Místo povinného vysokoškolského studia pouze rok navíc ke středoškolskému zdravotnickému vzdělání – tak by mohlo vypadat studium na zdravotní sestřičku. Přichází s tím návrh novely zákona 96/2004 o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, který se dlouho připravoval na ministerstvu zdravotnictví a nyní konečně zamířil do vnitřního připomínkového řízení. Od zákona, jehož obrysy včera ministerstvo představilo na zasedání sněmovního zdravotnického výboru, si úřad slibuje, že by měl vyřešit stále palčivější problém s nedostatkem zdravotních sester.

 

„Novela zákona 96 se připravovala řadu let a je velmi ambiciózní. Zahrnuje 41 profesí, ale má hlavně maximálně stabilizovat situaci co se týče vzdělávání a postavení zdravotních sester, protože v současné době začínáme pociťovat jejich nedostatek. Z krajů a menších nemocnic zaznívá požadavek, zda mají mít sestry nadále vysokoškolské vzdělání, případně vyšší odbornou školu, a zda není možné navrátit vzdělávání sester na střední školy. Jednali jsme v tomto s úřadem pro kompatibilitu na úřadu vlády a dospěli jsme k výkladu, že z pohledu evropského práva není závazná vysoká škola, ale deset let všeobecného vzdělávání. Z toho důvodu jsme připravili možný návrh, že pro splnění požadavku EU a praxe by byl formou řešení model 4+1, tedy prodloužit vzdělávání na středních školách o rok a v tu chvíli naplnit desetiletou podmínku. To samozřejmě neznamená, že bychom nechtěli sestrám poskytnout možnost vysokoškolského vzdělání – ta by i nadále zůstala zachována,“ přibližuje náměstek pro zdravotní péči Josef Vymazal (ANO).

Že středoškolské vzdělání stačí i za hranicemi, potvrzuje David Kasal (ANO). „Při návštěvě Karlovarského kraje jsme nyní zjistili, že zdravotní asistenti, které vychováváme, jsou velmi dobře uplatnitelní na německém trhu – u nás pracovat nemohou, ale s krátkým přeškolením v Německu pracují na místě sester. Měli bychom se zamyslet, abychom nebyli papežštější než papež a umožnili práci jak mladým sestrám, tak lékařům. Dřív jsme měli sestřičky od 18 let, zapracovaly se a po deseti letech praxe měly děti, přičemž ze systému následně neodcházely. Ve chvíli, kdy se objevila tendence, aby měly všechny sestry vysokou školu, dostaly se do praxe v 25 letech a v 28 šly na mateřskou. Doba zaškolení byla krátká a často se na oddělení nevracely, skončily ve farmafirmách či jinde,“ popisuje situaci Kasal.

Mohlo by vás zajímat

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) ovšem přiznává, že s přípravou novely na ministerstvu nebyl spokojen. „Jedna skupina sester neustále nesouhlasila s druhou o tom, jak to má či nemá být. Rozhodl jsem se s panem náměstkem Vymazalem, že zákon vypustíme v dané podobě, byť s ní nejsme zcela ztotožněni. Společně teď chceme vytvářet novou představu, jak vzdělávání vrátit z velké části na střední školy a lidem, kteří budou mít středoškolskou úroveň, dát kompetence tak, aby mohli u lůžka působit bez většího omezení,“ podotýká Němeček.

Vysokoškolačkám více kompetencí

Poslanci snahu ministerstva problém řešit kvitují s povděkem. Například podle poslance Jiřího Koskuby (ČSSD) je každý rok, o který se změna systému odloží, velmi znát. „Chtěl bych poděkovat ministerstvu, že chvátá, protože už i tak máme zpoždění – legislativní proces nestihneme a přijde se o další školní rok. Ze své praxe přitom mohu říci, že situace je daleko kritičtější, než si kdokoliv připouští. Bojuji přitom za zdravotní sestry i za zdravotní asistentky. Udělat z maturantky asistentku považovanou za hotentota, který pomalu ani bez dozoru nesmí umýt pacienta – k čemu pak ta maturita je? Mohu vám říci, že pokud by se někdo z vás nedej bože ocitl v naší nemocnici, pošlu za vámi raději zdravotní asistentku, aby vás nabrala a ošetřila, než nějakou paní magistru, která je odbornice na vyplňování nesmyslných dotazníků,“ konstatuje Koskuba. „Nechci zamezovat sestrám, aby se vzdělávaly, ale nemělo by to být tak masové, jako je to v současnosti,“ připojuje se Rom Kostřica (TOP 09).

Pokud by začal skutečně pro sestřičky platit systém 4+1, znamenalo by to, že by skončil středoškolský obor zdravotnického asistenta. Pro ty již vystudované by pak ministerstvo vypracovalo přechodné opatření, aby také našli své místo v systému. „Zdravotní sestra s vysokou školou by pak měla zase jiné kompetence, jako je to běžné v zahraničí – tomu se také nevyhneme,“ doplňuje náměstek Vymazal. Kolik bychom ale vlastně potřebovali sester bakalářek a sester magister, ale zatím na zasedáních na ministerstvu nepadlo.

Řešení zatím kvitují i poslanci, kteří by raději viděli sestry jako vysokoškolačky. „Já jsem na rozdíl od kolegů příznivec vysokoškolského vzdělávání sester, ale musím říci, že iniciativu naprosto chápu a dichotomie současného vzdělávání na úrovni VŠ a VOŠ je neúnosná. Návrh ji řeší a umožnil by vznik dvou kategorií sester – stejně už jich je velké množství i jenom podle věku a praxe,“ domnívá se Leoš Heger (TOP 09).

Zpět pod ministerstvo zdravotnictví?

Poslanci však poukazují na problém s úrovní středoškolského vzdělání, protože zdravotnické školy má nyní na starosti ministerstvo školství (MŠMT). Výbor proto jednohlasně schválil usnesení, aby ministerstvo zdravotnictví zahájilo kroky s MŠMT o možnosti převodu zdravotních škol zpět pod ministerstvo zdravotnictví.

Hned několik členů zdravotnického výboru pak upozorňuje na to, že s návratem ke středoškolskému vzdělávání sester nebudou souhlasit vysoké školy. „Musíme se připravit lobby vysokých škol, protože by jich asi hodně skončilo,“ upozorňuje Jana Pastuchová (ANO). „Když jsme chtěli řešit nedostatek dětských sester, jedna vysoká škola promptně zareagovala a nabídla, že vytvoří nový obor s názvem dětská sestra – manažerka,“ komentuje přístup VŠ David Kasal.

Podle ministra Němečka ovšem nehrozí, že by zájem o studium na vysoké škole zcela opadl. „Ke standardní péči u lůžka už to ale nebude povinnost,“ dodává Němeček.

Michaela Koubová