Z asistované reprodukce se podle kritiků stal v Česku výnosný byznys. Více žen totiž rodí až po třicítce, kdy potřebují léčbu. K léčbě neplodnosti přijíždějí také cizinky, láká je kvalita i přijatelná cena. Čtyři desítky center v ČR provedou za rok na 30.000 léčebných cyklů. Část lékařské veřejnosti však chce „regulaci byznysu“, měla by se zavést kritéria k hodnocení kvality a úspěšnosti center. Podle ČTK 40 procent tohoto byznysu ovládá fond, vlastněný ministrem financí.
Problém s plodností má v ČR až pětina párů, před 25 lety to bylo jen šest až osm procent. Důvodem je podle vedoucího lékaře Institutu reprodukční medicíny Unica Jana Štencla rostoucí věk prvorodiček – v roce 1989 byl 22,5 let, loni 28,2 let. Přibylo přitom žen, které rodí poprvé po dosažení 35 let věku. Právě stárnutí pacientek je hlavním důvodem toho, že nejrychleji přibývá cyklů k získání vajíčka od dárkyně a k příjmu darovaného vajíčka.
Zdravotní pojišťovny hradí ženám léčbu neplodnosti do 39 let věku, pak si ji platí samy. V pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, který patří státu, dá samoplátce z ČR a EU za cyklus 26.000 Kč a ze zemí mimo EU 40.000 Kč, za zmražení a skladování embrya 4000 Kč, resp. 8000 Kč. Příjemkyně darovaného vajíčka a spermie zaplatí 82.500 Kč a 115.000 Kč. Dárci spermií dostanou 1000 Kč, dárkyně vajíček 20.000 Kč. Soukromé kliniky mají ceny podobné, celková částka pak závisí na počtu cyklů a na tom, jaké další metody a léky pro zvýšení úspěšnosti zařízení nabídne.
„Za sedm léčebných cyklů jsem zaplatila kolem 100.000 korun, a to jsem ještě měla věrnostní slevu,“ řekla ČTK při příležitosti pondělního Národního dne neplodnosti jedna z pacientek.
Oborem protečou ročně až čtyři miliardy korun. A zisk by mohl ještě stoupnout, pokud kliniky vlastněné fondem Hartenberg, jenž spravuje peníze ministra financí Andreje Babiše (ANO), prosadí zvýšení věku žen pro úhradu pojišťovnami na 43 let. Fond přiznává vlastnictví 40 procent klinik i plán svůj byznys dál rozšiřovat.
Podle zástupce primáře Sanatoria Helios Petra Popova je otázka, zda jde ještě o medicínu. Helios do Babišovy sítě nepatří. „Hustota center asistované reprodukce v přepočtu na obyvatele je v ČR největší v Evropě, ne-li na světě. Až čtyřmiliardová částka je cílem akvizic společností orientovaných na byznys,“ řekl ČTK.
Některé kliniky pod tlakem zisku směřují podle Popova k tomu, že provádějí více cyklů, aby získaly víc od pojišťoven a pacientů. Podle vedoucího lékaře centra asistované reprodukce GEST Jana Šulce se ale cykly nikdy nedělají zbytečně. „I když má žena ve 40 letech šanci na otěhotnění mizivou, pokud si léčbu přeje, je jí poskytnuta,“ řekl ČTK.
Pojišťovny hradí čtyři cykly, někdy stačí jeden, někdy jich musí být víc. Vysoký počet cyklů ale nemusí podle Popova znamenat kvalitu, ta závisí na vybavení kliniky a odbornosti týmu. Podle Šulce však kliniky s větším počtem cyklů mají větší zkušenosti a za navýšené příjmy mohou koupit nové vybavení, což péči zlepšuje.
Popov podotkl, že s nárůstem počtu cyklů rostou náklady pojišťoven, cíle lze podle něj dosáhnout při dodržení kvality i s menším počtem cyklů.
Centra posílají data do národního registru asistované reprodukce, který je neveřejný. Dozvědí se průměr úspěšnosti, nemohou si porovnat kvalitu a náklady na ni s ostatními centry.
„Cesta je jednoduchá: zavést kritéria pro hodnocení kvality a úspěšnosti center, sestavit veřejně přístupný žebříček a orientovat pojišťovny k uzavírání smluv s nejkvalitnějšími a nejúspěšnějšími centry,“ řekl Popov.
Podle Šulce ale má tato myšlenka řadu úskalí. „Centra volí při léčbě nejprve levnější postupy, části párů nepomohou. Snižuje to úspěšnost. Se starší klientelou je úspěšnost i toho nejkvalitnějšího centra nižší. Než mít k dispozici tedy pokřivený žebříček, je lepší nemít žádný,“ shrnul.
Počty léčebných cyklů evidovaných v registru:
Výdaje zdravotních pojišťoven v kč. na léčbu neplodnosti celkem/Babišovy kliniky:
-čtk-
