Na jednu stranu jsme i ze strany Světové zdravotnické organizace kritizováni za vysoké užívání tabáku a alkoholu mezi mládeží, na druhou stranu dáváme na primární prevenci rok od roku méně peněz. Loni šlo na tuto oblast necelých 40 milionů korun, což jsou tři procenta prostředků na protidrogovou politiku. Při představování aktuálních dat z výroční zprávy o stavu ve věci drog v ČR to včera řekl Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je to právě mládež, její spotřeba drog a lhostejnost společnosti vůči ní, které mají být nejdůležitějším bodem protidrogové politiky v příštích letech.
Obtížná dostupnost některých služeb, nerovnoměrné pokrytí krajů či substituční léčba pro většinu pacientů z vlastní kapsy – to jsou vedle malých prostředků na prevenci jedny z hlavních problémů, které trápí odborníky z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Spotřeba drog je přitom u nás poměrně stabilní – bohužel, zvláště co se týče měkkých drog, stabilně vysoká.
„Problém užívání alkoholu a tabáku mezi dětmi do 15 let a mladistvými je výrazný, od roku 1995 nám tyto parametry stouply o sto procent. Pokoušíme se s tím něco dělat – národní strategie se loni a letos rozšířila o hazard, alkohol a tabák. V létě a na podzim k nim byly schváleny tři akční plány. Pokusili jsme se to vydefinovat finančními prostředky, něco jsme vygenerovali i na oblast hazardu, takže doufáme, že příští trend nebude tak špatný, jak ho vidíme nyní,“ říká Jindřich Vobořil s tím, že toleranci společnosti k užívání návykových látek u mladistvých považuje za hlavní téma. Šlo také o jednu z oblastí, které v minulém týdnu ostře kritizovali odborníci ze Světové zdravotnické organizace, kteří vystoupili na sněmovním semináři věnovaném spotřebě alkoholu a tabáku v ČR.
Protikuřák zřejmě dnes ve sněmovně
Právě dnes by se přitom ve sněmovně měly v prvním čtení projednávat dva zákony, které oblast upravují, a to zákon o hazardu a hlavně zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tzv. protikuřácký zákon, který má nahradit stávající zákon 379/2005). „Jako jeden ze sporných bodů nového zákona vnímám stanovisko, že kraje nemusí, ale jen mohou jmenovat svého koordinátora. Role krajských koordinátorů pro zajištění funkčnosti protidrogové politiky a zejména sítě služeb pro závislé je ale nepostradatelná a bez nich by se mohl celý systém na lokální úrovni významně oslabit,“ obává se Vobořil. V současnosti je funkce krajského koordinátora zřízena ve všech krajích kromě Moravskoslezského, loni funkci na plný úvazek vykonávalo sedm koordinátorů.
Zákon obsahuje také opatření zaměřená proti konzumaci alkoholu mezi mladistvými. Česká obchodní inspekce by tak nově měla mít možnost v případě, že zjistí prodej alkoholu osobám mladším 18 let, danou provozovnu uzavřít až na dva dny. „Tento krok vnímám jako užitečný. Současné sankce v této oblasti jsou nízké a prodej alkoholu dětem a mladistvým probíhá dál bez problému, a to i přes varování, že mohou provozovny očekávat kontroly, což potvrdila tzv. akce alkohol, na které se nyní spolupodílíme s Policií ČR,“ dodává Jindřich Vobořil. Během listopadových kontrol bylo totiž odhaleno téměř 300 osob mladších 18 let, které požily alkohol, přestože prodejci byli o kontrolách informováni dopředu.
Drogy jsou nejběžnější u návštěvníků tanečních akcí
Co se týče změn na poli nelegálních drog, je možné od začátku loňského roku možné měnit seznam omamných a psychotropních látek pouze přes vládu, není tedy již nutno změnu posílat do parlamentu. Poslední rozšíření seznamu přitom proběhlo k 1. říjnu (více jsme psali zde).
Ačkoliv je spotřeba tabáku a alkoholu mezi mladistvými je vysoká, lepší trendy jsou vidět v užívání marihuany. Tam totiž v posledních zhruba třech letech užívání klesá. Obecně má přitom zkušenost s konopnými drogami kolem 11 procent populace, mezi mladými dospělými ve věku 15 až 34 let je v posledním roce užila zhruba čtvrtina. U ostatních drog jsou čísla mnohem nižší, např. extázi užily v posledních 12 měsících čtyři procenta mladých dospělých.
„Existují ale podskupiny populace, které mají i ve skupině mladých dospělých s drogami ještě větší zkušenosti. Účastníci tanečních akcí mívají o jeden řád více zkušeností zejména s drogami, které se na takovýchto akcích vyskytují,“ podotýká Viktor Mravčík. Konopné drogy tak užilo v posledním roce přes 70 procent účastníků zábav, v posledním měsíci 42 procent. Celkem 44 procent mělo v posledním roce extázi, 34 procent halucinogeny a 23 pervitinu a kokainu.
V posledních letech roste užívání pervitinu
Špatnou zprávou pak je, že v posledních několika letech roste užívání opioidů a hlavně pervitinu. „Částečně je to projev šíření pervitinu mimo skupinu tvrdých dlouhodobých injekčních uživatelů do prostředí zábavy. Populace, kterou odhadujeme, tak má možná méně rizikové charakteristiky. Pervitin je zkrátka populární droga a jeho dostupnost je vysoká,“ vysvětluje Mravčík.
