Kmen viru H1N1 (lidově viru prasečí chřipky) byl ve vakcínách namixován správně. Proto zůstal stejný i pro letošní sezónu. Foto: RGF Environmental Group. Inc

Vakcína proti chřipce: zklamání i naděje

Chřipková sezóna 2014/2015 se vědcům, kteří navrhují optimální složení vakcíny, nevyvedla. V USA měla 22procentí účinnost a v Evropě dokonce pouze tříprocentní. Světová zdravotnická organizace (WHO) tentokráte rázně změnila její „namixování“. Bude v sezóně 2015/2016 úspěšnější? Přestože převažuje mírná skepse, odborníci i ministři zdravotnictví vyspělých zemí nemají pochybnosti o prospěšnosti vakcinace a vyzývají občany: už brzy se nechejte očkovat! A mezitím se objevily nadějné výsledky vývoje univerzální vakcíny, která by se vypořádala se všemi kmeny viru najednou a nemusela by se měnit každou sezónu. Její účinnost je prokázána u myší a opic.

 

Virus chřipky je proměnlivý. Znaky, které se nacházejí na jeho povrchu, tzv. antigeny, podle nichž buňky našeho imunitního systému virus poznají a mohou jej pak zneškodnit, se neustále mění. Každým rokem proto WHO doporučí, jak mají vypadat kmeny dvou typů chřipkových virů A a jednoho typu B (případně dvou typů B). V posledních letech vakcína spolehlivě pokrývala cirkulující kmeny, což v praxi znamenalo, že byla účinná minimálně u více než 50 procent případů. Virus však mutuje, někdy na poslední chvíli, kdy už není čas zareagovat.  To se stalo v sezónně 2014/2015, kdy se nepodařilo trefit antigeny správně u kmenu H3N2. Jak uvádějí britské zdroje, vakcína zabránila rozvoji symptomů chřipky u tří ze 100 očkovaných lidí, a to je nezvykle málo. Přesto i za této situace se doporučovalo očkovat. Už proto, že účinkovala dobře proti ostatním dvěma kmenům chřipky tzv. prasečí chřipky (H1N1) a chřipky typu B.

Zmutovaný kmen H3N2 zabíjel zejména starší lidi. „Vidíme zvýšený počet úmrtí, pravděpodobně nejvyšší od sezóny 2008/2009. Jsem si jist, že k tomu přispělo, že vakcína není tak účinná jako obvykle bývá,“ prohlásil v BBC profesor Nick Phin. „Během poslední dekády se kmeny chřipky ve vakcíně shodovaly s těmi, které pak cirkulovaly, a proto je důležité, aby výsledky uplynulé sezóny neodradily lidi z rizikových skupin od vakcinace teď anebo v budoucnosti,“ zdůraznil pro BBC dr. Richard Pebody, který má chřipku na starosti v anglickém úřadu pro veřejné zdraví.

Vakcína proti chřipce pro sezónu 2015/2016

Doporučení pro severní polokouli

(WHO, přejato v Evropě i v USA)

trojvalentní vakcína

 A/California/7/2009 (H1N1)pdm09-like virus;

 A/Switzerland/9715293/2013 (H3N2)-like virus;

a B/Phuket/3073/2013-like virus.

U čtyřvalentní se přidává ke třem výše uvedeným ještě

B/Brisbane/60/2008-like virus.

Nové složení vakcíny

WHO stanovuje složení vakcíny každým rokem vždy v únoru. Farmaceutické firmy ji pak vyrobí obvykle do konce srpna tak, aby se dostala do začátku sezóny, tj. do konce září do distribuce a k lidem. Vloni Evropa zachytila v polovině roku, že se během zimy v Austrálii objevily v populaci zmutované viry chřipky, které se lišily od těch, které byly použity ve vakcíně. Jenže už bylo pozdě změnit vakcínu pro severní polokouli. Americký úřad CDC po sezóně uvedl, že se lišilo až 80 procent H3N2 virů.

Proto WHO pro nadcházející sezónu změnila kmen H3N2 a také vyměnila jeden z kmenů typu B v čtyřsložkové vakcíně. Žel první zprávy z letošní australské zimy opět nejsou moc povzbudivé. V některých oblastech už chřipka řádí nad obvyklý průměr, ale zatím není jasné, zda je to nějak spojeno s účinností vakcíny.

Británie očkuje, i když virus driftuje

V Británii ovšem výskyt chřipky postupně klesá, proočkovanost tam u této nemoci dlouhodobě dosahuje kolem 20 procent. V Česku je to pouze 5 procent, což je jeden z nejhorších výsledků v civilizovaném světě (i Rusko a Maroko jsou na tom lépe). Podle jiných údajů se u nás pohybuje proočkovanost mezi 8 a 10 % populace a u osob s rizikovými faktory 19 – 20 %. I tak jsme daleko za doporučeními  WHO, ta chtěla, aby  do roku 2015 proočkovanost proti chřipce činila 30 % populace a dokonce 75 % lidí z rizikových skupin,

Nejvhodnější doba pro očkování je období před začátkem chřipkové epidemie, tedy od konce září. Ochrana před chřipkou začíná 2 týdny po očkování. Britské ministerstvo zdravotnictví teď před sezónou vyzývá občany, aby se nechali očkovat. I když připouští, že z času na čas virus driftuje (drift – znamená menší změnu antigenních charakteristik viru), přesto ujišťuje, že očkování je nejlepší cesta jak ochránit sebe a svou rodinu, samozřejmě spolu s hygienickými opatřeními jako je například obyčejné mytí rukou. Lidé by měli využít možnosti bezplatné vakcinace a děti pak formy nosního spreje, který ale v Česku k dispozici není.

