V poslední době snad není palčivější problém, než je nedostatek sester v nemocnicích. S jejich počty se pere většina zdravotnických zařízení v Česku. Kolik přesně jich schází, zatím zůstává záhadou – zjistit se to už na podzim pokusil anketou Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), příliš ale neuspěl. Zdravotnický deník se proto podíval na to, jak se proměňovaly počty zdravotníků v nemocnicích v posledních letech. Z dat největší české zdravotní pojišťovny ale s údivem zjistil, že v porovnání s rokem 2011 přibývá nejen smluvních lékařů, ale také sester. Tomu ovšem neodpovídají data ÚZIS, podle nichž naopak sester ubývá. Důvod? Podle ZD je hlavní příčinou fakt, že pojišťovny započítávají mezi „sestry“ také nižší zdravotnický personál, tedy i sanitáře a zdravotnické asistenty. Právě asistentů přitom musí zákonitě přibývat, protože tento středoškolský obor existuje teprve od roku 2004.
Podle údajů VZP přibylo mezi roky 2011 a 2015 celkem 2213 lékařů (při přepočtu na úvazky 1805), jen v nemocnicích to bylo 903 (na úvazky 705). Rostoucí trend ukazují i data ÚZIS, podle kterých přibylo 2879 lékařů (2179 na úvazky), z toho v nemocnicích 1460 (1144 na úvazky). Přibývání lékařů potvrzují i nemocnice – např. v pražské VFN jejich počet během čtyř let stoupl zhruba o 50, v Thomayerově nemocnici o 25. Lékařů má dostatek také největší česká nemocnice Motol, kde jich od roku 2011 přibylo 60, stabilní počty pak reportuje FN Ostrava.
Čísla tak vcelku jednolitě naznačují, že nedostatek lékařů je problém, který se týká pouze některých regionů a také konkrétních odborností. Většina lékařů se totiž soustřeďuje ve velkých městech a na klinikách, do odlehlejších oblastí se jim nechce – a to platí jak o nemocnicích, tak ambulancích. Také proto nyní VZP zavádí opatření, že omezí nové smlouvy s ambulancemi tam, kde je síť dostatečně hustá, a naopak nabídne zvýhodnění těm lékařům, kteří budu ochotni jít pracovat do regionu, kam se jiným nechce (více jsme psali zde). „Problémy s obsazováním volných lékařských míst jsou patrné zejména u některých odborností, jako je rehabilitace, plicní, urologie, ale v současnosti i například pediatrie. Sehnat lékaře se specializací je čím dál složitější,“ řekl v rozhovoru pro ZD ředitel havlíčkobrodské nemocnice David Rezničenko.
Mohlo by vás zajímat
Sdělení skutečných čísel by znamenalo zavírání oddělení, říká AČMN
Zcela jiná situace se týká zdravotních sester – což ukazují jak čísla ÚZIS, tak data z námi oslovených nemocnic. Neodpovídají tomu ovšem údaje VZP, podle nichž od roku 2011 přibylo celkově 4830 sester (na 4275 úvazků), v nemocnicích to pak bylo 3260 sester (2752 úvazků). Oproti tomu ÚZIS uvádí, že u nás celkově sester ubylo o 928 (674 úvazků). Zaznamenává navíc přeliv sester ze sféry nemocniční do ambulancí – zatímco nemocnicím za čtyři roky ubylo 1787 sester (1707 úvazků), v ambulancích jich 858 přibylo.
„V roce 2011 jsme měli 874 sester, kterých v té době chybělo zhruba 40. V loňském roce bylo 868 sester, nicméně na bezproblémový provoz bychom jich potřebovali minimálně o 70 více. Největší problémy máme na naší chirurgické klinice, interně, neurologii, ORL a geriatrii. Počty sester bohužel neustále klesají již několik let a situace se podle mého názoru jen tak nezlepší,“ konstatuje ředitel Thomayerovy nemocnice Zdeněk Beneš.
Ostravské nemocnici v současnosti schází kolem dvacítky sester, v Motole jde o 50 až 60 sester zejména na interně a urologii. Stav v menších nemocnicích se pak dá celkově odhadnout jen velmi těžko. „Přesné údaje, kolik chybí lékařů nebo sester, ani nemocnice nesdělují. Ohrozilo by to jejich pozici v soutěži mezi nemocnicemi i v soutěži na trhu pracovních sil. Při skutečném zveřejnění přesných údajů o chybějícím personálu by muselo být zavřeno nebo omezeno daleko více oddělení nemocnic, než je tomu zatím ve skutečnosti,“ napsali nám Jana Popovičová a Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. To svým způsobem potvrdil také podzimní průzkum ÚZIS, který oslovil 276 poskytovatelů péče. Odpověděla však jen polovina z nich, z toho ještě mnohé údaje byly zavádějící (více jsme psali zde).
Započítávají nemocnice sestry na mateřské?
