Od spoléhání na evropské fondy k tvorbě zázemí, které by umožnilo reformované psychiatrické péči stát na vlastních nohou. To je posun, na němž nyní začali pracovat ministerstvo zdravotnictví, odborná společnost, která reformu garantuje, a plátci péče. Proměna má přitom zahrnovat všechny segmenty. Zatímco dosud byla pozornost upírána zejména směrem k centrům duševního zdraví, nyní začnou odborníci pracovat na transformaci toho, co se dnes vybaví téměř každému, když se řekne „duševně nemocný“ – tedy psychiatrických nemocnic a léčeben.
„V posledním roce či dvou se hodně hovoří o reformě psychiatrie, ale především ve vztahu ke strukturálním fondům EU a projektům, které fondy mají podpořit. To, že některé projekty budou z financí EU podpořeny, nám velmi pomůže, ale to, co je nejdůležitější, je, jak my pojmeme další vývoj psychiatrie a její financování,“ řekl po včerejší schůzce se zástupci Psychiatrické společnosti ČLS JEP, ředitelem VZP a ÚZIS ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
V uplynulých měsících se sice objevily kritické hlasy, že práce na reformě ustaly, nyní je ale podle šéfa Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martina Hollého práce v plném proudu. „Pokračuje práce všech pracovních skupin tak, jak je definuje strategie reformy. Časový plán, který možná nabral malé zpoždění, bude díky intenzitě jistě dohnán. Důležité ale je, že samotná strategie reformy, tedy materiál z roku 2013, přestává být manuálem k čerpání evropských peněz, ale začíná být o komunikované změně v systému o duševně nemocné,“ chválí současný postup Hollý.
Ministerstvo, plátci péče i odborníci se zároveň včera dohodli, že si závazky a dlouhodobé záměry potvrdí v memorandu. „Základní principy financování psychiatrie by mohly být vyprecizovány do měsíce, v dalším období se eventuálně zaměříme na další aspekty,“ dodává Němeček.
Dalším krokem budou data
Jenže na to, aby plány i jejich následné výstupy stály na pevné zemi, jsou potřeba data. S těmi nabídl pomoc ÚZIS pod vedením docenta Ladislava Duška, expertní podporu pak nabídl šéf Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.
„Žádnou nosnou reformu jakékoliv zdravotní péče si nelze představit bez dat. Musíme být schopni dát na stůl mapu péče v jednotlivých regionech ČR, musíme umět vyčíslit, kolik máme pacientů a vědět, jak postižených, a to nejen v rámci psychiatrie, dále, jak jsou pacienti staří, jakou péči konzumují a jak je pro ně dostupná v klinickém i geografickém smyslu. Tyto modely je možno promítnout do budoucnosti a simulovat různé scénáře vývoje. Navíc se lze retrospektivně podívat na to, jak dopadly kroky v jednotlivých regionech – zda se pacienti k péči dostali, a pokud ano, zda to byli ti správní a zda to mělo ten správný efekt ve smyslu indikátorů kvality. V tuto chvíli umíme dát na stůl data z národního registru hospitalizovaných a tak zmapovat pohyby vážně nemocných psychiatrických pacientů. To dá základ k tomu, aby reforma mohla odstartovat kvantitativně, a budou-li někde vznikat nějaká centra, aby za sebou měla plán udávající i vizi, co se týče klinické zátěže a působení v systému,“ přibližuje docent Dušek s tím, že do tří až čtyř měsíců by tato data měla být k dispozici.
Jaké další kroky by dále měly čekat zejména odbornou společnost? „Základní úkoly vidím v intenzivním moderování odborné diskuse nad dalším směřováním a hledání někdy křehkých, ale kompromisních dohod, které jsou lepší než nedohoda. Velmi aktuálním úkolem je zahájit práci na transformačních plánech psychiatrických nemocnic, k čemuž budeme mít první schůzku na zasedání Asociace psychiatrických nemocnic a léčeben, kde slíbil účast i náměstek Petr Landa. Pravděpodobně to bude probíhat i za konzultace s lidmi ze Světové zdravotnické organizace, a protože jde o klíčovou věc, nelze předpokládat, že by byly plány hotové během měsíce či dvou. V tomto měsíci na tom ale začneme pracovat. Třetím úkolem, který jsme dnes domluvili, je zahájení prací na zákoně o duševním zdraví,“ shrnuje Martin Hollý. Ten také před Vánocemi Zdravotnickému deníku řekl, že během tohoto pololetí by měly být první zkušenosti z fungování center duševního zdraví. Více se dočtete zde, rozhovor s Martinem Hollým zde.
