Farmaceutické a biotechnologické firmy a britští vědci si nepřejí, aby Velká Británie opustila Evropskou unii. Řada významných představitelů farmabyznysu, ale i vědy a výzkumu dala najevo přání, aby království v rodině 28 členů elitního evropského klubu zůstalo. Důvod? Nic menšího, než peníze. Vědci a akademici se totiž obávají, že případný odchod Británie z EU povede k omezení zdrojů pro financování vědy a výzkumu a Británie navíc přijde o výhody, které plynou z přístupu na velký evropský trh, kde mohou výsledky svého výzkumu zpeněžit.
Sir Paul Nurse, ředitel londýnského Francis Crick Institute listu Financial Times řekl, že „není sporu o tom, že Spojené království bude silnější uvnitř Evropské unie, než když ji opustí.“ Více než 50 šéfů biotechnologických a farmaceutických firem podepsalo otevřený dopis, který vyzývá k setrvání Velké Británie v EU. Podporu členství Británie v EU vyjádřili už i vědci, pracující ve veřejném sektoru.
„Věda má být hlavním tématem v diskusi před referendem, protože jde o hlavní motor ekonomického růstu,“ řekl Paul Nurse, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Pro setrvání Británie v Unii se rozhodně vyjádřili zástupci dvou globálních farmaceutických firem, sídlících na Britských ostrovech, GlaxoSmithKline a AstraZeneca.
„Přínosy celistvého a konkurenčního prostředí jsou jasné,“ řekl Pascal Soriot, ředitel AstraZeneca. „Dnes máme jediného regulátora, jeden systém, v rámci něhož můžeme sdílet data a informace napříč zeměmi. To nám také umožňuje vstoupit na trh celého společenství, pokud dostojíme požadovaným standardům. Taková věc je velmi efektivní jak pro firmy, tak pro zdravotnické systémy a samozřejmě i pro pacienty,“ dodal Soriot.
Několik dalších ředitelů zdůraznilo, že pokud Británie z Unie odešla, je velmi pravděpodobné, že by byla z Londýna přesídlena Evropská medicínská agentura (EMA). „EMA dává Londýnu a celé Británii jakýsi punc vědeckého hubu celé Evropy,“ řekl Peter George, šéf menší farmaceutické společnosti Clinigen.
Nelze opomenout ani nový evropský systém pro ochranu duševního vlastnictví, Unitární patent. V Londýně sídlí soudní dvůr pro řešení sporů o duševní vlastnictví ve farmaceutickém průmyslu. Jde o další benefit, který Británii plyne z jejího členství v Evropské unii.
Ačkoli zdravotnický průmysl v minulosti často kritizoval unijní regulace, ředitelé firem v odvětví nyní říkají, že reformy evropská pravidla vylepšují. „Odchod z Unie by vedl k chaosu a vzniku nezanedbatelné zátěže, než by se vybudoval nový autorizační systém,“ píší ředitelé v otevřeném dopise.
Podle statistik britské vlády, oblast výzkumu a vývoje ve zdravotnictví zaměstnává více než 180 tisíc lidí napříč celou zemí. Ti pracují v necelých 4,5 tisících firmách s celkovým ročním obratem kolem 56 miliard liber. Není proto divu, že dva ministři britské vlády, kteří mají vědu v gesci, Jo Johnson a George Freeman, dávají neustále najevo silnou podporu členství Británie v EU.
„Svět stojí na prahu úsvitu nového věku vědy – v medicíně, potravinářství a průmyslu. Británie tak má obrovskou příležitost být součástí evropské vědecko-technické supervelmoci,“ řekl Freeman. „Jistě, potřebujeme odpovídající pravidla, ale těch dosáhneme pouze tím, že budeme tvůrci reforem uvnitř Unie,“ dodal.
Pro vědce z akademické sféry hraje Evropská unie nejdůležitější roli jako alternativní zdroj financování vědy a výzkumu. „Velká Británie přispívá do evropského rozpočtu na vědu z 11 procent, ale získává z něj 16 procent,“ vysvětluje Sir Robert Lechler, prezident Akademie lékařských věd. Mezi lety 2007 a 2013 získali britští vědci z evropských fondů bezmála 9 miliard liber, zatímco Británie do evropského rozpočtu na vědu a výzkum poslala 5,4 miliard liber.
Sir Paul, který svého času také šéfoval Královské společnosti, poznamenal: „Na našem Crick Institute je přibližně třetina zaměstnanců z kontinentální Evropy. Tito vědečtí pracovníci se velmi obávají možnosti, že by Velká Británie z Evropské unie odešla.“
Petr Musil, Ekonomický deník
