Čeští pacienti s diabetem dostávají léčbu, za kterou se v mezinárodním srovnání rozhodně nemusíme stydět. Zjistila to Diabetická asociace ČR díky analýze dat, která jí o svých pojištěncích s cukrovkou poskytla VZP. Ukazuje se přitom, že díky novým lékům se snižuje počet komplikací, které zatěžují jak pacienta, tak systém zdravotního pojištění. Další dobrou zprávou pak je, že riziko úmrtí u pacientů ve věku mezi 50 a 70 lety, kteří užívají perorální antidiabetika, je téměř stejné jako u běžné populace.
Jak se léčí zhruba tři čtvrtě milionu lidí s diabetem pojištěných u VZP, kolik z nich má komplikace a jak si vedou ve srovnání se zbytkem populace – to jsou některé z otázek, na které se rozhodla zjistit odpověď Diabetická asociace v čele s profesorem Milanem Kvapilem. Hlavním cílem je ovšem ověřit, zda mají nově přicházející léky skutečně pro pacienty benefit a jestli tak pojišťovna neinvestuje do péče, která se ve skutečnosti nevyplatí.
„Údaj, který zajímá každého vědce zabývajícího se účinností léků, je, jak ovlivňují úmrtnost. Jsou léky, které neovlivní ani úmrtnost, ani zdravotní stav, což je placebo, nebo můžete mít léky jako statiny, které prokazatelně prodlužují život, snižují úmrtnost i počet komplikací,“ vysvětluje profesor Kvapil.
Údaje, které diabetologové zanalyzovali, přitom jasně poukazují, že se život diabetiků prodlužuje a komplikací v posledních letech ubývá. „Na 200 tisících pacientů s diabetem ve věku 50 až 59 a 60 až 69 let se křivky úmrtnosti v podstatě překrývají s běžnou populací, jinými slovy minimálně čtvrtina diabetiků u nás má stejnou naději dožití jako ostatní populace. To je neobvykle dobrý výsledek, protože všude ve světě se udává riziko úmrtí u diabetiků dva až čtyřikrát vyšší. Pacienti s diabetem jsou nemocní více, takže bývají nejen v péči diabetologů, ale také internistů a praktických lékařů,“ podotýká Milan Kvapil.
Zákroků u očních lékařů ubývá
Dnes se řada pacientů začne léčit už ve chvíli, kdy ještě netrpí žádnými symptomy – na chorobu se totiž přijde při některém vyšetření, které odhalí vyšší glykémii. A právě to je ten nejlepší začátek. Čím intenzivnější léčbu dostane diabetik hned v počátku onemocnění, tím je pak menší riziko pozdních komplikací. Mezi ně patří infarkt myokardu, mozková příhoda, selhání ledvin, amputace nohy nebo slepota.
„V naší republice dosud nebylo mnoho relevantních údajů o tom, jak vypadá výsledek léčby. Zajímá nás přitom počet komplikací, což je důležité nejen pro samotné pacienty, ale také ekonomicky. Například léčba pacienta s amputací stojí kolem tři čtvrtě milionu ročně. Analyzovali jsme proto data o výkonech na pacientech se závažnými komplikacemi. Zjistili jsme, že se snižuje počet těch, kteří mají zúžení koronárních tepen, dostanou infarkt nebo jsou jím ohroženi. Jemně klesá i počet lidí, kteří měli amputaci dlouhé kosti. Specifickou komplikací pro diabetes je poškození sítnice, přičemž jediným účinným prostředkem v pokročilém stadiu diabetické retinopatie je ošetření laserem. Data přitom jasně ukazují, že těchto pacientů ubývá,“ popisuje změny zejména v letech 2010 až 2013 profesor Kvapil. Ve zmíněném období tak klesl např. počet oftalmologických výkonů u diabetiků z 15 868 na 13 284.
Nové léky mají desetitisíce pacientů
A čím u nás pacienty léčíme? Základním lékem pro diabetes II. typu je metformin, jehož užívání u nás stabilně roste a bere ho přes 40 procent diabetiků. V posledních letech se však zvyšuje také počet pacientů na nových lécích, jako jsou gliptiny a glifloziny. Gliptiny loni užívalo 25 523 pojištěnců VZP, přičemž tato terapie stála celkem 264,6 milionu korun.
