Hygienická služba by měla v nadcházejících letech dostat více peněz. Na včerejším zasedání sněmovního zdravotnického výboru se na tom shodli poslanci, kteří by chtěli do roku 2017 zvednout podíl financí z veřejných výdajů na zdravotnictví jdoucí na hygienu ze současného 0,6 procenta na procento. Zároveň podpořili akční plány navazující na národní strategii 2020, které budou usilovat například o zvýšení zdravotní gramotnosti nebo o prevenci.
Lékaři pracující v hygienické službě by měli dostat více peněz. Na návrh hlavního hygienika Vladimíra Valenty to včera zařadil do svého usnesení zdravotnický výbor. Jde o jeden z kroků, které by měly podpořit revitalizaci hygienické služby, jejíž koncepce byla schválena v roce 2013. Jejím důvodem bylo, že se mezi lety 2006 až 2012 dramaticky snížil podíl prostředků, které hygiena dostávala od státu.
„Přišli jsme o 50 procent finančních prostředků a o více než dva tisíce lidí. Zatímco zdravotní péče šla o 30 procent nahoru, my jsme šli dolů. Dříve šlo na hygienu 1,15 procenta, v letech 2012 a 2013 to ale bylo jen 0,4 procenta. Trend se nakonec podařilo obrátit a dnes jde o 0,6 procenta. Chtěli bychom, aby se finance během tří až pěti let navýšily na procento,“ říká hygienik Valenta.
Mohlo by vás zajímat
Nápad přitom podpořila naprostá většina přítomných poslanců s tím, že by k navýšení mělo dojít co nejrychleji. Do usnesení nakonec výbor zanesl termín do roku 2017, přičemž návrh podpořilo 17 poslanců, tři se zdrželi. Na problém s navýšením poukázal poslanec Leoš Heger (TOP 09), který ho odmítl v případě, že by mělo znamenat zvýšení schodku státního rozpočtu. Pavel Antonín (ČSSD) pak zase zdůraznil, že při navyšování financí jednomu oboru je třeba říct, kterému odvětví se peníze seberou.
O epidemiologii a hygienu není zájem
Další problém, na který hlavní hygienik v souvislosti s revitalizací upozornil, je nezájem lékařů o obor a práci v hygienické službě. Důvodem jsou přitom finanční podmínky.
„Máme problém, že hygienická služba není atraktivní. Platové ohodnocení je mnohem menší než u lékaře v nemocnici. Řešení vidíme vedle celkového navýšení prostředků na mzdy v tom, že je nutné novelizovat vládní nařízení o platových poměrech státních zaměstnanců. Tam máme precedens, že lékaři v orgánech sociálního zabezpečení mají vlastní tabulku, v níž jsou u stejných kategorií lékařů platy vyšší o pět až sedm tisíc. Copak vyžaduje tato práce vyšší požadavky než práce epidemiologa?“ apeluje Vladimír Valenta. I tento požadavek přitom poslanci zahrnuli do schváleného usnesení.
Na další aspekt problému ovšem upozornil také poslanec Heger. „Původně měla hygiena pověst komplexního oboru. Postupně ale přišla o některé sféry, které patří do ochrany zdraví, ať je to radiační ochrana či řada věcí, které přešly pod ministerstvo životního prostředí. Tomu je třeba zabránit, jinak z tohoto oboru nezbyde nic,“ míní Heger, podle něhož je výsledkem, že obor ztrácí pro uchazeče atraktivitu.
Současná situace vypadá podle slov hygienika Valenty tak, že v oborech epidemiologie a hygieny atestují pouze jednotky lékařů, v některých oborech dokonce v některých letech nikdo. Ve výsledku tak na hygienických stanicích nyní převažují nelékaři, přičemž dokonce existují stanice, kde není atestovaný nikdo.
Hygienik nechce předat dohled nad veřejným stravováním zemědělství
Mezi další úkoly, které se chystá hlavní hygienik při revitalizaci naplnit, je například obnova sítě poraden, které dříve byly v každém kraji, či zřízení pohotovostního centra při Státním zdravotním ústavu, které bude schopno identifikovat, hodnotit a komunikovat rizika 24 hodin denně sedm dní v týdnu.
Další body se už naplnit povedlo. Patří k nim obnovení zhotovování sérologických přehledů, které mapují proočkovanost a kolektivní imunitu. „Díky tomu můžeme upravovat očkovací kalendář a měnit očkovací schéma na základě objektivních informací. Nemusíme tedy čekat, až propukne epidemie pertuse, abychom změnili očkovací schéma,“ říká Valenta. Dalším pozitivním bodem podle něj je, že se povedlo uvést do života směrnici pro vysoce nebezpečné nákazy, a to krátce předtím, než se objevila epidemie eboly a případy MERS. „Možná se vám zdálo, že u těchto celosvětových krizí přeháníme, ale pro mě to bylo známkou toho, že je systém nastaven citlivě a je schopen reagovat,“ doplňuje hlavní hygienik.
