Lékaři motolské nemocnice operovali vrozenou srdeční vadu šetrnou katetrizační metodou v místě, kde se před tím považoval za možný jen velký chirurgický zákrok. Pacientka ale klasickou operaci odmítla, takže chirurgové museli na přelomu srpna a září 2014 sáhnout k nestandardnímu řešení. Jeho výsledky na včerejším setkání s novináři představil Josef Veselka, přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Pacientka měla defekt síňového septa, tedy vrozené porušení přepážky mezi levou a pravou srdeční síní. Jde o nejčastější srdeční vadu, která se projevuje až v dospělosti. V dětství není odhalitelná běžným poslechem a mladého člověka nijak neomezuje. První příznaky se obvykle projeví ve čtvrté dekádě života. Kvůli poruše srdečního rytmu lidé pociťují bušení srdce nebo nepravidelnosti pulsu, mohou mít také dechové obtíže a otoky nohou.
U jednoduchých případů už není poměrně dlouho nutné, aby pacienti podstupovali několikahodinovou srdeční operace vyžadující napojení na mimotělní oběh. Od konce 90. let umějí lékaři uzavírat otvor takzvaným okludérem, což jsou dva disky spojené krčkem. Každý z nich je na jedné straně přepážky. Umisťují se do srdce prostřednictvím sondy zavedené v třísle do stehenní žíly. „Je to výkon bez jakékoliv anestezie. Člověk totiž nemá v srdci receptory, které by zaznamenávaly bolest, takže žádnou necítí. Průměrně tento výkon trvá 15 minut. V Motole jsme jich na septu síní provedli asi 300,“ řekl Veselka.
Případ třiasedmdesátileté lékařky Evy Charvátové byl unikátní nejen tím, že jí byly voperovány hned tři tyto záplaty. Jeden z otvorů byl totiž mimo střední část přepážky, kde se nachází tři čtvrtiny defektů. „Dosud se mělo za to, že když není defekt umístěn ve střední části, tak je nutná kardiochirurgická operace,“ uvedl lékař. Tvrdohlavost pacientky, která klasickou operaci z osobních důvodů odmítla, vyústila v unikátní zákrok. „Kdyby se takzvaně nesekla, tak bychom se báli to udělat. A nyní se zjistilo, že to může být technicky možné,“ dodal Veselka.
Výkon byl náročnější než standardní zákroky, trval tři hodiny. Pacientce, která problémy způsobené vrozenou srdeční vadou začala pociťovat až několik měsíců před zákrokem, se po něm ulevilo. „Řekla jsem panu profesorovi, že je mi o 75 procent lépe než před operací,“ řekla novinářům. Trápily ji pocity dušnosti, bylo jí na omdlení a hodně jí otékaly nohy.
Pokud je tato srdeční vada u dospělých diagnostikována včas, neznamená pro pacienta v dalším životě žádné omezení kromě několikaměsíčního užívání léků proti srážení krve. Pokud by otvor nebyl uzavřen a část krve by stále proudila jinudy, než má, zkrátila by se tím délka života pacienta, dodal lékař.
-čtk-