V poslední době se také objevuje zneužívání léků – opioidních analgetik, případně se objevuje domácí výroba drog z léků obsahujících opioidy. Naopak nové syntetické drogy zůstávají na okraji zájmu a případně je doplňkově užívají problémoví uživatelé pervitinu. Odborníci však přesto oblast chtějí bedlivě sledovat, protože může představovat ještě větší riziko než např. heroin.
Pokud se drogově závislý rozhodne (anebo musí) vyhledat pomoc, hodně závisí na tom, kde žije. Poměrně dobře dostupné jsou v ČR nízkoprahové harm reduction programy, horší je to s ostatními typy specializovaných adiktologických služeb. „Obecně je problémem nedostatečné financování, kvůli kterému dochází k omezování jednotlivých činností a provozní doby a také ke snižování časové dotace na práci s klientem. Nedostatek financí je zároveň příčinou nízkého počtu psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů ochotných pracovat s cílovou skupinou uživatelů návykových látek,“ podotýká Mravčík.
Problém je navíc v tom, že služby nejsou rozprostřeny po republice rovnoměrně. Nejvíce podfinancovaná je přitom protidrogová politika v Ústeckém kraji. „Distribuce nemusí odpovídat výskytu problému problémového užívání drog. V mapách týkajících se injekčního užívání drog dominuje Praha a Ústecký kraj, ale v mapě geografické distribuce prostředků je Ústecký kraj ve srovnání s ostatními poměrně podfinancovaný,“ dodává Viktor Mravčík.
Peníze na léčbu prodejem na černém trhu
A jak je to s lidmi, kteří se ze závislosti snaží dostat prostřednictvím substituční léčby? „Poslední tři roky jejich počet stagnuje. Možná jsme dosáhli kapacity jednak v dostupnosti programů, ale také ve finančních možnostech. Na metadonu je asi 700 osob z 4000 v substituci, zbytek je na buprenorfinových přípravcích, kam patří i přípravek Subuxone. Jeho úhrada je ale velmi komplikovaná, takže si většina uživatelů musí preparát hradit sama z vlastní kapsy. Jde ale o tisícové až desetitisícové částky měsíčně, které pacienti na substituci uhradí z vlastní kapsy. To není příliš povzbudivé, protože jsou nuceni k tomu, aby si na předpis obstarávali více než spotřebují a přebytek prodávali na černém trhu za vyšší částky, z nichž pak financují svou účast v substituční léčbě,“ vysvětluje šéf protidrogového monitorovacího střediska.
Plnou úhradu má dnes jen zmiňovaný Suboxone, tím ale dle srpnových čísel léčily v ČR na pojišťovnu jen čtyři zařízení, v jejichž péči takto bylo 75 pacientů. Loni pak dala VZP na léčbu 160 pacientů dva miliony korun, celkové náklady na substituci se ale vyšplhaly na 60 milionů. Více jsme psali zde.
S penězi souvisí také další překážka, která drogově závislým brání v návratu do běžné společnosti. Dle průzkumu monitorovacího střediska totiž bylo loni zadluženo až 95 procent klientů adiktologických služeb. Většinou přitom šlo o dluhy na zdravotním pojistném a pokutách, obvykle do výše 250 tisíc korun. Protože však značná část problémových uživatelů drog nedosáhne na podmínky osobního bankrotu a má na svůj majetek či plat uvalenou exekuci, je pro ně výhodnější buď pracovat nelegálně, anebo vůbec. „Zadlužený uživatel drog tak nemá motivaci pracovat a na splacení dluhu se podílet. Současně ale víme, že abstinující bývalí uživatelé drog by byli za podpory pomáhajících služeb poměrně dobře zaměstnatelní,“ upozorňuje Viktor Mravčík.
Nejméně peněz jde na prevenci tabáku a alkoholu
Loni šlo na protidrogovou politiku 1,25 miliardy korun, z toho 80 procent bylo ze státního rozpočtu, zbytek z krajů a obcí. I když v roce 2013 šlo na tuto oblast 469,6 milionu, nárůst je pouze zdánlivý. Do výdajů totiž byly nově započítány výdaje na domovy se zvláštním režimem v souhrnné výši 37,1 milionu korun, výdaje policie mimo Národní protidrogové centrály ve výši 559,5 milionů korun, výdaje na sociální firmy 1,2 milionu a 3,2 milionu na projekt zahraniční spolupráce. U obsahově srovnatelných výdajů vzrostla položka u MPSV, ministerstva zdravotnictví a Národní protidrogové centrály. „V rozpočtu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky se daří prostředky zvyšovat – teď se zdá, že na příští rok budou navýšeny asi o 30 milionů korun, a to zejména na akční plán v oblasti hazardního hraní,“ říká Mravčík.
Podle typů služeb ovšem došlo k dalšímu meziročnímu poklesu výdajů na prevenci, navýšeny ale byly alespoň prostředky na služby harm reduction a následnou péči. „Už několik let mě trápí, že je zde malá vůle uvolnit větší finance zejména na prevenci, ale také na léčbu. Téma podfinancování je znova a znova otevíráno, ať už mnou či kolegy odborníky, ale finanční prostředky, kterými disponujeme, jsou stále velmi nízké,“ komentuje národní koordinátor Vobořil. „Ze 40 milionů jde většina na programy týkající se nelegálních drog. U těch, které se týkají alkoholu nebo tabáku, jsou částky velmi malé,“ uzavírá Mravčík.
Michaela Koubová
