"Důvodem zamezení přípravy na výkon povolání všeobecné sestry distanční formou vzdělávání je jistá vzájemná izolovanost studujících v průběhu studia a z hlediska formy i nutnost někdy kombinovat studium s prezenční formou," píše v důvodové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Foto: Wikimedia

Ministerstvo dalo k připomínkám vyhlášky k činnostem a vzdělávání sester

Zdravotní sestry nebudou smět studovat distanční formou. A přibudou jim nové činnosti, například sledování kvality, nebo povinnost zapojit se do řešení krizových situací. Ministerstvo zdravotnictví poslalo do připomínkového řízení novely dvou vyhlášek, které se dotknou vzdělávání a práce sester a vznikly zejména proto, aby se české předpisy dostaly do souladu s požadavky nového znění příslušné evropské směrnice. Ještě více změn pocítí porodní asistentky, a to v požadavcích na rozsah a podmínky studia.

 

Evropský parlament pozměnil směrnici 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení. Česko musí tuto změnu zakomponovat do svých předpisů, čili provést transpozici nově znějící směrnice do českých zákonů a vyhlášek. V tomto případě se to týká zákona č. 18/2004 (zjednodušeně: zákon o uznávání odborné kvalifikace) a obou vzdělávacích zákonů čili zákona 95/2004 Sb (lékařská povolání) a č. 96/2004 (nelékařská povolání). Nezávisle na tom, zda změny těchto zákonů projdou parlamentem, je třeba změnit i znění nižších právních předpisů. To se právě týká i dvou prováděcích vyhlášek již zmíněného zákona č. 96/2004:

– Vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 55/2011, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (dále „vyhláška o činnostech“).

– Vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění vyhlášky č. 129/2010 (dále „studijní vyhláška“).

Obě vyhlášky by měly nabýt účinnosti v novém znění 18. ledna 2016.

 

„Vyhláška o činnostech“ myslí na krizové situace

Ve výčtu činností, které vykonává všeobecná sestra, přibydou tři nové možnosti:

motivovat a edukovat jednotlivce, rodiny a skupiny k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe (tady se vychází zejména z programu WHO „Zdraví 2020“),

– analyzovat, zajistit a hodnotit kvalitu a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče (návaznost na doporučení Rady EU o bezpečnosti pacientů s požadavkem vzdělávání a odborné přípravy v oblasti bezpečnosti zdravotních služeb),

– v rozsahu své odborné způsobilosti provádět opatření při řešení následků mimořádné události nebo krizové situace (navazuje na zákon o zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě, které stanovují povinnost zpracovat traumatologický plán a v něm postupy při hromadných neštěstích).

 

„Studijní vyhláška“ zapovídá distanční formu studia

V rámci souladu s jinými předpisy je nově explicitně napsáno, že přijetí ke studiu v akreditovaném studijním nebo vzdělávacím programu „je podmíněno ukončením všeobecného školního vzdělání prokázaného vysvědčením o maturitní zkoušce“.

Studium bude možné také absolvovat v rámci kreditního systému.

Do teoretické výuky je přidána problematika kvality a bezpečí a dále motivace a edukace k zdravému životnímu stylu, která vychází z nového znění směrnice a v současné vyhlášce dosud nebyla upravena. „V současné době nejsou všeobecné sestry a porodní asistentky v České republice systematicky vzdělávány o etiologii pochybení ani o možných preventivních opatřeních,“ zdůvodňuje nový návrh ministerstvo.

Nad rámec implementace směrnice je do teoretické i praktické výuky doplněno i téma paliativní péče. „Poskytování paliativní péče v českém prostředí stále činí problémy, proto je u všeobecné sestry vhodné výuku v této oblasti zdůraznit tak, aby studenti v kvalifikačním studiu skutečně získali znalosti a dovednosti v paliativní péči a mohli je samostatně a správně uplatnit i při péči o umírající pacienty a jejich blízké,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Praktické dovednosti se nově nebudou získávat „pod dohledem“, ale „pod přímým vedením“ kvalifikovaných všeobecných sester nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků.

Podstatnou změnou je zapovězení distanční formy studia, která až dosud byla povolena. Podle nové vyhlášky bude přípustná pouze prezenční nebo kombinovaná forma. „Důvodem zamezení přípravy na výkon povolání všeobecné sestry distanční formou vzdělávání je jistá vzájemná izolovanost studujících v průběhu studia a z hlediska formy i nutnost někdy kombinovat studium s prezenční formou, protože řada oblastí se distančně studuje jen s obtížemi (např. týmová práce, sociální komunikace, psychosociální výcvik, lékařství). Distanční forma vzdělávání je samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popř. spojené s individuálními konzultacemi. Přípravu na výkon povolání lékaře taktéž nelze uskutečňovat v distanční formě studia,“ píše se ve zdůvodnění návrhu vyhlášky.

