Co určí další osud významné veřejné zakázky za více než tři miliardy korun na zajištění služeb letecké záchranky na léta 2017-2024? Zdá se, že nejen cena a kvalita služeb, ale také zvláštní součinnost policie s ministerstvem financí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž v rámci meziresortního připomínkového řízení argumentuje informacemi z policejního vyšetřování. Odkazuje na posudek, který si právě policie nechala – pro své potřeby vyšetřování předcházejícího tendru na leteckou záchranku – vypracovat v Institutu pro oceňování majetku Vysoké školy ekonomické (VŠE). Způsob, jakým se informace z policejních materiálů dostaly do oficiálního dokumentu ministerstva financí, se pokusí Zdravotnický deník zjistit přímo z Babišova úřadu.
V rámci připomínkového řízení k parametrům zakázky A. Babiš přišel s tím, že si ministerstvo zdravotnictví má tento posudek od policie vyžádat, nebo si nechat vypracovat jiný. Nevěří tak posudku, který pro MZ už vypracovali experti Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT), což je zvláště pikantní proto, že příprava tendru a ověření ceny (zadání posouzení) byly podle informací Zdravotnického deníku v kompetenci náměstka ministerstva zdravotnictví, nominovaného ANO, Josefa Vymazala. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky přitom představuje pouze orientační číslo, pomyslný finanční strop zakázky. Skutečná cena bude záviset na nabídce potenciálních poskytovatelů v soutěži, která bude otevřena všem možným dodavatelům na celém území Evropské unie.
Každý radí něco jiného
Částka posudku VŠE pro policii (1,739 mld. Kč) je poloviční v porovnání s částkou, k níž dospěl posudek ČVUT pro MZ (3,995 mld. Kč). Problém však je v tom, že se posudky týkají dvou různých zakázek pro jiná časová období. Také není jasné, co (ne)započítali ekonomové najatí policií a nakolik jsou odborně zdatní v otázkách letecké dopravy a vůbec fungování záchranné služby.
Místopředseda vlády a předseda koaliční KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyzval rovnou k zastavení tendru s tím, že armáda a policie si budou pořizovat nové vrtulníky (vicepremiér se patrně domnívá, že by mohly zajistit provoz větší části či celé letecké záchranky). Zcela opačný názor má poslanec ANO Milan Brázdil, který je přesvědčen, že silové složky státu tyto služby zajišťovat nesmí, že je to „proti Evropě“ (informovali jsme zde).
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) se tak ocitá v nepřehledné situaci, kdy vedle sebe stojí zcela protichůdné názory a posudky a přitom jakékoliv zdržení, nebo zastavení tendru by mohlo ohrozit fungování letecké záchranky po 1. lednu 2017. Navíc na záda úředníků a politiků dýchá policie, která neúspěšně dva roky vyšetřovala kvůli údajnému předražení letecké záchranky bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), jež neprokázala a musela případ odložit. Odložila i vyšetřování Julínkových podřízených náměstka Marka Šnajdra, náměstkyně Markéty Hellerové a ředitelky odboru Dany Hlaváčkové. Nyní se ovšem policie vrací do hry, protože vrchní státní zastupitelství toto rozhodnutí zvrátilo a nařídilo dál ve vyšetřování třech bývalých úředníků pokračovat (nikoliv však T. Julínka).
Ministr Němeček má však odpovědnost za to, že letecká záchranka nezkrachuje jenom proto, že její financování bylo pro strach z policie a protikorupčního tažení, „podtrhnuto“. Při jakémkoliv selhání, kdy by zemřel pacient, protože nevzlétl vrtulník, by byl ministr zdravotnictví prvním na ráně, koho by hnali k odpovědnosti. Je tak vysoce pravděpodobné, že Němeček skutečně zadá nový posudek, jak požaduje Babiš, oříškem však bude, komu ho zadat a co tím bude riskovat. A pokud chce celý tendr stihnout tak, že vybere provozovatele a uzavře s ním smlouvu do konce roku (kdy končí platnost smlouvy z předcházejícího tendru), budou muset přípravy výběrového řízení a jeho realizace dál pokračovat podle původního časového plánu bez ohledu na to, kdy bude předložen nějaký nový posudek.
K otázce zapojení armády a policie se již několikrát, při prvním a nynějším tendru, oba rezorty vyjádřily s tím, že to není jejich úkol a že jsou ochotny zjistit pouze dvě stanoviště z celkových 10. Lze ale i tady čekávat, že si Němeček raději nechá od právníků zjistit, zda je s skutečně pravda, co tvrdí poslanec Brázdil a zda je armády a policie v letecké záchrance z hlediska evropských regulí legální.
Co obsahují připomínky
O podrobnostech zakázky se můžete dočíst zde.
Jak již Zdravotnický deník informoval, předpokládaná hodnota zakázky činí 3.484.454.081. korun bez DPH. Je tedy o 356 miliónů vyšší, než jaká vyplynula ze smlouvy, kterou podepsal v roce 2008 ministr Tomáš Julínek, jenž si za ni vysloužil trestní oznámení od poslance Jiřího Štětiny (tenkrát kandidoval za Věci veřejné, nyní za Úsvit) a vyšetřování policií.
Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně úsek vedený náměstkem Vymazalem, si přitom zadalo znalecký posudek ČVUT, který došel k předpokládané hodnotě ještě vyšší: konkrétně 3,995 mld. Kč bez DPH. S argumentem, že na trhu s leteckou záchrannou službou není příliš konkurenční prostředí, se ministerstvo rozhodlo určit předpokládanou hodnotu zakázky za pomoci hodnoty stávajícího kontraktu a započtení míry inflace po dobu trvání stávajícího kontraktu, čímž došlo ke zmíněné částce 3,48 miliardy korun.
A právě způsob stanovení předpokládané ceny zakázky je terčem kritiky ostatních členů vlády. Ministerstvo financí dokonce ve svých připomínkách argumentuje policejním vyšetřováním, jakkoliv to skončilo odložením věci. „MF však s tímto návrhem zásadně nesouhlasí. Stávající cena byla předmětem vyšetřování Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR, který ve svém usnesení z 30. 11. 2015 konstatuje, že uzavřením smlouvy na provozování LZS v říjnu 2008 vznikla státu škoda ve výši téměř 887 mil. Kč, která se za dobu trvání smlouvy ještě navyšovala. Policie se při stanovení škody opírala o znalecký posudek Institutu pro oceňování majetku, Znaleckého ústavu VŠE č. 195 B 128/2015, který došel provedením ekonomické analýzy k částce, za kterou se dá služba pořídit, zcela odlišné, a to nejvýše 1 739 mil. Kč“, píše se v připomínkách MF. Babišovi úředníci navíc upozorňují, že případ byl sice odložen, ale z důvodu promlčení a „podle Policie ČR byl tímto spáchán trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku“. MF proto požaduje, aby si MZ vyžádalo znalecký posudek VŠE, popřípadě zadalo vypracování jiného, dalšího posudku, „který nebude vycházet z údajů poskytnutých současnými provozovateli LZS“. Ministerstvo financí neuvádí, odkud policejní informace má, je to ale pravděpodobně vůbec poprvé, co nějaké ministerstvo používá jako argument v připomínkovém řízení citace z neveřejných závěrů policejního vyšetřování.
Stanovení předpokládané hodnoty zakázky a posudek ČVUT rozporuje i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Ten požaduje po MZ doplnit informaci, “zda vypracovaný znalecký posudek má všechny zákonem požadované náležitosti včetně doložky znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, dále údaj o tom, zda se jedná o maximální hodnotu veřejné zakázky, a odůvodnění, proč je předpokládaná cena o cca 350 mil. Kč vyšší než celková konečná cena předcházející veřejné zakázky na období 2009–2016“. Bělobrádek také upozorňuje, že stávající smluvní partneři pořídili za účelem poskytnutí služby vrtulníky dle stanovených požadavků ministerstva a „pokud zadavatel vychází z předpokladu, že dojde ke znovuuzavření smlouvy se stávajícími dodavateli na základě nového výběrového řízení, pak by předpokládaná cena měla být nižší právě o pořizovací cenu rozpuštěnou do částky odpisů“.
Bělobrádek navíc požaduje celou zakázku zastavit, a to s ohledem na to, že jak Ministerstvo obrany, respektive Armáda ČR, tak Ministerstvo vnitra, respektive Policie ČR, uvažuje o pořízení nových vrtulníků. „Požadujeme pozastavit zahájení zadávacího řízení, nebo – pokud by nerealizací veřejné zakázky došlo k ohrožení plnění letecké záchranné služby a s tím spojenému ohrožení života a zdraví osob – zúžit veřejnou zakázku na léta 2017–2018. Současně požadujeme, aby problematika vrtulníkového letectví v rezortech ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ministerstva zdravotnictví byla na úrovni vlády ČR řešena komplexním materiálem“, píše se v Bělobrádkových připomínkách.
Ministerstva vnitra, pro místní rozvoj, ale i vedoucí Úřadu vlády kritizují právní zpracování materiálu a především formálně chybně stanovená hodnotící kritéria zakázky. „V celém článku je nesprávně používán pojem ‚ekonomická výhodnost nabídky‘. Tento pojem je použit nesprávně jako označení jednoho z dílčích hodnotících kritérií. ZVZ však definuje 2 možná základní hodnotící kritéria, a to: a) ekonomickou výhodnost nabídky a b) nejnižší nabídkovou cenu. Pakliže zadavatel hodnotí i jiná kritéria než nabídkovou cenu, pak používá základní hodnotící kritérium ‚ekonomická výhodnost nabídky‘, které je pak tvořeno dílčími hodnotícími kritérii“, píše Němečkovi ve svých připomínkách například vedoucí Úřadu vlády a shrnuje tak kritiku ostatních resortů. V Němečkově materiálu jsou totiž stanovena tři kritéria: jako samostatné kritérium ekonomická výhodnost nabídky (80%), dále pak počet zásahů v rámci uskutečněných letů letecké záchranné služby (10 %) a personální vybavení dodavatele z hlediska znalosti prostředí (10 %).
Tomáš Cikrt a redakce
