňují profesoři Fisman a Luca, zdravotní sestry a bratři mají rozhodující podíl na spokojenosti a celkové pohodě pacientů. Dokazuje to mimo jiné studie z roku 2012 publikovaná v American Economic Journal: Economic Policy, za níž stojí ekonomové Jonathan Gruber z Massachusetts Institute of Technology a Samuel A. Kleiner z Cornell University. Ti analyzovali celkem 50 stávek středního zdravotnického personálu ve státě New York během dvaceti let. Bez ohledu na rozdílnost jednotlivých nemocnic, kde ke stávkám došlo, se ukázalo, že pokud sestry stávkují, má to pro pacienty fatální následky. Během sesterských stávek vzrostla úmrtnost pacientů o 18,3 % a stejně tak rostla pravděpodobnost, že pacienti budou ve zdravotnickém zařízení odmítnuti. „Naše výsledky ukazují, že nemocnice během stávek sester poskytují pacientům nižší kvalitu péče,“ konstatují ekonomové.
Naproti tomu stávky lékařů překvapivě nemají na pacienty tak negativní dopad. Zvláštního paradoxu, kdy úmrtnost pacientů během stávek lékařů zůstává stejná nebo dokonce klesá, si všiml tým amerických a kanadských vědců, který v roce 2008 publikoval v žurnálu Social Science & Medicine zaměřenou na úmrtnost pacientů během stávek lékařů. Tato analytická studie zkoumala data o lékařských stávkách mezi lety 1976 až 2003 v USA, Izraeli, Španělsku a Chorvatsku, které trvaly od devíti dnů po sedmnáct týdnů. Během všech těchto stávek překvapivě úmrtnost pacientů nijak nerostla a zůstávala stejná jako za normálního provozu zdravotnických zařízení. V některých případech dokonce úmrtnost pacientů během stávek lékařů klesala a někdy dokonce klesla i po skončení stávky. Nikde však nedošlo k tomu, že by během stávek lékařů umíralo více pacientů než obvykle. Možným vysvětlením je to, že nemocnice i přes stávky dokázaly zajistit urgentní péči. Dalším faktorem ovlivňující úmrtnost bylo podle autorů studie také to, že stávky vedly k odložení vybraných operací, které jsou přirozeně spojené s rizikem možných komplikací, včetně fatálních. Nakonec žádná ze stávek netrvala dostatečně dlouho, aby bylo možné posoudit její dlouhodobé dopady na pacienty.
Ke stejnému závěru, tedy že nepřítomnost lékařů nemá negativní vliv na úmrtnost pacientů, došli také autoři studie publikované v roce 2014 v žurnálu JAMA Internal Medicine, když sledovaly dopady velkých kardiologických kongresů na zdraví a úmrtnost pacientů s chorobami srdce a cév Podrobnjě jsme tenkrát informovali ve Zdravotnickém deníku zde). Analyzovali data o úmrtnosti a způsobu léčby pacientů hospitalizovaných pro akutní kardiologické potíže během doby konání velkých kongresů. Tyto údaje pak srovnali s obdobím, kdy žádný kongres neprobíhal. Třicetidenní úmrtnost po hospitalizaci během konání velkých kardiologických akcí byla u vysoce rizikových pacientů nižší než obvykle. Stejně tak během konání kongresů klesla pravděpodobnost, že u pacientů s akutním infarktem myokardu bude provedena perkutánní koronární intervence, tedy zákroku, při němž je zprůchodněno postižené místo tepny, aniž by to však ovlivnilo úmrtnost pacientů.
Dodat sestry odjinud nestačí
Negativním dopadů stávek středního zdravotního personálu na pacienty se navíc nedá zcela vyhnout, což ukázala i napjatá situace v Brigham and Women’s Hospital. Ani tehdy, když nemocnice zajistí sestry odjinud, nedostane se pacientům stejně kvalitní péče jako obvykle. „Brighamské sestry jsou nenahraditelné. Každý den chodíme po chodbách této nemocnice. Pracujeme s lékaři a staráme se o pacienty celá léta. Bez brighamských 3 300 sester je nemocnice nefunkční,“ prohlásila během vyjednávání o stávce Kelly Morgan, porodní asistentka a místopředsedkyně The Massachusetts Nurses Association zastupující zájmy středního zdravotního personálu. Podle asociace je nahrazení stálých pracovníků externími zcela nedostatečné.
Sestry se mimo jiné odvolávají na studii provedenou National Bureau of Economic Research v roce 2010, která došla k závěru, že najmout střední zdravotní personál po dobu stávky nestačí. Nemocnicím, ve kterých stávkovaly sestry, se totiž během stávek vedlo stejně špatně, bez ohledu na to, zda si najaly „náhradní“ pracovníky. Vůbec nejhůře pak podle této studie dopadaly stávky sester na pacienty, jejichž zdravotní stav vyžaduje intenzivní péči. Podle The Massachusetts Nurses Association tyto „náhradní“ zdravotní sestry a bratři častěji chybují a mohu ohrozit pacienty, protože dostatečně neznají nové prostředí, ve kterém se náhle ocitnou. „Může trvat několik měsíců, než se i zkušená sestra zorientuje a je schopna poskytovat stejně kvalitní péči jako za normálních podmínek,“ uvedla Trish Powers, vedoucí vyjednávacího týmu zastupující zájmy středního zdravotního personálu v Brigham and Women’s Hospital. „Jak může vedení nemocnice očekávat, že sestry posbírané ze všech koutů země, které nemají zkušenosti s naším zařízením, našimi systémy, lékaři a ani naší populací pacientů, zajistí bezpečný provoz? Neexistuje jediný způsob, jak zajistit, že nemocnice bude za těchto podmínek fungovat bezpečně. Je to nezodpovědné,“ prohlásila na adresu vedení nemocnice Powers.
Ludmila Hamplová