Jeno z vysvětlení rozporu čísel VZP a ÚZIS uvádí šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková. „Vznesla jsem dotaz na několik kolegů z nemocnic, jak to vypadá v jejich zařízení s počty personálu a zda se v průběhu posledních let neměnila metodika VZP pro výkaznictví personálu. Odpovědi jsou stejné, chybí nám personál a metodika se neměnila. Jediné vysvětlení, které mám, je, že nemocnice stále ve svých stavech uvádí zaměstnance, kteří „nepracují“ – sestry na mateřské a rodičovské dovolené, sestry na dlouhodobých pracovních neschopnostech a možná také sestry, které mají např. dohody nebo DPČ na dobu neurčitou, ale fyzicky v zařízení nevykonávají práci – s tímto postupem jsem se v praxi opakovaně setkala. Z mého hlediska, aby byl počet pracovníků skutečně relevantní, tak bychom museli řešit počty zaměstnanců na jednotlivých odděleních ve směnách, a to se pak dostáváme na úplně jiné počty. Jen si dovoluji připomenout, že návrh odborů na úpravu personální vyhlášky byl, aby bylo obsazení personálu na určité počty pacientů na jednotlivé směny,“ přibližuje Žitníková.
Hlavní důvod ale naznačuje mluvčí VFN Filip Brož. „Registrovaných zdravotních sester nám chybí kolem 60 až 70, nejvíce v interních a chirurgických oborech. Takže ano, uzavření oddělení nebo alespoň jednotlivých lůžek na internách je realita. Sester jsme v roce 2011 měli 1830, loni 1760. Nahrazujeme je ale ostatními zdravotníky, jako je zdravotní asistent či sanitář, těch máme o 122 více. U nich je ale problém, že většinou nemohou sloužit bez dohledu,“ uvádí Brož. Problém s pravomocemi zdravotnických asistentů by měla řešit novela zákona 96/2004, která má jít v březnu na vládu. Ta chce kompetence zvýšit a také umožnit rychlejší dostudování na všeobecnou sestru (více zde).
A právě tady je kámen úrazu – VZP totiž do svých čísel pod označením „zdravotní sestra“ zahrnuje nejen všeobecnou zdravotní sestru, jak to dělá ÚZIS, ale také porodní asistentku a hlavně nižší zdravotnické pracovníky, jako jsou zdravotničtí asistenti a sanitáři. Podtrženo, sečteno, počítá sem zdravotníky s maturitou nebo bez ní, kteří mohou pracovat jedině pod odborným dohledem nebo přímým vedením, dále ty, kdo mohou pracovat bez odborného dohledu, a pochopitelně vysokoškoláky včetně těch se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí.
Spolehlivá data jsou základ
„U sester je ve sledovaném období mezi daty ÚZIS a zdravotní pojišťovnou významný rozdíl. Důvodem by mohla být rozdílná struktura sledovaných kategorií pracovníků, což by napovídalo i rozdílným trendům vývoje ve fyzických osobách i úvazcích. Dle statistických zjišťování ÚZIS dochází v posledních letech k přelivu pracovníků mezi kategoriemi s odbornou způsobilostí, kde jsou zařazeny všeobecné sestry a porodní asistentky a ostatními kategoriemi s odbornou a specializovanou způsobilostí, kde největší nárůst např. v roce 2014 v profesích zubní technik, fyzioterapeut a zdravotnický záchranář,“ uvádí analýza ÚZIS.
Lví podíl na rozdílných číslech však pravděpodobně nese započítání zdravotnického asistenta. Tento středoškolský obor vznikl v roce 2004 spolu se zákonem 96/2004. Ročně přitom produkuje kolem 1900 absolventů, což v součtu znamená, že počet zdravotnických asistentů se za posledních deset let zvedl z nuly na více než deset tisíc. Pochopitelně ne všichni nastoupí hned do nemocnice – část se ztrácí mimo zdravotnictví a část pokračuje ve studiu na všeobecnou zdravotní sestru. Podle dostupných údajů jich ale kolem 2800 nastoupilo do nemocnic (více jsme psali zde).
Ať už je pravda kdekoliv, faktem zůstává, že Česko potřebuje začít kvalitně sbírat data. V současnosti nikdo neví, kolik zdravotníků vlastně chybí a stoprocentně jasno není ani v tom, kolik jich je nemocnicích. Právě proto nyní ministerstvo zdravotnictví usiluje o schválení novely zákona 372 o zdravotních službách, která je v druhém čtení ve sněmovně a hrozí jí zamítnutí, které navrhuje poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Novela má umožnit využití dat zdravotních pojišťoven a také zavést registr zdravotnických pracovníků. Díky analýzám vycházejících z reálných podkladů by pak bylo možné začít problém adresně řešit (o argumentech ve prospěch přijetí zákona způsobu, jakým budou ochráněna data pacientů jsme psali zde).
Zdroj: ÚZIS, VZP
Michaela Koubová, Tomáš Cikrt