 

Porodní asistentky musí znát medicínu založenou na důkazech

Nově je ustanovena délka odborné přípravy porodních asistentek na nejméně 4 600 hodin a její praktická výuka musí představovat nejméně 1 800 (původně nejméně 1200 hodin). Stejně jako u sester lze – na rozdíl od současné právní úpravy – studovat pouze v prezenční nebo kombinované formě studia.

„Nad rámec implementace dotčené směrnice jsou z důvodu požadavků zástupců porodních asistentek ze zdravotnických zařízení a vzdělávacích institucí v ustanovení odstavce 5 nově nadefinovány znalosti a dovednosti, které musí budoucí porodní asistentka během studia a přípravy na výkon povolání porodní asistentky získat,“ píše se v části důvodové zprávy věnované porodním asistentkám.

Obsah teoretické výuky se rozšiřuje o znalosti vztahu mezi zdravotním stavem, fyzickým a sociálním prostředím člověka a jeho chováním. Poznatky z farmakologie se zužují na gynekologickou, porodnickou a neonatologickou problematiku. Dále je obsah teoretické výuky doplněn o problematiku gynekologie, filosofie, ekonomiky, medicíny založené na důkazech a kvality a bezpečí poskytované péče v porodní asistenci. Některé pojmy a termíny jsou nahrazeny pojmy a termíny užívanými v současné době s ohledem na nejnovější poznatky ve vědě.

Obsah praktického vyučování je rovněž nově upraven na základě vyhodnocení zkušeností z praktického vyučování. Blíže se specifikuje charakter péče a četnost výkonů, které musí student(ka) provést u žen, jejichž těhotenství probíhá fyziologicky nebo patologicky, včetně péče o matku novorozence v průběhu šestinedělí. Doplňuje se problematika výchovy, edukace a péče o ženu a její rodinu.

-cik

Porodní asistentky - obsah studia

Studium obsahuje:

  1. teoretickou výuku poskytující znalosti z věd, o které se opírá činnost porodní asistentky, a která zahrnuje znalosti z
    1. anatomie, fyziologie, lékařské genetiky, farmakologie a patologie se zaměřením na gynekologickou, porodnickou a neonatologickou problematiku, mikrobiologie a epidemiologie, biofyziky, biochemie a základů radiační ochrany, ochrany veřejného zdraví včetně prevence nemocí, vztahu mezi zdravotním stavem, fyzickým a sociálním prostředím pacienta a jeho chováním, zdravotní výchovy a základní znalosti zdravotnických prostředků,
    2. porodní asistence a klinických oborů, a to zejména gynekologie a porodnictví, embryologie, neonatologie a pediatrie, a to znalostí fyziologických procesů včetně možných patologií a technického vybavení používaného v porodnictví, ze základů fyzioterapie, výživy a dietetiky s ohledem na problematiku zdraví žen, novorozenců a kojenců,
    3. sociálních a dalších souvisejících oborů, a to v základech filozofie, sociologie a obecné psychologie, zejména se zaměřením na psychologické a sociální souvislosti těhotenství, porodu, šestinedělí a péče o dítě, vývojovou psychologii a psychologii nemocných, základů pedagogiky a edukace, sociálně-právní ochrany matky a dítěte,  základů ekonomiky, informatiky, statistiky a metodologie vědeckého výzkumu, medicíny založené na důkazech a kvality a bezpečí poskytované péče v porodní asistenci,
  2. praktické vyučování ve zdravotnických zařízeních a ve vlastním sociálním prostředí žen a jejich rodin, které zahrnuje
    1. poradenství fyziologicky těhotným ženám včetně nejméně 100 prenatálních vyšetření, z toho sledování alespoň 3 žen po dobu celého těhotenství,
    2. dohled nejméně u 40 žen s rizikovým těhotenstvím,
    3. osobní vedení nejméně 40 fyziologických porodů, a to ve všech dobách porodních; není-li možné dosáhnout tohoto počtu, může být snížen na nejméně 30 porodů za podmínky dalších 20 asistencí u porodů,
    4. asistenci alespoň u 10 patologických porodů a alespoň u jednoho porodu v poloze koncem pánevním; není-li to možné, musí být proveden nácvik simulací,
    5. alespoň 10 kontrol porodních cest a ošetření porodních cest; šití hráze může být provedeno simulací, je-li to nezbytné,
    6. poporodní ošetření a vyšetření alespoň u 100 rodiček a novorozenců v časném poporodním období,
    7. dohled a péči o matku a novorozence v průběhu šestinedělí, vyšetření a edukaci alespoň u 100 šestinedělek a zdravých novorozenců, včetně laktačního poradenství,
    8. dohled a péči o matku s novorozencem nebo kojencem vyžadujícím zvláštní péči včetně nedonošeného a přenošeného novorozence, novorozence s nízkou porodní hmotností a patologického novorozence,
    9. asistenci u resuscitace novorozence; není-li to možné, musí být proveden nácvik simulací,
    10. péči o ženy v oblasti gynekologie,
    11. komunitní péči, výchovu, edukaci a péči o ženu a její rodinu.

Zdroj: Návrh novely vyhlášky, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání,