Místo rychlé smrti chronické onemocnění nebo dokonce v některých případech choroba s nadějí na vyléčení. Takovou změnu by mohla znamenat kombinace včasného záchytu a nových léčebných metod, zejména imunoterapie, u pacientů s rakovinou plic. V ČR ovšem i nadále zůstávají největší rezervy v rámci prevence – podle aktuálních údajů jsou totiž jen v šesti procentech případů pacienti s rakovinou plic nekuřáci. Shodli se na tom odborníci v rámci 15. ročníku Středoevropské konference o plicní rakovině.
„Zdá se, že se v posledních letech začínají rozevírat nůžky mezi nově zjištěnými případy a úmrtností, není to ale nic uspokojivého. Dostali jsme se z mortality 90 procent na 80 procentní úmrtnost. Stále je tedy co zlepšovat. Proto je třeba hledat cesty v prevenci, diagnostice i léčbě. Hlavní věc, kterou bychom chtěli předávat lidem, je poselství, že plicní rakovina je z naprosté většiny preventabilní onemocnění a způsobujeme si ho sami. Ukazuje se, že pouze šest procent pacientů s plicní rakovinou jsou nekuřáci – všechno ostatní jsou těžcí kuřáci,“ přibližuje docentka Milada Zemanová z Onkologické kliniky 1. LF a VFN.
Právě preventivní opatření jsou přitom zřejmě hlavním důvodem, proč začal v USA jako v první zemi klesat trend výskytu rakoviny plic u žen. A i když člověk kouří většinu života, odborníci jednoznačně doporučují, že skončit má smysl vždycky – několikanásobně tak sníží riziko, že se u něj rakovina objeví.
Tato pro systém nejlevnější a nejefektivnější prevence však u nás zatím selhává. I když bychom ale dostali podíl kuřáků v populaci na nulu, rakovina plic nebude minulostí. S tím, jak se za hranicemi daří zlepšovat primární prevenci, stoupá podíl nekuřáků mezi pacienty.
„Bohužel rakovina plic je spojena s určitým stigmatem, a to tím, že touto nemocí trpí pouze kuřáci. Není to ale pravda – v současné době je v USA 20 procent pacientů, kteří byli diagnostikováni s rakovinou plic, nejsou kuřáci a jsou čím dál mladší. V této oblasti ale dochází k obrovským pokrokům a jsme na dobré cestě k tomu, abychom rakovinu plic pro některé skupiny pacientů změnili v chronickou nemoc. Doufám, že se tak stane v krátkém časovém úseku. Jsme také na cestě k tomu, že tu bude potenciál některé pacienty vyléčit na základě personalizované léčby,“ podotýká profesor Fred Hirsch, přednosta onkologického oddělení Coloradské univerzity v Denveru.
Rizikovými faktory jsou vedle kouření dietetické návyky, pohyb na čerstvém vzduchu a také genetika. „Dokonce se uvažuje o tom, že rakovina plic je u kuřáků úplně jiná choroba než u kuřáků,“ zmiňuje profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. LF a VFN.
Jediný screening mají v USA. Pro nás je cenově nedostupný
Ačkoliv lékaři doufají v lepší zítřky, faktem nyní je, že nemoc ani nedokážeme diagnostikovat včas, natož ji vyléčit. „Rakovinu plic neumíme ani moderními prostředky řádně detekovat v časných fázích, kdy to ještě není otázka těch drahých a stále lepších cílených léků, ale věc chirurgů nebo radioterapeutů. Většina záchytů je dnes ve stadiu čtyři. Chtěli bychom, aby přibývalo záchytů ve stadiu jedna a dvě, ale neděje se tak – spíše klesají, což je výsledek preciznější medicíny. Dnešní vyšetřování nám říká více o tom, že nádor není jen v plicích, ale i v jiných lokalitách, třeba v nadledvinách, játrech nebo uzlinách. Pacienti o tom ale nevědí, protože když už se rakovina plic prezentuje, jde většinou o pozdější stadia. Bývají to chronické kašle, dušnosti a bolesti na hrudníku, které ale mívají pacienti se všemi plicními onemocněními, takže si jich všímají, až když jsou vážnější. Mnohem častěji ale mezi námi chodí pacienti, kteří nemají žádné příznaky a mají třeba uzel na plicích,“ popisuje Vítězslav Kolek, přednosta plicních onemocnění a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc.
