Pokud by Velká Británie opustila Evropskou unii (tzv. Brexit), její vědci by zůstali izolováni a snížil by se jejich vliv na světovou medicínu. S tímto varováním přišli šéfové globálních farmaceutických firem v reakci na snahu britského premiéra Davida Camerona získat veřejnost pro setrvání v unii, o němž se rozhodne letos v červnu v referendu. Různí proevropští politici již delší dobu vyzývají Camerona, aby se více snažil vytvářet pozitivní obraz EU a tak předseda vlády promluvil i se zástupci průmyslu. A důkazem, že měl jeho apel účinek, jsou podle Financial Times vyjádření výrobců léčiv. John Lechleiter, výkonný ředitel Eli Lilly, listu řekl, že by bylo „hanbou a chybou“, kdyby Británie Evropskou unii opustila.
Tato americká firma zaměstnává ve Spojeném Království 2 800 lidí na čtyřech místech, včetně rozsáhlého centra pro objevy léků v Surrey a patří mezi 10 nejdůležitějších amerických investorů do britského výzkumu a vývoje.
Podle Lechleitera jejich středisko v Británii je “doslova globálním výzkumným centrem“, v němž pracují lidé ze všech zemí EU. Myslí si, že opuštění EU by mohlo dlouhodobě isolovat Británii, více k její škodě. Nicméně dodal, že je to jeho osobní názor a že si nemyslí, že by Brexit mohl ohrozit prodeje léků firmy Eli Lilly ve Spojeném Království. “Z obchodního hlediska s tím umíme žít,“ shrnul Lechleiter.
Doktor Roger Perlmutter, šéf výzkumu a vývoje firmy Merck (také z USA) míní, že stažení se Británie z EU bude „náročné“ pro její vědce, kteří mají užitek ze „světa, kde dostávají granty z Evropské unie“.
Role EU ve financování britské vědy byla v lednu zvýrazněna příspěvkem ve výši 24,8 miliónu liber (868 miliónů korun) od Evropského investičního fondu pro podporu komercionalizovaných inovací, jenž zahrnuje i nové léky, vyvíjené v University College London. Labouristická poslankyně Stella Creasyová uvedla na slyšení parlamentního výboru pro vědu a technologie, že by Brexitem bylo ohroženo 8,5 miliardy liber (297 miliard korun) z evropských fondů, určených pro britskou vědu na následující čtyři roky. Avšak Sajid Javid, ministr obchodu, výboru řekl: „Ať už budeme uvnitř nebo vně EU, stále budeme globálním vědeckým obrem.“ Euroskeptici poukazují na úspěch švýcarského farmaceutického průmyslu, největšího v Evropě (měřeno tržní kapitalizací) a předkládají ho jako důkaz, že život mimo EU je slučitelný s prosperujícím vědeckým sektorem.
Podle šéfů farma průmyslu míra rozvratu následujícím po Brexitu bude závislá na tom, zda Velká Británie zůstane součástí Evropské lékové agentury (EMA – European Medicines Agency), která schvaluje léky pro všechny země EU. Země, jež nejsou členy unie – Norsko, Island a Lichtenštejnsko –spadají pod EMA, protože jsou součástí Evropské ekonomické oblasti (EEA – European Economic Area), kdežto Švýcarsko, které není součástí EEA, má svůj vlastní oddělený proces registrace léků.
Při svém proslovu na nedávném ekonomickém fóru v Davosu Sir Andrew Witty, výkonný ředitel GlaxoSmithKline, což je největší britská farmaceutická společnost, prohlásil, že celoevropská regulace se stala velkým vítezstvím pro výrobce léků. „Evropa se posunula od 27 rozdrobených, nezávislých, navzájem spolu nemluvících regulačních autorit do jedné. To je velká dohoda (deal).“
-cik-
