Po nepovedeném startu letošního roku na poli fúzí a akvizic ve farmaceutickém byznysu a poklesu tržní hodnoty biotechnologických firem se začíná blýskat na lepší časy.
V minulých letech byly obchody tohoto druhu taženy farmaceutickými obry, kteří rostli především díky fúzím a akvizicím namísto toho, aby se soustředili na svůj vlastní výzkum nových léků. Nicméně nedávný pád Valeantu, jednoho z největších průkopníků této strategie, ukázal, že tahle taktika má své mouchy.
Tři důvody pro akvizice
Nyní se však zdá, že všem trochu otrnulo a giganti se opět chystají nakupovat. Fúzím a akvizicím ve farmaceutickém byznysu hrají podle listu Financial Times do karet přinejmenším tři faktory. Tím prvním je hlad šéfů velkých firem jako Pfizer nebo Merck po dalším rozvoji. Ten je umocněn skutečností, že ostatní odvětví rostou poměrně rychle, zatímco farmabyznys připomíná spíše hlemýždě.
Druhou příznivou okolností je možnost mimořádně levného financování, a to i přesto, že přinejmenším ve Spojených státech zřejmě letos v létě nepatrně vzrostou úrokové sazby. Stále budou velmi nízké, a tak je toho třeba využít.
A konečně třetí důvod, proč není záhodno s akvizicemi otálet, je tlak na menší společnosti, které mohou mít potíže s hotovostí. Fúze nebo akvizice tak pro ně mohou být řešením, jak získat tolik potřebný kapitál.
Biotechnologie jsou v kurzu
„Na trhu došlo v tomto ohledu k velké změně,“ řekl listu Financial Times Chris Hite, hlavní zdravotnický analytik investiční banky Citi. „Zatímco v letech 2014 a 2015 se farmafirmy soustředily na růst tržeb, snižování nákladů a využití přístupu k laciným penězům, nyní se jejich pozornost ubírá k biotechnologickým firmám,“ dodal.
O tom, že zdravotnické firmy „zbrojí“, hovoří i fakt, že jejich zadlužení vzrostlo od začátku roku jen v USA o 50 miliard dolarů. Jde o druhou nejvyšší úroveň za posledních dvacet let. Analytici to vnímají jako jasný signál, že nové dohody jsou na spadnutí. A všeobecně se očekává, že Pfizer vlnu nových akvizic spustí.
Poté, co mu v posledních dvou letech nevyšly dvě velké fúze za téměř 280 miliard dolarů, slavil letos v květnu první nákupní úspěch. Za více než 5 miliard dolarů získal biotechnologickou společnost Anacor, která v Silicon Valley vyvíjí léky na různé druhy ekzémů. Pfizer věří, že půjde o kasovní trhák.
A zdá se, že menší biotechnologické firmy, které se zabývají novými léky na rakovinu a neurodegenerativní onemocnění typu Alzheimerovy choroby, budou skutečně v kurzu. Pracují totiž na lécích proti nemocem, které se budou u stárnoucí populace vyskytovat stále častěji.
Tuto tezi potvrzuje například AbbVie, která nedávno za 5,8 miliardy dolarů koupila biotechnologickou firmu Stemcentrx, zaměřující se na léky, které cílí na rakovinové buňky. Paralelně bojuje francouzská Sanofi o akvizici Medivationu, za který nabízí 10 miliard dolarů. Slibuje si od toho získání přístupu k lékům proti rakovině prsu a krve.
Příznivé ceny
Biotechnologické firmy jsou v této době navíc výrazně podhodnocené. Od loňského července ztratily kolem 30 procent své hodnoty. Nasdaq Biotech index klesl od začátku letošního roku o pětinu. David Gluckman hlavní analytik pro zdravotnictví americké investiční banky Lazard je přesvědčen, že pro mnoho biotechnologických firem „jsou fúze a akvizice jedinou reálnou možností, jak si zajistit dlouhodobou životaschopnost a ekonomický rozvoj.“ Na druhé straně Thomas Sheehan, Gluckmanův protějšek z Bank of America Merill Lynch tvrdí, že „ne všechny biotechnologické společnosti mají o kapitál nouzi.“
Mnoho z nich totiž využilo loňských příhodných podmínek na trhu k akumulaci kapitálu, a tak je dost dobře možné, že se budou převzetí nějakou větší farmaceutickou firmou bránit. Přesto však Sheehan připouští, že velké firmy mohou těm malým pomoci v tom, aby se jejich „produkty staly mezinárodními.“
Najde se však také několik bankovních analytiků, zabývajících se zdravotnictvím, kteří věří, že velké společnosti jako Pfizer také stále zvažují „megaobchody“. Údajně proto, aby dokázaly účinně snížit jednotkové výrobní náklady, protože politici (zejména kandidáti na budoucího amerického prezidenta) dávají jasně najevo, že růst cen léků nedovolí. Na zvyšování ziskovosti skrze zdražení svých výrobků tedy farmaceutičtí obři spoléhat nemohou.
Petr Musil
