Ministerstvo zdravotnictví chce podpořit preventivní programy související s HIV/AIDS. Po letech, kdy byly finance na tuto oblast značně osekány, se začínají vracet na úroveň, na níž byly před osmi roky. Důvodem je zejména to, že počet nově diagnostikovaných každoročně roste. Před Evropským týdnem testování na HIV, který začíná dnes a potrvá do 27. listopadu, to oznámil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a hlavní hygienik Vladimír Valenta.
„V okamžiku nástupu na ministerstvo jsem zjistil, že problematika HIV je velmi podceňována a že byly osekány veškeré výdaje ministerstva na tento program. Celkem se vynakládaly tři miliony korun ročně. Postupně se snažíme tuto částku navyšovat, a to jak dotacemi pro naše přímo řízené organizace, tak dotačními programy obecně pro organizace, které se prevencí a léčbou HIV zabývají.
Letos to bylo 11 milionů korun, příští rok je vyčleněno 19 milionů korun a já si myslím, že to není konečné navýšení. Díky těmto dotacím se jen za poslední rok podařilo zřídit šest nových poraden a zvýšit jejich počet z 23 na 29, konkrétně jde o Brno, Ostravu, Olomouc, Pardubice, Klatovy a Tábor. Budeme v tom pokračovat i příští rok, kdy je naším cílem, aby vzniklo minimálně šest dalších poraden a dostupnost testování se zvýšila,“ vysvětluje ministr Němeček. Podle Vladimíra Valenty by pak do konce tohoto roku ještě měla vzniknout jedna poradna v Karviné.
V Česku bylo během posledních 30 let celkem 2567 nakažených HIV, z toho 450 již onemocnělo AIDS (od roku 1985 u nás na AIDS zemřelo 233 lidí). V posledních letech přitom stoupá počet nových případů HIV infekce – zatímco v roce 2004 se objevilo 72 nových případů, loni jich bylo 232. „Když dopočítáme letošní údaj 213 nových případů do konce října, lze odhadnout, že vzestupný trend bude dále pokračovat a dostaneme se na hodnoty v posledních dvou letech,“ přibližuje Vratislav Němeček, vedoucí Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS. Rostoucí počet případů je částečně spojen i s tím, že prevenci nebyla v uplynulých letech věnována pozornost.
Mohlo by vás zajímat
Před HIV nás ochrání hormonální antikoncepce, myslí si třetina školáků
Co už bylo v rámci prevence uděláno? Dosud byly vydány informační letáky a výchovné materiály pro školy, proběhlo školení pracovníků v poradnách a besed na téma HIV a pohlavně přenosných chorob se zúčastnilo přes šest tisíc dětí a dospívajících. Že osvěta na školách skutečně je potřeba, dokázalo letošní šetření Státního zdravotního ústavu mezi žáky 7. až 9. tříd a na středních školách. To ukázalo, že si polovina žáků myslí, že se nemocí lze nakazit ze záchodového prkénka, třetina se pak dokonce domnívá, že před nákazou je ochrání hormonální antikoncepce. Mezery měli žáci také v tom, kdy by si měli po rizikové situaci zajít na test nebo co je to profylaxe. Už v takto mladém věku pak byly zaznamenány předsudky vůči HIV pozitivním lidem.
„Prostředky jsou využívány na zdravotně-osvětové aktivity a informační kampaně, ale také na anonymní bezplatné testování,“ říká hygienik Valenta s tím, že pro příští rok bude částka pro přímo řízené organizace zvýšena z letošních šesti na osm milionů korun, další dotace se pak mají zvednout z pěti na 11 milionů. Díky tomu chce ministerstvo obnovovat síť poraden, kterých bylo zhruba před deseti lety v Česku kolem 80.
Naprostou většinu nakažených tvoří muži
Ačkoliv jsme si ale v posledních letech, co se týče nových případů, pohoršili, stále zůstáváme mezi evropskými zeměmi s nízkým výskytem (do roku 2012 jsme spadali do kategorie s nejnižším výskytem). Naprostá většina nakažených jsou přitom muži, jejichž podíl mezi nově diagnostikovanými stále roste. Zatímco před dvaceti lety tvořili 65 procent nově nakažených a před deseti lety necelých 78 procent, letos už je to přes 92 procent.
U nás se choroba přenáší ve většině případů sexuální cestou, kdy z letošního počtu nově zjištěných HIV pozitivních se 76 procent nakazilo homosexuálním či bisexuálním způsobem přenosu, za 16 procenty stál heterosexuální styk a u většiny zbylých případů nebyl způsob přenosu jasný; pouze dva lidé se nakazili při injekčním užívání drog. „V podílu homosexuálního a bisexuálního přenosu se v Evropě se dostáváme na první místa. U injekčních uživatelů drog je situace dlouhodobě stabilizovaná,“ podotýká Vratislav Němeček. Dodává přitom, že výrazně vzrůstající trend mají u mužů i další pohlavně přenosné choroby.
Celkem je na světě 37 milionů HIV pozitivních, a to zejména v Africe, Asii a Americe. Také proto se objevují obavy z vyššího výskytu v souvislosti s uprchlickou krizí, podle ministra Němečka jsou ale čísla HIV pozitivních uprchlíků zanedbatelná. „V letošním roce bylo zaregistrování pět HIV pozitivních osob v rámci screeningu v azylových zařízeních. Předpokládáme ale, že v testování budeme i v dalších letech pokračovat,“ říká Svatopluk Němeček. Cizinci s dlouhodobým pobytem ovšem tvoří poměrně velkou část nově diagnostikovaných – v posledních letech jde obvykle o 25 až 30 procent.
Letos se testuje i na žloutenky
Týden testování se koná už potřetí (jak v ČR, tak v Evropě) a je do něj zapojeno 56 zemí. V Česku se v jeho rámci budou celý týden na 61 místech provádět bezplatné testy na HIV – loni se takto nechalo otestovat na tisíc lidí. Letošní novinkou navíc je, že se nebudou provádět jen testy na HIV, ale také na žloutenku typu B a C.
Právě vyšetření na vlastní žádost, kterých je kolem 15 tisíc ročně, mají největší záchyt – takto se přijde zhruba na polovinu nově zjištěných případů. Druhým nejčastějším způsobem, jakým se na HIV pozitivitu přijde, je klinická diagnóza. Vyšetření tedy indikuje lékař, který pojme podezření, že by se mohlo jednat o infekci HIV. Takovýchto vyšetření se provede kolem sta tisíc ročně. Poměrně malé procento pak odhalí preventivní vyšetření, kterých se loni provedlo cca 80 tisíc.
Velmi vysoké je bohužel procento těch, kdo přicházejí pozdě a jsou odhaleni, až když se u nich rozvine AIDS. Těch je v posledních letech okolo 70 až 80 procent. Lidí, kteří jsou HIV pozitivní, ale nevědí o tom, ale u nás naštěstí není tolik. „Modernější modely říkají, že nepoznaných případů je zhruba 1,3 až 1,4 krát více než poznaných. Určitě to nejsou čísla jako pěti či desetinásobek,“ uzavírá Vratislav Němeček.
Michaela Koubová
