Nejdřív chtělo ministerstvo poslat zdravotní sestřičky zpátky na střední školu. Poté, co se k jeho návrhu sneslo nevypořadatelné množství připomínek, se nakonec rozhodlo změnit názor. Místo celkové změny vzdělávání tak plánuje učinit pouze dílčí kroky tak, aby zdravotničtí asistenti měli větší kompetence a také  jednodušší následné studium na sestřičku. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče je tato varianta schůdná, neřeší ale zásadní problém systému – tedy fakt, že jsou sestřičky špatně placeny.

 

„K zákonu 96 přišlo v připomínkovém řízení několik set stran a přes tisíc připomínek, z nichž velká část byla naprosto zásadních. My jsme v tu chvíli vyhodnotili, že připomínkové řízení je prakticky nevypořadatelné. Protože nás velmi pálí personální situace hlavně v oblasti všeobecných sester, která se zhoršuje, přistoupili jsme k dílčí novele zákona 96, jejíž hlavní teze jsou připraveny a budou se týkat změny způsobu vzdělávání zdravotních sester a dílčí kompetence takzvaných zdravotnických asistentů včetně jejich přejmenování na zdravotní sestru nebo praktickou sestru. Jde o možnost práce bez dozoru, jednodušší a kratší doškolení na všeobecnou sestru a obecně lepší uplatnění na trhu práce (o problematice zdravotnických asistentů jsme psali zde, pozn. red.). Doškolení by bylo možné při zaměstnání a trvalo by maximálně jeden rok,“ vysvětlil minulý týden na zdravotnickém výboru ve sněmovně náměstek pro zdravotní péči Josef Vymazal (ANO).

Teze už má ministerstvo zpracované, takže by hotovo mělo být během několika týdnů. Snaha přitom je, aby byl dodržen termín do dubna letošního roku.

Mohlo by vás zajímat

Rychlé řešení akutního problému podporuje i šéf výboru Rostislav Vyzula (ANO). „Zřejmě bychom měli pomoci v tom, aby zdravotničtí asistenti, kteří mají čtyři roky střední školy, měli nějakou formu dovzdělání, která by jim pak umožňovala být na úrovni zdravotní sestry. Vím, že to není jednoduché, ale je to dočasné řešení opravdu akutního problému,“ podotýká Vyzula.

 

Urychlí se nástup do práce, hlavní problém ale zůstává neřešený

Na úpravě vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků přitom loni dělala pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví, i v jejím rámci ale panovaly protichůdné představy o tom, jak by měla změna vypadat. Za to, aby sestřičkám opět stačila střední škola, bojovali například poslanci ANO David Kasal a Jana Pastuchová, proti se postavila Česká asociace sester či odbory (psali jsme např. zde).

„Byl na stole návrh, že by se vzdělávání sester mělo vrátit na střední školy s tím, že by se délka vzdělávání prodloužila na pět let. To pro nás bylo nepřijatelné jak z hlediska potřeby vzdělání sester, tak z hlediska praxe. Chtěli jsme ale, aby se současný systém zjednodušil. Ministerstvo zdravotnictví teď přišlo s návrhem, aby bylo možné, že by se zdravotničtí asistenti dovzdělali na vyšších odborných školách v takzvaném zkráceném studiu a aby po absolvování získali způsobilost k výkonu všeobecné sestry. Zatím není ještě úplná dohoda, jak dlouho by vzdělání mělo trvat, ale myslím si, že tento systém je kompromisní variantou, která je přijatelná. Zkrátí se doba vzdělávání, ale zároveň zůstane to, že sestřičky budou minimálně absolventkami vyšší odborné školy. Kromě toho ministerstvo navrhuje, že by se takto mohli dovzdělat i zdravotničtí záchranáři, kteří by po absolvování získali způsobilost k povolání sestry. Dnes je problém, že zdravotnický záchranář je specializovaný pracovník, který může dělat specializované činnosti, ale nemůže dělat základní ošetřovatelskou péči. Podobná situace by mohla být i u porodních asistentek. Hovoří se také o tom, že by se vzdělání dětské sestry dostalo už na pregraduální úroveň, tedy že sestry, které se stávají dětskými sestrami až po absolvování magisterského studia, by mohly být dětskými sestrami už po absolvování bakalářského studia. Tyto návrhy by měly přispět k urychlení nástupu zaměstnanců do nemocnic, ale není to řešení samospasitelné. Daleko větším problémem, proč sestry nechtějí pracovat v nemocnicích, jsou jejich nízké platy a obrovský objem práce,“ poukazuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

Přetěžování je dáno také tím, že personální vyhláška umožňuje, aby jedna sestra pečovala o vysoký počet pacientů. Ačkoliv se v ní hovoří o minimálních počtech, pro řadu nemocnic se čísla stala optimem. V současnosti se ovšem práce na úpravě této vyhlášky zastavila – nemá totiž cenu legislativně navyšovat minimální počet pracovníků ve zdravotnických zařízeních, když na jejich nabrání nemocnice buď nemají prostředky, nebo o volné místo nebude kvůli nízké odměně zájem.

 

Odbory i zaměstnavatelé chtějí skokové navýšení plateb za státní pojištěnce

Že je potřeba nezůstat jen u ministerského akutního řešení, zdůrazňuje také poslankyně Jana Hnyková (Úsvit). „Na nedávném semináři (více jsme psali zde, pozn. red.) zaznělo, že nedostatek sester je daný tím, že nejsou dobře ohodnoceny a nejsou jasně stanoveny kompetence na oddělení, protože tam sestra dělá všechno. Není to tedy jen o vzdělávání a nebude to lehké řešení. To, že sestry nějakým způsobem doplníme ze zdravotnických asistentů, je jedna cesta, ale není to cesta konečná. Musí se na tom intenzivně pracovat, a to nejen na vzdělávání, ale i na ohodnocení, aby bylo adekvátní k tomu, co vykonávají,“ podtrhuje Hnyková.

Co se týče výše ohodnocení, došlo sice loni i letos k pětiprocentnímu navýšení platů, to je však povinné jen v přímo řízených organizacích. Asociace českých a moravských nemocnic navíc tento týden označila kroky za nedostatečné. „V letech 2015 a 2016 započaté zvyšování platů zdravotníků o pět procent se ukázalo jako málo stimulující. V mnoha nemocnicích ani na toto zvýšení platů nestačily úhrady od zdravotních pojišťoven. K tomu, aby byl zvrácen trend směřující k rozpadu nemocniční péče, považujeme za nezbytné skokové zvýšení platů a mezd v nemocnicích, a to nejméně o 30 procent. K zajištění nezbytných prostředků lze toto zvýšení rozložit do tří let za podmínky, že jako celek bude předem dostatečně garantováno včetně nezbytných finančních zdrojů pro nemocnice,“ napsal v tiskovém sdělení předseda AČMN Eduard Sohlich.

Odbory i zaměstnavatelé už začali o navýšení usilovat minulý týden na zdravotnické tripartitě, kde neodsouhlasili ministerský návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce. Ministerstvo navrhlo úpravu výpočtu výše odvodu za státní pojištěnce změnou vyměřovacího základu a úpravou výpočtu. Změna by byla stanovena v novele zákona č. 592/1992 o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a to tak, aby zvyšování odvodu ze státního rozpočtu bylo postupné. Odbory i zaměstnavatelé však požádali o doplnění varianty, která by platby za státní pojištěnce navýšila na úroveň plateb osob bez zdanitelných příjmů (v současnosti 1242 korun měsíčně). Vzhledem k tomu, že nyní odvádí stát měsíčně 845 korun za svého pojištěnce, bylo by potřeba 33 miliard korun.

„Jsme si vědomi, že jde o skokový nárůst, ale myslíme si, že je pro státní rozpočet únosný. Je to o tom, jak si nastaví politická reprezentace své priority. Když může stát vyplácet miliardy za různé zmařené a nepovedené investice, tak dát peníze do plateb za státní pojištěnce je naprosto regulérní. V minulých letech se platby za státní pojištěnce nezvyšovaly a mezi roky 2010 a 2014 došlo ke zvýšení DPH a zásahu ČNB v souvislosti s posílením koruny, takže kdyby se peníze do zdravotnictví daly, byla by to vratka předcházejících opatření,“ argumentuje Dagmar Žitníková.

 

Stejný systém odměňování ve všech nemocnicích

Vedle toho, že budou pro příští rok odbory požadovat vyšší zvýšení, než jen pět procent, jednají také o opatřeních, která by bylo možné provést už letos. „Jednali jsme s ministry o tom, aby bylo možné vytvořit v nemocnicích nová pracovní místa a aby si nemocnice mohly požádat přes úřady práce o částky na jejich vytvoření už v průběhu letošního roku. Nejedná se jen o sesterská místa, ale i o pomocný zdravotnický personál jako ošetřovatelky a sanitáři,“ vysvětluje šéfka zdravotnických odborů.

V neposlední ředě pak odboráři usilují o to, aby se sjednotil způsob odměňování v jednotlivých nemocnicích. V současnosti je totiž rozdíl mezi dvěma sestřičkami, z nichž jedna pracuje v obchodní společnosti a druhá v příspěvkové organizaci, až šest tisíc korun měsíčně v neprospěch sestry v obchodní společnosti.

„Na tripartitě byl vznesen požadavek na sjednocení odměňování zvláště u nelékařských zdravotnických pracovníků v rámci republiky a příspěvkových a dalších organizací – tedy aby nevznikaly obrovské regionální a další rozdíly, které mě osobně zarazily. Chceme to řešit,“ přislíbil ve sněmovně náměstek Vymazal.

Michaela Koubová