Jane Ellisonová, ministryně veřejného zdraví, u nás bychom jí nazvali hlavní hygieničkou, navštívila výrobní závod britsko-švédské firmy AstraZeneca, kde se připravuje vakcína pro děti a hned pak v BBC apelovala na veřejnost: „Stále je to nejlepší způsob, jak ochránit vás a vaše děti, od nichž se mohou nakazit příbuzní, takže toto očkování pomáhá chránit dospělé.“ Letos poprvé začnou základní školy v Anglii běžně nabízet očkování proti chřipce dětem ve věku 5 a 6 let.

Univerzální vakcína do deseti let?

Snem vědců je vyvinout univerzální vakcínu, která by poskytovala ochranu proti všem kmenům chřipkového viru po několik let. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že by to byl stejný zlom, jako když byl v roce 1929 objeven penicilín, protože by se tak zachránily stovky tisíc životů každý rok.

Na konci letních prázdnin zveřejnily dvě různé skupiny vědců své práce o novém typu vakcíny, která by mohla poskytovat ochranu proti více chřipkovým kmenům najednou. „Jsou to velmi dobré práce. Co teď potřebujeme je zjistit, zda tyto vakcíny fungují i u člověka,“ řekl Huffington Post respektovaný americký expert dr. Peter Palese z newyorské  Mount Sinai Hospital.

Vlevo "prasečí chřipka" H1N1, která se snadno šíří, ale je méně nebezpečná, vpravo "ptačí chřipka", která se šíří obtížně, ale často končí úmrtím. Foto: CDC
Vlevo „prasečí chřipka“ H1N1, která se snadno šíří, ale je méně nebezpečná, vpravo „ptačí chřipka“, která se šíří obtížně, ale často končí úmrtím. Foto: CDC

Jedna skupina vědců, která své výsledky publikovala v časopise Nature Medicine, testovala novou vakcínu na myších a fretkách, druhá popsala svůj výzkum v Science a testy prováděla na opicích. Oba týmy zjistily, že vakcína zvyšuje imunitu proti viru jak typu  H1N1, kterému se lidově říká prasečí chřipka, tak i typu H5N1, známému jako ptačí chřipka. Až dosud všechny vakcíny působily pouze proti jednomu specifickému kmeni chřipky. I když se účinek prokáže i u lidí, ještě potrvá nějaký čas, než se univerzální vakcína dostane na trh. Vědci odhadují, že by se tak mohlo stát během deseti let. Cíl je vytvořit takovou vakcínu, kterou nebude nutné měnit a aplikovat každý rok, ale postačí k očkování jednou za pět či dokonce deset let.

Chytit za správný konec

Mechanismus účinku vakcíny je založen na vyvolání reakce imunitního systému. Vakcinací si organismus vytvoří protilátky a ty se připojí na molekulu na povrchu viru chřipky, čili na antigen označovaný jako hemaglutinin. Tím zabrání viru v napadení buňky. Rozlišuje se 14 typů hemaglutininu, označovaných H1 až H14 (druhým významným antigenem je neuraminidáza, která má 9 typů N1-N9). Právě proto, že je antigenů několik typů, které se různé kombinují a mění, chrání vakcína člověka pouze proti určitému složení typickém pro jeden chřipkový kmen. Jak už jsme uvedli výše, jedna dávka vakcíny obvykle obsahuje 3 nebo 4 kmeny, u nichž se předpokládá, že budou cirkulovat v populaci. Musí se připravovat každý rok znovu.

Na obrázku vidíme povrchové antigeny, červeně je označen hemaglutinin a modře neuramidáza. Foto: CDC
Na obrázku vidíme povrchové antigeny,modře je označen hemaglutinin a červeně neuramidáza. Foto: CDC

Vědci, kteří přicházejí s univerzální vakcínou, vybrali jiný cíl, než působení protilátek na vnější „vystrčenou“ část molekuly hemaglutininu, jejíž pomocí virus napadá buňku. Zaměřili se na jeho „stonek“, tedy na tu část, kterou je připojen ke zbytku viru. Struktura tohoto „stonku“ se mezi jednotlivými kmeny chřipky příliš neliší. Protilátky, které se na něj zacílí, dokáží zničit široké variace kmenů. Zatím ale není jasné, zda by lidské tělo reagovalo na očkování vytvořením dostatečného množství právě těchto protilátek, ani to po jak dlouhou dobu by poskytovalo ochranu. Také se může stát, že se viry začnou se měnit i v dosud stabilní části hemaglutininu a tím sníží účinnost nové univerzální vakcíny.

Zajímavé je, že každý tým dospěl k vakcíně jinou cestou a za použití jiných materiálů, ale nakonec vykázaly velmi podobné výsledky. Podle samotných autorů jedna práce doplňuje a podporuje druhou. Jsou proto přesvědčeni, že se vydali správnou cestou.

-cik-