Všeobecná zdravotní pojišťovna bude iniciovat vznik pracovní skupiny, která by se měla zabývat HTA (Health Technology Assessment, tj. hodnocení zdravotnických technologií) u léků. Důvodem jsou stoupající náklady na centrové léky, jichž má v následujících letech ještě přibývat. Záměr pojišťovna oznámila po včerejším zasedání správní rady, která iniciováním pověřila svého předsedu Jiřího Běhounka a ředitele VZP Zdeňka Kabátka.
„V prvním kvartále tohoto roku dochází k velmi výraznému nárůstu nákladů na centrovou léčbu. To vede k predikovanému navýšení v tomto roce o 800 milionů ze 7,7 miliard na 8,5 miliardy korun. Částka je velmi významná také proto, že se bavíme jen o tomto roce. Je pravděpodobné, že k nám v dalších letech přijde necelých osm desítek biologických léků. Je to tedy záležitost, která se musí ekonomicky řešit,“ říká člen správní rady VZP a šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula. V uplynulém roce přitom dala největší česká zdravotní pojišťovna 33,7 miliardy korun, téměř 21 miliard bylo za léky na recept. Právě tento segment ovšem mimo jiné díky pozitivním listům a dalším úsporným opatřením VZP umožňuje nárůst v oblasti centrové péče.
Biologická léčba se už týká celého spektra diagnóz neurologických, gastroenterologických, revmatologických, onkologických či hematoonkologických. Nárůst nákladů je přitom způsoben nejen tím, že přicházejí nové přípravky, ale také rozšiřováním indikací, kdy je možné použít ty léky, které už jsou na trhu. Pokud je navíc léčba úspěšná, převede akutní onemocnění do chronické fáze, takže pak pacienti lék používají měsíce i roky.
Náklady na centrovou péči rostou u VZP v posledních letech meziročně o deset a více procent. O něco méně pak na tuto terapii dávají zaměstnanecké pojišťovny, které za ni loni zaplatily 4,6 miliardy. I ony ale zaznamenávají meziroční nárůst o cca 12 procent. V současnosti se v centrech užívá 162 léků u 55 diagnóz, biologická terapie z nich tvoří 90 procent. Průměrná úhrada za jednoho pacienta se pohybuje okolo sta tisíc korun, někdy se ale může vyšplhat do milionů.
Revize ušetřily 80 milionů
Správní rada proto včera probírala to, že pojišťovna zintenzivnila revize používání těchto léků. Z téměř šesti desítek center v České republice, kde se biologická léčba podává, loni VZP provedla revize v 52 z nich u celkem 1371 pacientů. Revize zaměřovaly na správnou indikaci, řádnou dokumentaci délky podávání či efektivitu léčby. Výsledkem byla úspora kolem 80 milionů korun. Kde centra nejčastěji dělají chyby, si můžete přečíst zde.
„Problém je ale celospolečenský a není možné, aby tuto záležitost řešil jeden subjekt. Je třeba kolektivní dohoda mezi ministerstvem zdravotnictví, SÚKL, VZP a asociací dalších pojišťoven, politiky i poskytovateli péče. Dohoda musí stanovit strategii. V zahraničí takovéto dohody existují, vzpomenu například britskou agenturu NICE. Český stát v tomto nemá zcela jasno a strategii je do budoucna potřeba vytvořit, protože chceme, aby léky byly pacientům k dispozici ve všech indikovaných případech,“ vysvětluje Rostislav Vyzula.
Mohlo by vás zajímat
Jiří Běhounek proto nyní jménem správní rady osloví všechny zmíněné strany dopisem. „Cílem je stanovení postupů dle evidence based medicine a guidelines používání jednotlivých léků tak, aby nebyly nasazovány mimo rámec, kdy nasazovány být mají, a aby záležitost řešily všechny zmíněné subjekty. Pojišťovna nemůže ordinovat za lékaře, ti ovšem mnohdy nedostatečným způsobem uvažují nad ekonomikou. Ministerstvo by mělo požádat odborné společnosti o to, aby stanovily indikace a rozsah léčby,“ uvádí Jiří Běhounek. „Není také pochopitelně možné, aby odpovědnost byla na lékařích a ti, když mají dva stejné pacienty, řekli, kdo lék dostane a kdo ne. Představa o skupině je proto i taková, že by se vytvořila strategie HTA pro léčiva. Státy kolem nás to mají a EU to také zvažuje, my na ni ale nemusíme čekat a můžeme si takovéto hodnocení vytvořit sami tím, že skupina stanoví parametry, podle kterých se léky budou hodnotit,“ doplňuje profesor Vyzula.
Smlouva s protonovým centrem o krok blíže
Dalším tématem, kterým se správní rada zabývala, byl stav jednání s pražským protonovým centrem. To se snad pomalu blíží ke zdárnému závěru. „Předložil jsem správní radě materiál, který je výsledkem několikaměsíčního jednání nad možnými tezemi smluvního vztahu mezi VZP a pražským protonovým centrem. Materiál, který byl odsouhlasen, vychází ze skutečnosti, že zástupci protonového centra i pojišťovny hledali řešení, které odpovídá platné legislativě, a to jak v oblasti indikací, tak v oblasti úhrad. Jednání bude pokračovat v následujících týdnech,“ přibližuje ředitel VZP Kabátek.
Teze, na nichž se tedy centrum s pojišťovnou shodlo, obsahují parametry dané úhradovou vyhláškou a seznamem výkonů. „V tuto chvíli jsme velmi blízko vzájemné shodě nad případnou podobou smlouvy,“ dodává Zdeněk Kabátek s tím, že zatím nelze odhadnout, kdy by smlouva mohla být uzavřena.
VZP i její dceřiné společnosti se ekonomicky vede dobře
Tradičně pojišťovna přiblížila své aktuální hospodaření. Konečný zůstatek na běžném účtu VZP byl po prvních čtyřech měsících tohoto roku 2,9 miliardy korun. Základní fond zdravotního pojištění je v kladném saldu 1,1 miliardy, přičemž zdravotně pojistný plán počítal s jednou miliardou. Příjmová i výdajová část je nyní na sto procentech plánu.
Správní rada VZP se zabývala také hospodařením dceřiné společnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny Pojišťovny VZP. Ta za dvanáct let své činnosti pětinásobně zvýšila základní kapitál – začínala totiž s 60 miliony korun, zatímco nyní má 291 milionů. Za první čtyři měsíce tohoto roku se přitom podařilo vybrat na předepsaném pojistném sto milionů korun, náklady na pojistné plnění pak klesly o 1,4 milionu oproti roku 2015 a dosáhly tak 29,1 milionu. „Důvodem je především pokles v cestovním pojištění a zdravotním pojištění cizinců,“ vysvětluje Jiří Běhounek.
Michaela Koubová