Co ovšem kritizuje jak Vladimír Valenta, tak poslanci zdravotnického výboru, je opětovná snaha ministerstva zemědělství převzít kontrolu nad provozovnami společného stravování. „Považuji za nepřípustné, aby k tomu došlo, protože jde o činnost orgánů ochrany veřejného zdraví,“ zlobí se hygienik. Poslanec Heger pak připomíná, že to byla právě SZPI, kdo nesl největší podíl viny na tom, že došlo k metanolové aféře.
Zdraví 21: slabá řídící struktura a nedostatečná regionální implementace
Hlavní hygienik ovšem včera poslancům nepředstavil jen průběh revitalizace hygienické služby, ale také postup při naplňování celkem 13 akčních plánů navazujících na koncepci Zdraví 2020. Ta nahrazuje dokument Zdraví 21.
„Při tvorbě akčních plánů jsme se museli poučit z toho, co tady bylo dříve, a to je Zdraví 21. Z provedené analýzy vyplynulo, že tento dokument ne úplně využil svůj potenciál. Měl slabou řídící strukturu, kterou byl pouze výbor s deseti dvanácti lidmi. Ti měli celý program řídit a realizovat, což samozřejmě nefungovalo. Druhým hlavním zádrhelem byla nedostatečná regionální implementace. Proto byla nyní vytvořena řídící struktura, kde je řídící výbor s náměstky ministra zdravotnictví zodpovědnými za jednotlivé akční plány. V rámci sekcí se podařilo dát dohromady pracovní týmy složené z odborníků napříč resorty, státní správou či neziskovým sektorem, kteří mají k daným tématům co říct. Ve 20 skupinách je zhruba 250 odborníků, což je největší vklad pro to, aby byl program realizován,“ vysvětluje Valenta.
Aby byla možná regionální implementace, je třeba podle hygienika učinit dvě opatření. Jedním je již provedená novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která významně rozšířila úlohu krajské samosprávy a krajských hygienických stanic v oblasti zdraví. „Do novely zákona o ochraně veřejného zdraví jsme dali také povinnost pravidelně vyhodnocovat zdraví a zdravotní stav v rámci regionů. Jednou za pět let se tak například budeme ptát, jak vypadá střední délka života ve zdraví. To jsou věci, které potřebujeme vědět, aby se z dokumentu nestala pouze deklarace,“ podotýká Valenta.
Plány za deset miliard
Druhým bodem pro úspěšnou implementaci v regionech pak je projekt center podpory zdraví, který by měl být financován z evropských fondů. Právě evropské fondy by přitom měly být hlavním zdrojem financování při realizaci akčních plánů. Podle odhadů odborníků se budu náklady pohybovat okolo deseti miliard korun, přičemž největší část by měla jít z operačního programu Zaměstnanost.
Mezi akční plány, které vláda schválila 20. srpna, patří například prevence obezity, správná výživa a stravovací návyky, podpora pohybové aktivity, zvládání infekčních onemocnění či vzdělávání.
„Pro mě je nejdůležitější plán rozvoje zdravotní gramotnosti. Jeho cílem je zlepšit schopnost přijmout informaci, pochopit ji a využít při každodenním rozhodování v otázkách týkajících se zdraví. Tato gramotnost je bohužel v České republice velmi chabá – každý, kdo uchopí vidličku a klikne na Google, se považuje za výživového poradce, případně za znalce očkování. To samozřejmě není chyba lidí, ale zdravotnického sektoru, kdy jsme nebyli schopni informace lépe vysvětlit a předat tak, aby byly vnímány, jak potřebujeme. Jedním z prvních kroků v rámci realizace Zdraví 2020 byla studie zdravotní gramotnosti, která ukázala, že Česko je společně s Bulharskem mezi evropskými zeměmi na posledních místech. Hlavní nedostatek je ve sféře podpory zdraví, naopak co se týče orientace ve zdravotní péči to už je lepší. Tento monitoring bude pravidelný, abychom věděli, jak se problém mění,“ uzavírá Vladimír Valenta s tím, že pozornost v této oblasti bude věnována také médiím. Ministerstvo se bude snažit zvýšit relevanci a správnost publikovaných informací a plánuje také výstupy médií hodnotit například formou udělování cen a anticen.
Michaela Koubová