Zatím tedy nemáme k dispozici levné screeningové vyšetření, které by umožnilo zachytávat pacienty v časných stadiích. Podle profesora Kolka se sice Česká republika zviditelnila v 80. letech, kdy měla systematické práce ohledně skiagramů hrudníku a dařilo se tak detekovat více časných stadií, bohužel to ale nevedlo k prodloužení života v dalších fázích nemoci.
„Nejreálnějším postupem je provádění nízkoenergetického CT. Do budoucna možná budeme detekovat karcinom plic z krve a dokonce i z vydechovaného vzduchu. Na to si ale musíme počkat,“ říká Vítězslav Kolek.
V současnosti funguje jediný screening od letošního ledna v USA. Tam totiž v rámci výzkumu zjistili, že když jdou těžcí kuřáci na CT vyšetření ve třech letech za sebou, daří se u nich zredukovat úmrtnost na karcinom plic o 20 procent. Když byl tento výzkum zveřejněn, po dlouhé debatě Američané rozhodli, že se tento systém stane součástí národního pojištění.
„Pro ostatní státy je to bohužel velmi těžko realizovatelné a nemáme zatím nic jiného. Pro srovnání: tento systém zabrání jednomu úmrtí na základě 320 vyšetření. Oproti tomu u karcinomu prsu je k záchraně života potřeba 1300 vyšetření, u kolorektálního karcinomu je to 817 endoskopií. Z tohoto pohledu je toto neinvazivní vyšetření výhodné, bohužel ale není výhodné cenou. Ta je násobně vyšší než u ostatních screeningů,“ konstatuje profesor Kolek s tím, že u nás je zatím klasická diagnostika bronchoskopie a odběr materiálu punkčními technikami.
Budoucností je personalizovaná léčba
A jaké jsou další novinky představené na právě proběhlém kongresu? „Ve včasné diagnostice došlo k pokrokům v oblasti molekulární diagnostiky a také v jejím monitorování. Proto budeme v roce 2017 zavádět nový systém, který bude přesnější. Co se týče moderní péče, máme tu cílenou léčbu a imunoterapii, která v současnosti přináší velkou změnu. Pak tu máme biomarkery, v jejichž souvislosti se vede debata o tom, jaké prediktivní faktory pomáhající identifikovat pacienty, kteří budou z nové léčby nejvíce profitovat, můžeme určit. Velkým tématem je také cenová dostupnost léčby,“ uvádí profesor Robert Pirker z Lékařské univerzity ve Vídni.
Základními pilíři léčby v časných stadiích (v nichž je ale bohužel, jak bylo výše řečeno, zachyceno jen malé procento nemocných) jsou chirurgie a radioterapie, k nim se pak přidává chemoterapie, cílená léčba a nově imunoterapie. Zatímco chemoterapie je zaměřena na proliferující buňky a cílená léčba míří na nádorové buňky, imunoterapie působí pomocí vlastního imunitního systému, který by pak měl nádor zbrzdit.
„Léčba začíná být čím dál tím složitější a ukazuje se, že v budoucnosti by měla být každá léčba pro každého pacienta víceméně unikátní. U pokročilých nádorů stále nejsme nemocné schopni dlouhodobě vyléčit, ale imunoterapie nám možná křivku narovná a umožní část nemocných dostat do dlouhodobého výsledku léčby,“ říká profesor Luboš Petruželka.
Česko bylo v roce 2012 ve výskytu rakoviny plic na osmém místě na světě. Ročně u nás bývá diagnostikováno přes šest tisíc nových pacientů, více než pět tisíc ročně pak na tuto nemoc zemře. Celosvětově se rakovina plic každý rok objeví u 1,8 milionu lidí, 1,6 milionu jich chorobě podlehne. Obecně platí, že více jak pět let žije necelá pětina pacientů. Právě proto byl v posledních dnech spuštěn web 80procent.cz, který na problematiku upozorňuje.
Michaela Koubová
