Umět se o sebe postarat, nakoupit a uvařit, najít si zaměstnání a zabavit se ve volném čase. Věci, které většině lidí připadají jako samozřejmost, mohou být pro ty s duševním onemocněním těžko překonatelnou překážkou. Dokázat se s nimi popasovat je nyní učí odborníci v rehabilitačním centru Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF. Projekt financovaný z Norských fondů má každý rok pomoci alespoň 750 lidem. Do budoucna by tu navíc mělo fungovat jedno z center duševního zdraví, která vznikají po republice v rámci reformy psychiatrické péče.
„Bohužel narážíme na řadu problémů, které se nacházejí na rozhraní mezi zdravotnickým zařízením a společností – ať už je to stigmatizace psychiatrických chorob a pacientů nebo nevstřícnost zaměstnavatelského prostředí vůči těm, kdo byli relativně dlouhodobě v péči psychiatrických zařízení nebo sociálních služeb. To jsou věci, které motivovaly pracovníky kliniky při přípravě projektu,“ přibližuje potřebu rehabilitace náměstek ředitelky VFN pro vědu, výzkum a vzdělávání Jan Bříza.
Projekt byl schválen v lednu loňského roku, kdy také odstartovala jeho realizace. Celkem na něj šlo 10,5 milionu korun, 80 procent pocházelo z Norských fondů, zbytek doplatila nemocnice. Peníze umožnily rekonstrukci rehabilitačního oddělení psychiatrické kliniky, vybudování terapeutické zahrady a chráněných dílen, nový bezbariérový přístup pro pěší a také vzdělávání pracovníků, kteří by tak do budoucna mohli metodicky vést další odborníky z jiných pracovišť. Díky supervizím se v rámci projektu vyškolila stovka lidí, což je vzhledem k množství pracovníků v psychiatrii poměrně vysoké číslo.
„V celkových nákladech je také velice zajímavá položka, a to jsou mzdové příspěvky klientům ve výši téměř jednoho milionu korun. To těmto lidem umožnilo začít se seznamovat s normálním životem,“ poukazuje Jan Bříza.
Minimálně by centrum mělo poskytovat služby 750 klientům ročně, 135 osob bude podstupovat pracovní rehabilitaci v integračním centru. Deseti lidem z řad pacientů je k tomu zajištěno pracovní místo v chráněné dílně. Projekt tak má i ekonomický dopad, zkracuje dobu hospitalizace a zabraňuje tomu, aby se z pacientů stávali doživotní invalidové. Redukuje také náklady na léčbu a zmenšuje důsledky duševního onemocnění.
Od ranního cvičení po jízdu v MHD
Co si vlastně pod psychiatrickou rehabilitací představit? Podstatou je komplexní resocializace umožňující nemocnému návrat do rodiny i do společnosti. „Jedním ze základních předpokladů pro výběr aktivit je smysluplnost a důležitost pro pacienty – že jim usnadňují návrat do běžného domácího života ve všech doménách. U běžných denních aktivit bych uvedla příklad vaření, které nově na naší klinice zavádíme. Nejde jen o samotnou aktivitu vaření, ale i plánování jídla dle zdravých životních zásad a finančních možností, vytváření rozpočtu, nákup potravin, příprava stravy i stolování. V oblasti produktivity nabízíme pracovní poradenství a poradenství pro studenty. Je to o zdrojích informací, jak hledat pracovní nabídky, napsat životopis, vyhledat formulář či se připravit na pracovní schůzku, u studentů je zase důležitý trénink kognitivních funkcí a nácvik sociálních dovedností. Z oblasti volného času se vedle nabídky volnočasových aktivit zaměřujeme na strukturu volného času, plánování či práci se stresem,“ vysvětluje ergoterapeutka Michaela Nováková.
Nabídka aktivit je navíc koncipována tak, aby dosáhla na pacienty ve všech fázích onemocnění. Ti na lůžkách tak mohou chodit na ranní aktivizační cvičení či kognitivní tréningy. Rehabilitační oddělení pak nabízí například textilní či keramickou dílnu, prostor pro muzikoterapii, fyzioterapii a vodoléčbu, která po rekonstrukci nabízí mnohem více soukromí. Na terapeutické zahradě se provádějí pohybové či kreativní aktivity, společenské hry a skupinové terapie. Nově jsou proto v zahradě cvičící stroje, atreterapeutické tabule či sezení.
„Naším cílem je se z terapeutických aktivit postupně přesouvat do běžného prostředí, kde děláme nácvik sociálních dovedností, jízdu MHD, nákupy, návštěvu kulturních akcí či pohybové aktivity v běžném prostředí, například nordic walking,“ popisuje Nováková.
Mohlo by vás zajímat
První multismyslová stimulace pro duševně nemocné v ČR
Pracovníci rehabilitačního oddělení přitom využívají fyzioterapii, například tejpování, a ergoterapii, mimo jiné v podobě bazální stimulace či snoezelen, tedy multismyslové stimulace vedoucí ke zlepšení soustředění, kognitivních funkcí, relaxace a omezení nežádoucího chování či sebepoškozování.
„V České republice ani na Slovensku zatím snoezelen není využíván v prostředí psychiatrické péče,“ upozorňuje Nováková. „Původně byla technika vyvinuta pro mentálně retardované, v severských zemích jsme ale objevili, že ji začali používat i u duševně nemocných především v rámci relaxace. Lidé pak mnohem lépe spolupracují,“ doplňuje vrchní sestra psychiatrické kliniky Zuzana Fišerová s tím, že v této metodě byly vyškoleny dvě pracovnice kliniky.
V rozvoji rehabilitace chce psychiatrická klinika pokračovat i nadále. „Rehabilitace má na naší klinice velké předpoklady k tomu, aby byla na velmi dobré úrovni, protože v tomto areálu vycházíme z dlouhé tradice nejen psychiatrie, ale i psychiatrické rehabilitace. Myslíme si, že máme pro tento druh poskytované péče velmi dobré dispozice a usilujeme o další rozvoj – snažíme se o vznik centra duševního zdraví, které by mělo fungovat ve spolupráci s dalšími subjekty,“ uvádí přednosta kliniky profesor Jiří Raboch. Renovované rehabilitační oddělení má zároveň velmi dobré zázemí – v sousedství je totiž neurologická klinika, na Albertově je klinika rehabilitační a navíc jsou tu všechny somatické kliniky, nemluvě o výhodném dopravním spojení.
Psychiatrická klinika VFN má 120 lůžek, provozuje také čtyři denní stacionáře pro pacienty s poruchami příjmu potravy, neurologickými i psychotickými poruchami a dorostovou psychiatrii. Stará se přitom o nemocné ze spádové oblasti Prahy 1, 2, 3 a 10, které čítají kolem 300 tisíc lidí. Ročně je na psychiatrické klinice v Kateřinské hospitalizováno 1500 lidí, přes deset tisíc jich projde ambulancemi a ve stacionářích je kolem 600 pacientů.
Michaela Koubová
