Pokud vláda ustoupí tlaku svého místopředsedy a ministra financí Andreje Babiše, stát bude muset na leteckou záchrannou službu vynaložit dvaapůlkrát více peněz než dnes, namísto 3,1 miliardy zaplatí 8 miliard. Předseda hnutí ANO totiž nejprve napadl posudek, který za ministerstvo zdravotnictví zadal Dopravní fakultě ČVÚT náměstek Josef Vymazal (také z ANO). Experti vypočetli náklady na leteckou záchranku na částku 3,7 miliardy, ministerstvo ale chtělo soutěž vyhlásit s limitem 3,4 miliardy korun. Babiš prohlásil, že je to moc drahé a následně začal požadovat, aby provoz letecké záchranky zcela převzal stát. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) minulý týden poslal svému stranickému šéfovi dopis (podívejte se zde: MF-LZS), v němž upozorňuje, že pokud má tuto službu na celém území ČR převzít armáda, musela by pořídit nové vrtulníky a najmout a zaškolit lidi. Jenom na to by potřebovala 4,48 miliardy korun. Již dříve ministerstvo obrany vyčíslilo náklady nejen na pořízení, ale i provoz letecké záchranné služby na celkem 8 miliard. Tím fakticky zásadním způsobem zpochybnilo částku 1,7 miliardy, k níž dospěl posudek, který pro vyšetřování minulé zakázky policií vypracovali lidé z VŠE a s nímž argumentuje ministr Babiš. Přitom hodnota policií zpochybňované zakázky, která činí 3,1 miliardy, vzešla z otevřeného nadlimitního výběrového řízení, provedeného podle přísných pravidel zákona o veřejných zakázkách a přihlásit se do něj mohli uchazeči ze všech členských států EU. Posudek VŠE byl experty kritizován za nerealisticky nastavenou dlouhou dobu odepisování, resp. životnosti vrtulníků, v řádech několika desítek let. V porovnání s posudkem Dopravní fakulty ČVUT a oceněním ministerstva obrany se tak posudek VŠE jeví jako zcela neudržitelný.
Hnutí ANO vytvořilo unikátní absurditu: v rámci protikorupční revoluce tvrdilo, že cena by měla být upravena dle policejního vyšetřování na 1,7 miliardy, protože prý byla předražena, aby nakonec tlačilo vládu k řešení, které za tutéž službu vytáhne daňovému poplatníkovi z kapsy 8 miliard korun. A nejen to. Tím, že se ANO začalo k tendru na leteckou záchranku vymezovat až nyní – na poslední chvíli – kdy je třeba rozhodnout a vybrat provozovatele do konce roku, reálně hrozí, že v některých krajích po 1. lednu 2017 vrtulníky s červeným křížem vůbec nevzlétnou.
Miliardář je levičák, co brojí proti zisku
Babišovi se přitom podařilo vtáhnout do spoluodpovědnosti za celý průšvih i sociální demokracii, které připomněl její starší stanovisko, že leteckou záchranku má provozovat stát. Premiér Bohuslav Sobotka a dokonce i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (oba ČSSD) začali říkat, jak „elegantní“ je to řešení, samozřejmě, pokud na něj ministr financí přispěje ze státního rozpočtu. Bohužel neměli tu kuráž namítnout, že není čas na experimenty ani politické hrátky, protože jde o životy lidí. Ostatně je na to důrazně upozornila Asociace záchranných služeb (psali jsme zde).
Hnutí ANO ale žije permanentní předvolební kampaní a v jejím rámci se rozhodlo ostřelovat ČSSD zleva, prý zanedbává sociální politiku a nyní chce přihrávat nezasloužené peníze soukromým společnostem, když by přeci tutéž službu mohl dělat stát. To je zajímavý paradox, protože předseda hnutí Andrej Babiš je sám miliardář, který zprostředkovaně vlastní síť reprodukčních klinik, které pod značkou FutureLife obdrží od zdravotních pojišťoven a neplodných párů ročně 1,5 miliardy korun. Oligarcha brojí proti tomu, že soukromé společnosti dostanou za 8 let bezchybného provozu letecké záchranky něco přes 3 miliardy korun a je to podle něj špatně, protože – jak napsal ve svém dopise Němečkovi – „mají z něj zisky v řádu desítek miliónů korun ročně“. Jeho byznys za stejnou dobu, kdyby vůbec nerostl (což je samozřejmě nesmysl, je to velice perspektivní obor), udělá za osm let 12 miliard obratu, jistě ne pro zlaté oči budoucích dětí, ale také kvůli zisku, který půjde do stovek miliónů ročně. Patrně i by tuto „práci“ nějaký státní úřad dělal levněji, ušetřit lze na kdečem, ve zdravotnictví obvykle na bezpečí pacientů.
Tento týden opět na vládě
Vláda jednala o letecké záchrance naposledy 17. února a již podruhé rozhodnutí odložila (Andrej Babiš se jednání neúčastnil). Ministerstvo zdravotnictví dostalo do příštího zasedání (letecká záchranka je opět na programu 24. 2.) úkol přijít s alternativními návrhy: jednak na výběrové řízení za co nejmenší cenu a jednak na převedení celé služby na stát. Je to velice riskantní hra. Pokud by se mělo pokračovat v současném modelu, kdy z deseti stanovišť letecké záchranky 8 provozují soukromníci a po jednom armáda a policie, je třeba urychleně vyvěsit výzvy pro uchazeče a rozjet celou mašinerii výběrového řízení, jinak se nestihne do konce roku, kdy končí současné smlouvy. Ty zřejmě nebude možné nějak dočasně prodloužit za situace, kdy jsou jejich ceny a podmínky šetřeny policí a soustavně zpochybňovány ministerstvem financí.
Druhá možnost v podobě převedení celé služby pod stát má tato základní úskalí. Armáda ani policie:
- Nemají dostatek strojů a lidí, musely by nakupovat, školit, shánět.
- Ani jejich současné vrtulníky nesplňují požadavky evropských leteckých předpisů (viz zde).
- Nemohou poskytovat leteckou záchranku jinak než v mimořádných případech (vysvětleno ve stejném článku), musel by být změněn zákon.
Tomáš Cikrt
