Dvěma britským farmaceutickým gigantům se v uplynulém roce příliš nedařilo. Jaké vyhlídky mají GlaxoSmithKline (GSK) a AstraZeneca (AZ) letos? Každá z těchto dvou firem si našla trochu jinou cestu, jak se vyrovnat se ztrátami, způsobenými uplynutím doby patentové ochrany u starých léků, které byly obchodními trháky.
GSK se nedařilo, investoři ale mají důvěru
Po delší době, kdy se GSK příliš nedařilo, má být rok 2016 rokem, kdy dojde k oživení. Zatím však investorům moc spokojenosti firma nepřinesla – od roku 2012 totiž prodeje klesají, akcionářům klesl zisk na akcii o třetinu, s akciemi je to také špatné. Od roku 2014 zaznamenaly pokles o 14 procent, zatímco farmaceutický index akcií S&P vzrostl o třetinu.
Někteří investoři doufali, že nepříliš pozitivní vývoj společnosti změní příchod (Sira) Philipa Hamptona, ostříleného manažera na problémové společnosti, u kterého se očekávalo, že se stane novým ředitelem.
Ředitel Andrew Witty si však udržel důvěru představenstva a nadále společnost řídí. „Tato společnost má auru nenaplněného potenciálu,“ řekl jeden z TOP 20 investorů společnosti oslovený deníkem Financial Times: „Každopádně si myslíme, že nyní není vhodný čas na změnu kapitána lodě,“ dodal. Jiný z velkých investorů společnosti zase řekl: „Někteří lidé ztrácí trpělivost se strategií Wittyho, ale on má dobré předpoklady. Je velice schopný obchodník u ViiV (nová joint venture společnost, kam se přesunuly léky na léčbu HIV) a sektoru zdraví spotřebitelů,“ uvedl.
Proč se společnosti nedaří?
Hlavním důvodem, proč se této společnosti nedaří, je především propad prodeje nejprodávanějšího, ale už zastarávajícího léku na astma Advair. Výnosy z tohoto léku klesly od roku 2013 o značných 50 % z důvodů generické konkurence v Evropě, ale i cenové konkurence ve Spojených státech. Nyní společnost doufá, že rok 2016 bude rokem oživení.
Plán Wittyho, který je analytiky oceněn pozitivně, je založen na dosažení lepších tržeb z plicních léků Breo a Anoru, které však v prodejích zaznamenaly jen pomalý start.
V tomto roce se také dařilo lékům na HIV, nejlépe léku Tivicay, který patří k novým antivirotickým lékům. Další zvýšení příjmů by měly přinést vakcíny a oblast zdraví spotřebitelů, která se výrazně zvětšila po fúzi se společnosti Novartis.
Zdá se, že investoři novému plánu věří. Například analytici bankovního velikána Morgan Stanley minulý měsíc prohlásili, že po třech letech by se společnost měla odrazit ode dna a růst ziskovosti by měl být dokonce dvouciferný.
AstraZeneca sází na nová léčiva
Zajímavý je také osud dalšího pilíře britské farmacie, společnosti AstraZeneca, kde její ředitel Pascal Soriot, s roční mzdou 3,5 milionu liber, vsadil vše na léčiva, místo komplexní diverzifikace, ke které přistoupilo GSK. Společnost se snaží vyvinout nové léky, aby vyrovnala ztráty z patentové ochrany z některých nejprodávanějších léčiv.
Například lék Nexium, určený k léčbě pálení žáhy, nedávno ztratil výhradní právo na trhu v USA, podobný osud také v letošním roce čeká Crestol, což je lék na vysoký cholesterol a v roce 2017 také Seroquel (schizofrenie). Dohromady přitom tyto léky generovaly více jak 40 % tržeb v roce 2014.
Tato potřeba doplnit svou „lékárničku“ vedla k smršti nejrůznějších nákupů v hodnotě 10 miliard dolarů. Například společnosti narostlo portfolio respiračních léků koupených od japonské společnosti Takeda, které umožní okamžitý prodej na trhu USA, zatímco léky od biotechnologické společnosti ZS a Acerta byly získány se zaměřením na delší časový horizont.
Inovace a výzkum by mohly v dalších letech přinést kýžené ovoce. Výzkumy léků Lynparza na rakovinu vaječníků a Tagrisso (rakovina plic), byly zahájeny v uplynulém roce s tím, že by se mělo blížit několik dalších trháků.
Optimistické vyhlídky do budoucna vedly k tomu, že společnost nepřijala nabídku na odkup za 69,4 miliardy dolarů od společnosti Pfizer v roce 2014. Podle ředitele Soriota je společnost na dobré cestě zvýšit své příjmy o tři čtvrtiny na 40 miliard dolarů do roku 2023. „Uslyšíte lidi říkat ´dělají tyhle akvizice kvůli tomu, protože už vypadli z formy´. My jsme však ve skvělé formě a tyhle akvizice děláme s cílem být na vrcholu,“ uvedl Soriot.
Obnova produktového portfolia však přichází v těžkých časech. Analytici UBS odhadují, že společnost utratila v roce 2015 5,5 miliard dolarů na výzkum a vývoj, což je o 10 procent více, než se předpokládalo na začátku roku.
Arsen Lazarevič
Tento článek vyšel na našem sesterském webu Ekonomický deník.
