Nové digitální technologie, jako například 3D tisk nebo nanotechnologická řešení jsou cestou, která s největší pravděpodobností rozhodujícím způsobem posunou hranice medicíny. A často k tomu pomáhá náhoda, respektive nečekané vedlejší poznatky při provádění hlavního výzkumu.
Profesorka Rosalind Picardová pracovala se svým týmem z Massachusetts Institute of Technology (MIT) na vývoji senzorů pro měření stresu a učinila přitom překvapivý objev. Při monitorování elektrických změn na kůži, které vznikají hluboko v mozku, se ukázalo, že zaznamenané impulzy mohou účinně odhalovat potenciálně fatální záchvaty.
Zjištění otvírají vrátka k vývoji tzv. nositelných monitorovacích zařízení, která mohou výrazně snížit riziko úmrtí u lidí s epilepsií. „Nositelná zařízení budou daleko důležitější, než si dovedeme představit,“ řekla listu Financial Times Picardová. (Jako nositelná elektronika – wearables – se označují miniaturizovaná elektronická zařízení, která jsou navržena tak, aby mohla být běžně nošena člověkem pozn. redakce).
Od implantátů k 3D tisku
Pokrok, jakým se medicína posunula od implantátů, které monitorují zdravotní stav, po 3D tisk nejrůznějších lidských orgánů, je vskutku obrovský a rychlý. A není to něco, co padá jen tak samo z nebe. „Mnoho velkých kroků kupředu bylo učiněno na bedrech kroků jiných,“ říká Caroline Cornerová, vedoucí zdravotnického výzkumného týmu společnosti Cantor Fitzgerald.
Zmiňuje při tom příklad 3D tisku lidských buněk a zdůrazňuje možnost „výroby“ lidských orgánů. Ačkoli tato varianta je přece jen ještě trochu vzdálená, shluky „tištěných“ buněk se mohou využívat například v toxikologickém výzkumu. „Na 3D tisk buněčných matic je upřeno mnoho pozornosti, ale za vším stojí roky a roky výzkumu,“ říká Cornerová. „Děláme kroky správným směrem,“ dodává.
Tajemství pěstování živých buněk a tkání v laboratorních podmínkách je už nějakou dobu známé. „Nicméně, 3D tisk nám teoreticky dává možnost buňky seřadit tak, aby simulovaly lidské orgány,“ prozrazuje Nizar Zein, šéf hepatologického oddělení na klinice v Clevelandu v Ohiu.
Miniaturizace
S rozvojem bio- a nanotechnologií v medicíně začíná hrát významnou roli další faktor – miniaturizace. Ta umožní učinit další důležité kroky při vývoji nositelných biologických implantátů a zařízení, vybavených senzory, bezdrátovým přenosem dat, která budou dostupná v reálném čase. Analytici tvrdí, že s miniaturizací se zvýší také dostupnost takových přístrojů. Jejich každoroční prodej by se měl zvyšovat o 45 % až do roku 2020.
Dalším nezanedbatelným benefitem je právě dostupnost dat o zdravotním stavu v reálném čase. Dnes máme tyto údaje k dispozici se zpožděním a vždy ne útržkovitě. Když váš lékař bude moci vaše zdraví monitorovat prakticky on-line, výrazně se tak zvýší jeho možnosti vám pomoci v momentě, kdy to bude nejvíce třeba. Kromě toho bude možné léčbu aplikovat více individuálně, přesně podle potřeb konkrétního pacienta.
Dobrým příkladem jsou progresivní neurologická onemocnění. Přijít na lékařskou prohlídku jen několikrát za rok není vůbec dostatečné. Mezi návštěvami může dojít k takovému zhoršení, že už vám pak sebelepší léčba nemusí pomoci. Jakmile bude vaše choroba monitorována, nejen že lékař bude mít přehled, ale bude moci také léčbu přizpůsobovat.
Digitální technologie mají svá úskalí
Ačkoli je příslib moderních technologií v medicíně obrovský, jsou zde i některá úskalí. Těmi mohou být některé start-upové firmy, jež nenaplní očekávání, která do nich například investoři vložili. Takovou společností je společnost Theranos. U ní se nedávno objevily pochybnosti ohledně kvality testování krve.
Podle amerických federálních úřadů se jednalo dokonce o tak závažné problémy, které mohly dokonce ohrožovat zdraví pacientů. Ředitel kalifornské laboratoře Kingshuk Das ale veškerá pochybení odmítl s tím, že veškeré problémy, o nichž se kontrolní zpráva zmiňuje, byly již odstraněny.
Velcí hráči vstupují do zdravotnictví
Riziko podobných problémů může snížit vstup zavedených technologických firem do odvětví zdravotnictví. Takový krok minulý měsíc signalizovala firma Apple. Jeho aplikace CareKit má umožnit lidem monitorovat svůj zdravotní stav a výsledky poté sdílet se svým lékařem. IPhone přitom bude využívat své senzory k mapování fyzické aktivity a jiných životných funkcí, zatímco upomínky budou lidem připomínat pravidelnou medikaci.
Google má oproti Applu sice menší ztrátu, ale jeho investice do odvětví jsou masivní. Téměř třetina prostředků, shromážděných v jeho fondu GV (Google Ventures), byla v minulém roce alokována odvětví zdravotní péče. Googlovská mateřská společnost Alphabet disponuje divizí Verily, která se zabývá výzkumem zdraví člověka. Na svém kontě má projekty, zabývající se kontaktními čočkami, přes měření hladiny cukru v krvi, až po magnetické nanočástice, které mohou putovat krevním řečištěm a hledat sebemenší příznaky rakoviny.
Třetím velkým technologickým hráčem, který zkouší štěstí v medicíně je společnost Philips. Ten se soustředí na vývoj dálkové diagnostiky bez nutnosti pacienta navštěvovat kliniku. „Zdravotní péče se může proměnit v jednu velkou virtuální síť,“ řekl listu Financial Times Jeroen Tas, šéf divize zdravotnické informatiky Philipsu. Tas vidí budoucnost v tom, že se rodinní lékaři změní ve zdravotní kouče a mnoho činností, které dosud dělají lékaři přejdou do sféry „samoobsluhy“ jako tomu je v mnoha jiných odvětvích.
Petr Musil
