Závislost na drogách je v Česku vnímána především jako nemoc, prevence a léčba převažují nad represí, řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN o globální protidrogové politice, které se tento týden konalo v New Yorku. Podle české výroční zprávy o stavu drog přibývá v ČR v posledních letech lidí, kteří mají vážný problém s užíváním drog.
Podle nejnovějších dostupných dat zveřejněných loni v prosinci bylo v roce 2014 v Česku 47.700 problémových uživatelů, tedy o 2500 víc než rok předtím. Pervitin bralo 36.400 osob. Ve vysoké míře se v ČR užívají i legální drogy. Kouří 31 procent lidí nad 15 let, 37 procent mužů a 26 procent žen. Alkohol denně pije 12,5 procenta mužů a žen, problémových pijáků je na 600.000.
V daném roce se v ČR na protidrogovou politiku vydalo téměř 1,26 miliardy korun. Z toho stát poskytl 1,01 miliardy, kraje 180,2 milionu a obce 60,8 milionu. Výdaje na prevenci ve srovnání s předchozím rokem opět klesly, naopak se zvedly u následné péče a na snížení následků. Od roku 2009 do roku 2013 se na různé projekty využilo zhruba 310 milionů z EU.
Ze zdravotního pojištění se za léčbu v roce 2013 zaplatilo 1,47 miliardy. O rok dřív to bylo téměř 1,6 miliardy. Jen do léčení poruch kvůli pití alkoholu v minulém roce putovalo 977 milionů, předloni 1,12 miliardy.
Česko jako příklad
Právě důraz na prevenci a léčbu je podle Němečka předností českého systému, v tom může být Česko podle něj vzorem pro ostatní země. „Závislost na drogách vnímáme především jako nemoc a snažíme se ji řešit prostřednictvím možností veřejného zdravotnictví – fungují u nás zdravotně-preventivní programy, substituční léčba nebo dostupnost sterilních stříkaček,“ řekl.
Newyorské zasedání svolaly země Latinské Ameriky, protože do budoucna odmítají model protidrogové politiky, v němž represe výrazně převažuje nad prevencí a léčbou. „Pro mnohé rozvinuté země je právě Česká republika příkladem v protidrogové politice relativně vyvážené, ekonomicky úsporné a co do zdravotní a bezpečnostní situace úspěšné země,“ řekl Němeček.
Ve srovnání s ostatními státy vykazuje ČR nejmenší počet smrtelných předávkování na 100.000 obyvatel ze všech zemí, má také nejnižší počet nakažených HIV/AIDS a virovou hepatitidou C.
Místo represí lidská práva a zdraví
V rámci mimořádného zasedání podepsal Němeček dopis generálnímu tajemníkovi OSN Pan-Kimunovi vyzývající ho, aby připravil půdu pro skutečné reformy globální protidrogové politiky. Němeček se tak připojil k více než tisícovce vrcholných politiků, zdravotníků, vědců, duchovních, celebrit a činitelů z oblasti veřejné správy z celého světa, kteří se shodli na snaze posunout světovou protidrogovou politiku k lépe fungujícímu modelu.
Jak je uvedeno v dopise, „protidrogový režim nastavený v minulém století se ukázal jako neúčinný a destruktivní z hlediska globálního zdraví, bezpečnosti a lidských práv. Přílišné zaměření na kriminalizaci drog a trestní postihy vytvořilo prostor pro ilegální trh, přineslo zisky zločineckým organizacím, zkorumpovalo vlády a rozvrátilo ekonomiky některých zemí, spustilo násilí a podkopalo základní morální hodnoty.“
Žádná významná rozhodnutí se podle Reuters od mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN neočekávala. Řada delegátů nicméně předpokládala, že schůzka posune svět blíže ke společné protidrogové strategii, která se zaměří více než na represe na lidská práva a veřejné zdraví.
Singapur je proti
Postoj latinskoamerických zemí, který zastává například i řada evropských států, na zasedání ostře odmítl Singapur. „S 200 miliony lidmi, kteří každoročně cestují přes naše hranice, a s kupní silou Singapurců by umírněný přístup znamenal zaplavení naší země drogami,“ prohlásil singapurský ministr vnitra a spravedlnosti K. Shanmugam. Zdůraznil, že Singapur díky tvrdému přístupu dosáhl pozitivních výsledků, neboť země je v podstatě bez drog a neexistují zde žádné nebezpečné čtvrti či výrobny narkotik.
Mezi nejvýraznější odpůrce volnějšího přístupu k drogám či například dekriminalizaci marihuany patří vedle Singapuru také Čína, Thajsko, Írán či Rusko.
Již v pondělí na úvod zasedání přijalo shromáždění deklaraci, která vyzývá členské státy, aby při hledání protidrogové strategie založené na prevenci, léčbě a práci bezpečnostních složek hlouběji spolupracovaly. Řada diplomatů ale dokument považuje za příliš vágní. Například Dánsko vyslovilo politování nad tím, že se deklarace výslovně nezmiňuje o doporučení zrušit tresty smrti za drogové delikty.
-čtk-
