Anglii zřejmě v příštím měsíci čekají tři dny stávek mladých lékařů. Důvodem je požadavek ministra zdravotnictví Jeremyho Hunta na zdravotní služby poskytované sedm dní v týdnu a s tím související změny ve smlouvách lékařů. Podle ministra totiž kvůli personální obsazenosti nemocnic o víkendech přijde o život 11 tisíc lidí ročně. Debata se nyní strhla i kolem toho, nakolik pacienty ohrozí plánované stávky. Podle studie včera vydané v časopise BMJ ovšem protestní akce nemocné vážně neohrozí.
1. prosince se angličtí pacienti budou dost možná muset obejít bez plánovaných vyšetření a zákroků v nemocnicích, 8. a 16. prosince pak dokonce mladí lékaři chystají úplnou celodenní stávku. Důvodem jsou obavy, že změny plánované ministrem Huntem budou znamenat více práce za méně peněz i menší bezpečí pro pacienty. Posílení víkendových služeb při stávajícím počtu personálu totiž podle nich bude znamenat buď větší množství služeb, anebo oslabení počtu personálu v týdnu (více jsme psali zde, zde či zde).
V tuto chvíli to ale vypadá, že stávka ještě není nevyhnutelná. Ve středu totiž Hunt změnil názor a rozhodl se, že bude s lékaři jednat. „Jakákoliv jednání jsou lepší než stávky,“ napsal ministr šéfovi Britské lékařské společnosti Marku Porterovi. Od včerejška tak probíhají jednání, která by mohla plánovaným akcím zabránit. Podle Hunta navíc vláda na příští rok vyčlenila 3,8 miliardy liber na zavedení sedmidenních zdravotních služeb.
Stávku podle průzkumu Britské lékařské společnosti podporuje a chce do ní jít 98 procent lékařů, dvě procenta jsou proti. Společnost oslovila 37 tisíc lékařů, do hlasování se jich zapojily tři čtvrtiny. V Anglii přitom působí 45 tisíc mladých lékařů. Pokud se tedy Jeremy Hunt s lékaři nedomluví, dá se předpokládat, že se do úterní 24hodinové stávky, kdy se bude poskytovat pouze akutní péče, zapojí velká část nemocnic.
Už teď se na protest chystají např. mladí lékaři z exeterské nemocnice, kde zároveň připravují plán zajišťující bezpečnost pacientů. „Jediné ujištění, které vám mohu dát, je to, že neočekávám problémy ve smyslu bezpečnosti. Podíváme se na to, zda budeme muset omezit činnost, což zřejmě v některých oblastech bude třeba,“ uvedla pro Exeter Express and Echo generální ředitelka nemocnice Angela Pedder.
Úmrtnost může při stávce dokonce klesat
Právě ohledně bezpečnosti mohla včera Brity uklidnit studie amerických vědců z Harvard Medical School a bostonské Brigham and Women´s Hospital zveřejněná v časopise BMJ. Podle ní totiž ve vyspělých státech během stávek nestoupá počet úmrtí. „Akce by ale měly být zorganizovány tak, aby se nedotýkaly bezpečnosti pacientů,“ uvádějí autoři studie David Metcalfe a jeho kolegové.
Podle studie úmrtnost při dřívějších stávkách ve většině případů ve vyspělých státech buď zůstávala stejná, nebo dokonce klesala. Při analýze kalifornské pětitýdenní stávky lékařů v roce 1976, kdy byla poskytována pouze akutní péče, se ukázalo, že se úmrtnost pomalu snižovala. Ani při stávce 73 procent lékařů v Jeruzalémě v roce 1983 nebyla zaznamenána vyšší úmrtnost pacientů, podobně tomu bylo i při devítidenním protestu mladých lékařů ve Španělsku v roce 1999 nebo při čtyřtýdenní stávce většiny chorvatských lékařů v roce 2003.
Důvodem nezvyšování úmrtnosti je podle odborníků to, že ve vyspělých zemích bývá při stávkách zachována akutní péče. Někdy je dokonce důsledkem zlepšení akutní péče, protože může být ve službě více starších zkušených lékařů, jak tomu bylo například při stávce ve Španělsku. Snížení úmrtnosti pak dle autorů studie může být způsobeno tím, že se odkládají plánované zákroky. V úvahu přichází také to, že jsou lékaři při stávkách lépe odpočatí.
Jediný zaznamenaný případ stávky, při níž se úmrtnost zvýšila, se odehrál v roce 2010 v Jižní Africe. Tehdy ovšem dvacet dní stávkovali nejen lékaři, ale i sestry, takže ve finále obstarávala 5,5 milionu lidí jedna nemocnice.
Dopad na kvalitu života pacientů či mínění o lékařské profesi je nejasný
Jak ovšem upozorňuje BMJ, bylo by naivní si myslet, že pacienti stávku nijak nepocítí. Žádná studie například doposud neprozkoumala vliv stávek na kvalitu života pacientů či dopad na důvěru v lékařskou profesi.
„Někteří lékaři budou vždy cítit, že se stávky zásadně neslučují s jejich profesionálními povinnostmi, a to právě kvůli nevyhnutelnému dopadu na pacienty. Přesto ale mohou být lékaři ve vyspělých zemích díky jasným důkazům ujištěni, že pacientům během stávek nebude způsobena závažná újma, a to díky zajištění akutní péče,“ uvádí David Metcalfe a jeho kolegové.
Nespokojenost lékařů ovšem nevyvolávají jen postoje Jeremyho Hunta. Namíchl je také profesor Bruce Keogh, lékařský ředitel NHS Anglie. Ten se totiž lékařů plánujících stávkovat zeptal, zda budou do hodiny k dispozici v případě, že dojde k podobnému útoku jako v Paříži. Na začátku tohoto týdne ho kvůli tomu tři tisíce mladých doktorů nařkly, že zneužívá hrozby terorismu k politickým účelům.
„Narážka na to, že se lékaři nevrátí do práce v případě tak zásadního incidentu, jako je teroristický útok, není v souladu s povinností mladých lékařů sloužit veřejnosti. Zneužití hrozných útoků v Paříži, abyste vyjádřil své obavy, je velmi neuctivé k těm, kdo přišli o život, k jejich rodinám a přátelům. V době, kdy celý národ truchlí, není zneužití událostí k politickým účelům v souladu s důstojností, jakou bychom čekali od lídra v oblasti medicíny,“ napsali mladí lékaři Keoghovi v dopise, který zveřejnil deník The Independent.
-mk-