„Nárůst pacientů léčených gliptiny je meziročně okolo dvaceti procent. Diabetologové tedy volí tyto nové preparáty mnohem častěji. Glifloziny jsou dostupné od konce loňského roku a už je používá šest tisíc pacientů. V tomto segmentu je vidět dynamický růst oproti zbytku trhu, protože léky na recept mají tendenci stagnovat,“ říká náměstek ředitele VZP Petr Honěk. Rostoucí náklady na nová léčiva se přitom pojišťovna snaží kompenzovat v oblasti generik a léků, které jsou již na trhu déle. „Metformin stojí kolem čtyř korun za den, zatímco moderní antidiabetika se pohybují někde pod 50 korunami. Náklady na metformin ale klesají, protože se nám tlakem na cenu podařilo snížit jednotkovou cenu. Nárůst se tak částečně daří kompenzovat,“ dodává Honěk. Dlouhodobě pak také roste proléčenost diabetiků hypolipidemiky, která v roce 2013 užívalo přes 56 procent cukrovkářů.
Podle toho, co zjistili diabetologové, se zdá, že se investice do léků vyplácejí. „Zjistili jsme, že pacienti na novějších lécích mají nižší riziko hospitalizace. To se dá vyjádřit i finančně, což bude další krok analýzy – kolik se ušetřilo, když bylo o 30 procent méně hospitalizací. Tam se možná ukáže, že je léčba vlastně levná. K tomu narážíme na skutečnost, že tu máme dva oddělené rozpočty – zdravotnický a sociální. Pokud propojíme data ze sociálního pojištění, a zdá se, že tu prvotní ochota je, jasně se prokáže, že investovaná koruna do kontrolované správné léčby přinese podle toho, jak to vychází ve světě, úspory až čtyři koruny v celkových nákladech diabetu. Nejdříve ale musíme provést korektní analýzy,“ vysvětlil pro ZD Milan Kvapil.
Pacienti s diabetem přitom mají nyní třetí nejdražší pracovní neschopnost, která je zapříčiněna právě komplikacemi. Za rok 2012 a 2013 bylo navíc cukrovkářům vyplaceno na invalidních důchodech 2,5 miliardy korun.
Rozdíly mezi pracovišti v Česku jsou obrovské. Příčinu je třeba zjistit
Odborníci se ovšem také vůbec poprvé pokusili porovnat, jaké jsou výstupy péče v jednotlivých krajích. A výsledek? Snad v každém typu léčby komplikací, který takto porovnali, se našly i stoprocentní rozdíly v počtech zákroků.
„V hodnocení jsme ale velice opatrní. Pro nás je důležitá zpráva, že tu rozdíly jsou – kdyby bylo všechno všude stejné, nemělo by cenu se tím dál zabývat. Dalším krokem by tedy mělo být zjištění, proč tu rozdíly jsou – zda jde o jev špičkového pracoviště, které stahuje pacienty z širokého okolí, takže je v něm pak samozřejmě více pacientů s komplikacemi, nebo jde naopak o důsledek nedostatečné péče. Stávající analýza nedovoluje říct, kde je pravda, ale určitě se k tomu dopracujeme a budeme se pak snažit rozdíly vyrovnat,“ popisuje Kvapil.
Co se týče analyzování dat, mají před sebou odborníci ještě velký kus práce. „Jsme asi na prvních deseti procentech cesty, protože dat je spousta. Postupně je dáváme dohromady, přičemž narážíme na limity, jako je rychlost zpracování. Snažíme se nic nedělat zbytečně a připravit podklady pro něco jako registr diabetu. Chtěli bychom položit základ racionálnímu zpracování dat pro celou republiku. Tak bychom mohli dostávat informace nejen o počtech pacientů, ale také o tom, zda léčba, která sem přichází, přináší prokazatelný efekt,“ doplňuje profesor Kvapil. Ten už také jednal i s vedením dalších pojišťoven, které se zdají být nápadu nakloněny. Nejdřív však diabetologové chtějí postupy namodelovat a vyzkoušet na vzorku stejně zpracovaných dat velké skupiny pojištěnců, na nichž jsou vidět i zřídka se vyskytující komplikace, až potom by chtěli zahrnout další pojišťovny.
Michaela Koubová
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