Zanedbán nemá být žádný subsegment psychiatrie
Psychiatrická reforma má čtyři základní pilíře, přičemž nejvíce byla v poslední době zmiňována právě centra duševního zdraví. Ta mají v regionech zajistit komplexní péči jak přímo v terénu, tak formou např. krizového centra, denního stacionáře či ambulance psychologa a psychiatra. Dalším pilířem pak je zmiňovaná transformace psychiatrických nemocnic, které by neměly zmizet, ale vedle zeštíhlené lůžkové péče rozšířit své spektrum služeb např. o denní stacionáře. Hospitalizovaní by se také měli dočkat podmínek srovnatelných s nepsychiatrickými pacienty, tedy mj. pokojů s menším množstvím lůžek a s příslušenstvím. Rozšířit by se měl také počet psychiatrických oddělení v nemocnicích, kterých je v současnosti nedostatek a jejichž roli péče o akutní pacienty musí nezřídka přebírat právě léčebny. Posledním pilířem je dostatečně hustá síť ambulancí, která se postará o pacienty v regionech a bude spolupracovat s praktiky a dalšími složkami péče.
„Je důležité, aby tu zůstaly psychiatrické nemocnice, které se zaměřují na dlouhodobou a následnou péči, aby v nemocnicích vznikala oddělení akutní psychiatrické péče, aby tu byla komunitní péče, o níž se nyní mluví především v souvislosti s centry duševního zdraví, a samozřejmě to, co je největší objem psychiatrické péče, tedy sféra ambulantní,“ potvrzuje ministr Němeček s tím, že změnit by se měla proporcionalita jednotlivých složek.
Tuto vizi sdílejí i zdravotní pojišťovny. „Jsem rád, že jsme od zúženého pohledu na reformu psychiatrické péče jako na budování center duševního zdraví přešli na obecnou shodu pojímat reformu komplexně, tedy zabývat se vazbami a náklady v budoucnu, protože plátci zdravotního pojištění budou ti, kdo budou zatíženi budoucími náklady na budování nové psychiatrie. Slíbil jsem, že VZP udělá maximum pro to, abychom vyšli vstříc odborné společnosti při diskusi o tom, jak by měly jednotlivé vazby mezi hráči v segmentu poskytovatelů psychiatrické péče vypadat. Domnívám se také, že není možné, aby jeden subsegment z balíku psychiatrických zdravotních služeb byl oproti jiným nějakým způsobem postižen. Tady bude VZP hrát poměrně klíčovou roli a je připravena nést zvýšené náklady, pokud se prokáže, že systém je bezpochyby potřebný pro zajištění kvalitní a bezpečné péče pro psychiatrické pacienty,“ uvádí ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Zatímco většina států EU dává na psychiatrii pět až deset procent prostředků na péči, v ČR jsou to zhruba tři procenta. Více dává Polsko i Litva, hůře než my je na tom pouze Bulharsko. Základem pro reformu a zlepšení péče tak musí být navýšení financí z prostředků na zdravotní péči, na některé služby, jako jsou centra duševního zdraví, by ovšem mělo přispívat i MPSV.
Reformu pochopitelně podpoří také zmiňované peníze z evropských fondů. „Z operačního programu Zaměstnanost budeme žádat první projekt ještě na jaře. Z ROP ještě výzva není vypsaná a s řídícím orgánem se domlouváme na podmínkách. Rozhodně ale nehrozí ohrožení čerpání, protože operační program je dlouhodobý, nikoliv vyčerpatelný během jednoho roku,“ uzavírá náměstkyně pro strategie Lenka Ptáčková Melicharová.
Michaela Koubová
